Způsob, jakým vidíme není taková samozřejmost, jak by se mohlo zdát. Vnímání hloubky prostoru zajišťuje binokulární vidění. Binokulární viděníBinokulární vidění prostoru znamená vidět oběma očima zároveň a vnímat hloubku prostoru. Obrazy vnímané simultánně oběma očima se spojí v jeden a my vidíme trojrozměrný prostor (výška, šířka, hloubka). Binokulární vidění není vrozené, vyvíjí se od narození do jednoho roku věku a k jeho upevňování dochází do 6 až 8 let. Rozvoj probíhá paralelně ve třech složkách, optické, motorické a senzorické. Binokulární vidění je přirozená lidská schopnost, má ji každý zdravý jedinec, který má správně vyvinuté obě oči a jehož nervová soustava umožňuje správné zpracování signálů, které oči předávají. Při pohledu každým okem zvlášť člověk vnímá samostatně obraz z každého oka. Při pohledu oběma očima jsou tyto obrazy spojeny v jeden a je umožněno vnímání hloubky obrazu, tedy třetího rozměru.
Prostorové vidění a jeho stupně
Prostorové viděníProstorové vidění je nejvyšší stupeň binokulárního vidění, které je umožněno překrytím zorných polí obou očí, které jinak zabírají odlišnou oblast. Při zaostření pohledu na bod se oči natočí tak, aby se jejich zorné osy v tomto bodě protínaly. Obraz předmětu se pak promítne do identického místa obou sítnic. Známe tři stupně binokulárního vidění.Simultánní vidění, kdy každé oko vnímá svůj obraz okolí.Fúze, obě oči vnímají obraz jako jeden vjem.Stereopse je schopnost vytvořit hloubkový vjem, vidíme trojrozměrný obraz, přičemž hloubku obrazu vnímá mozek na základě porovnání s dalšími objekty.
Měření zraku a diagnostika BV
Měření zrakuMáte dojem, že nevidíte úplně dobře? Prostorové vidění vám prověří optometrista, případně oční lékař. Binokulární vidění je schopnost obou očí pracovat společně, aby nám poskytly jasný, ostrý a trojrozměrný obraz. Kromě refrakčních vad, které mohou ovlivnit ostrost vidění, mohou i různé binokulární poruchy způsobit potíže se zrakem, které často přetrvávají i při nošení správné dioptrické korekce. Binokulární poruchy znamenají narušení koordinace obou očí při společném sledování objektů. Šilhání, neboli strabismus, znamená, že jedno oko se zaměřuje na jiný bod než druhé oko. Tento rozdíl vede k dvojitému vidění, které se oči často snaží překonat spojením dvou obrazů do jednoho. Akomodační poruchy znamenají potíže s přeostřováním mezi různými vzdálenostmi. Tento problém nemusí být způsoben jen věkem (například presbyopií), kdy schopnost vidět na blízko postupně oslabuje. Binokulární poruchy nejsou výjimečné. Asymptomatické poruchy nemají výrazný vliv na kvalitu a komfort vidění. Symptomatické poruchy však kvalitu vidění a komfort negativně ovlivňují. Binokulární diagnostika je komplexní vyšetření, které slouží k odhalení příčin potíží s binokulárním viděním. Pomocí řady specializovaných testů hodnotíme spolupráci obou očí a na základě výsledků nastavujeme nejvhodnější korekci pro zlepšení komfortu vidění.
Praktická část a vývoj BV
Před samotnou binokulární diagnostikou je nutné absolvovat základní vyšetření zraku, tzv. Binokulární diagnostika (cca 45 min.)Následuje zpravidla při druhé návštěvě. Předmět navazuje na předměty zabývající refrakcí oka a zrakovými funkcemi. 1)Písemná část ověření nejdůležitějších znalostí včetně základních výpočtů. 10)Akomodace a vergence - blízký bod akomodace, akom. 1)Kompletní refrakce klienta (obj. refrakce, subj. 4)Základní testy pro vyhodnocení anomálií binokulárního vidění. 9)Akomodace a vergence - blízký bod akomodace, akom. Accommodative, and Eye Movement Disorders, ed. [2]BENJAMIN, W. J., Borish's Clinical Refraction, ed. [3]EVANS, B.J.W., Picwells binocular vision anomalies, ed. Akomodace je proces, při kterém se zvětšuje zakřivení čočky. V klidu udržují napětí čočky ligamenta lentis (závěsný aparát) a čočka má v tahu plochý tvar.
Stahem m. ciliaris inervovaným parasympaticky z n. oculomotorius (n. III, ncl. Edinger-Westphali) se okraje řasnatého tělíska koncentricky přiblíží, tím se uvolní tah závěsného aparátu a čočka se vlastní pružností vyklene do konvexnějšího tvaru. Blízký bod = bod ve vzdálenosti od oka, v níž je vidění ostré při maximální akomodaci. Vlivem věku se blízký bod od oka vzdaluje. Je to způsobeno tuhnutím čočky (presbyopie = vetchozrakost). U mladých při dlouhodobém čtení či namáhání zraku při nedostatečném osvětlení. U nemocných s nekorigovanou či podkorigovanou hypermetropií nebo presbyopií při aplikaci miotik. Myopizace oka a makropsie. Hodnota refrakce může být až −10 D. U myopů či emetropů před 40. rokem věku. Příčinou je nedostatečná kontrakce m. ciliaris. Příčinou je porucha inervace, úraz oka nebo instilace cykloplegik. ČIHÁK, Radomír a Miloš GRIM. Anatomie 3. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada, 2004. 673 s. sv. BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. ...
Porucha zrakového vnímání (oslabení zrakového vnímání) je u nich natolik závažná, že v určitých situacích způsobuje podstatnou potřebu podpory, kromě jiného i zrakového postižení. Jedná se např. o skupinu žáků s poruchami binokulárního vidění (BV). Poruchy binokulárního vidění a jejich náprava jsou v odborné literatuře popsány (Keblová, 2000, Urbánková, 1985), ale v běžných školách není tomuto problému věnována dostatečná pozornost. Diagnostika poruch BV je podle současných poznatků potřebná co nejdříve, tzn. max. do 2-3 let věku. Okluzní terapie (zakrývání funkčně lepšího oka) je nejúčinnější v útlém dětství. Pokud dochází k upevňování vizu ještě v době školní (zakrývání oka), je nutné zvážit přínos okluze vzhledem k významnému omezení podmínek pro dobrý start žáka při náročné kognitivní činnosti ve škole. Z tohoto důvodu doporučujeme realizovat činnosti s okluzí mimo hlavní výukové hodiny. Z pohledu oftalmologa, pedagoga a ortoptisty (oční specialista zabývající se nápravami poruch binokulárního vidění) je známa přímá závislost zraku na správném vývoji učení. Zraková schopnost dětí je vlastně naučená funkce, kterou je možné kvalitativně ovlivnit tréninkem zvláště v senzibilní fázi vývoje. Jednoduché binokulární vidění (JBV) ve své podstatě znamená spolupráci pravého a levého oka. Odborně se jedná o senzomotorickou koordinovanou činnost obou očí, která zajišťuje vytvoření jednoduchého obrazu pozorovaného předmětu. BV není vrozené, ale postupně se vyvíjí a zdokonaluje. Pokud je vývoj BV zasažen jakoukoli poruchou, pak je normální vývoj binokulárního vidění buď omezen, nebo zcela zastaven. Vývoj BV pak může probíhat buď patologicky, nebo vůbec ne. Důležité je ale vědět, že pokud byl vývoj BV přerušen nebo zastaven hned od narození, pak je šance na jeho obnovení nebo posílení velice mizivá. Náprava či léčba je možná jen u toho stupně BV, které se vytvořilo ještě předtím, než se objevila porucha. Pokud byl vývoj binokulárního vidění zastaven či přerušen hned po narození, není náprava již možná. vysoká anizometropie (refrakce obou očí je rozdílná, hranicí pro binokulární vidění je diference 5 %, tj. 2,5 D. Porucha prostorového vnímání - kvůli poruše BV dochází především k poruchám vnímání prostoru a prostorových vztahů. Jedná se zejména o poruchu dovednosti fixovat současně jeden bod při tzv. Porucha stereopse - děti s poruchami BV nedokáží vnímat trojrozměrně, nedokáží vnímat hloubku prostoru, nemají správný odhad vzdálenosti, mají potíže s orientací v prostoru. Při poruše stereopse může být zrakové vnímání provázeno astenopickými obtížemi vyvolanými úsilím o akokomaci a konvergentní souhyb k vytvoření stereovjemu (např. u dětí s menší divergentní úchylkou jednoho oka). Také je při poruše stereopse významně narušena dovednost vnímat předmět v perspektivě, a z toho důvodu je nemožné jej bez ohmatání a seznámení se s ním nakreslit, vymodelovat, narýsovat. Porucha pozornosti - u většiny dětí s porušeným binokulárním viděním se setkáváme s poruchami pozornosti, soustředění a s výraznější a rychlejší unavitelností. U těžkých amblyopií (tupozrakostí) a strabismu (šilhání) je též velké riziko úrazu. Zraková ostrost. Sníženou zrakovou ostrostí dochází k omezení vizuálních možností, a to i s brýlovou korekcí. Vzhledem k tomu, že písmena a číslice jsou abstraktní symboly, promítá se zrakový deficit právě do čtení, psaní, počítání a do obtížného vnímání abstraktních bodů. Děti s poruchami nebo chybějícím BV mají potíže při porovnávání dvou předmětů. I když jsou dva předměty podobné, mají tito žáci tendenci pokládat je za odlišné, rozdílné. Například požadujeme-li vyhledávání předmětů podle tvarů, může mít s tímto úkolem žák velké potíže. Netrpí-li žák vrozenou poruchou barvocitu, může být vyhledávání předmětů podle barvy usnadněním úkolu. Při čtení a počítání pak může velice snadno zaměňovat podobná písmena či číslice (např. P a B, D. R a P. 3 a 8. 9 a 0). Porucha konvergence a akomodace. Při vývoji dítěte je velice důležitý konvergentní souhyb očí, tzv. konvergence, a schopnost lidského oka zaostřit na různou vzdálenost, zvláště pak na blízko, tzv. akomodace. Mezi poruchy akomodace u dětí patří spasmus akomodace, který vzniká např. u nekorigované nebo podkorigované hypermetropie (dalekozrakost). Při poruchách akomodace může docházet k poruchám soustředění, pozornosti, větší unavitelnosti hlavně při delším čtení a psaní. S akomodací úzce souvisí konvergence a zúžení zornic. Při pohledu na blízký předmět se osy při normálním vývoji sbíhají tak, aby paprsek dopadl v obou očích na žlutou skvrnu. Měřítkem konvergence je tzv. blízký bod konvergence. Jde o nejmenší vzdálenost, na kterou jsou oči schopny konvergovat a vidět předmět jednoduše, nezdvojeně. Poruchy konvergence dělíme obvykle na konvergenci nedostatečnou (insuficientní) a nadměrnou (excesivní).
Trvale zvýšené úsilí spojené s nedostatečnou konvergencí může vést ke vzniku astenopických potíží. Patří sem potíže zrakové (mlhavé nebo dvojité vidění), potíže oční (červenání očí, slzení, pálení) a potíže přídatné (bolesti hlavy, poruchy pozornosti a soustředění, větší únava). Léčba BV je bohužel limitována věkem. Nedojde-li k včasnému záchytu poruchy BV u dítěte a následné léčbě, jsou následky trvalé. BV se u dítěte vyvíjí do 6-7 let. V tomto věku dochází k upevnění nastaveného BV. Akomodace je schopnost oka vidět ostře různě vzdálené předměty. Oční sval při tomto procesu mění optickou mohutnost oka vyklenutím nebo zploštěním čočky. Pokud nemá oko žádné oční vady, na dálku nemusí prakticky vůbec zaostřovat. Je uvolněné a neakomoduje. Při pohledu na bližší předměty se však již mechanismy akomodace zapojují, a to je pro zdravé oko namáhavější. Dochází k zúžení zorničky a k vyklenutí čočky směrem vpřed. Akomodace oční čočky probíhá samovolně, ale pro zkoušku si ji můžete sami vyvolat tím, že nějaký předmět záměrně rozostříte. Jestliže akomodace nefunguje zcela správně, pravděpodobně trpíte krátkozrakostí nebo dalekozrakostí.Akomodace se stává obtížnější i s přibývajícím věkem. Se čtením nebo při práci na blízké vzdálenosti nastávají problémy. Tuto oční vadu nazýváme presbyopie neboli stařecká vetchozrakost.
tags: #binokularni #akomodace #vnimani