Dioptrické brýle jsou individuální zdravotní pomůckou určenou pro osobní potřebu ve smyslu § 25 odst. 1 písm. u) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Nutnost jejich užití je totiž prioritně zapříčiněna oční vadou, a nikoliv výkonem činnosti. (Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 9. 2011, čj. Věc: Miroslav H.)
Správce daně v rámci daňové kontroly za rok 2006 vyloučil výdaj na pořízení dioptrických brýlí ve výši 8 990,70 Kč z uplatněných výdajů podle § 24 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Dodatečným platebním výměrem byl stanoven základ daně a vyměřena daň. Proti tomu podal žalobce odvolání. Žalovaný výdaj považoval za výdaj na individuální zdravotní pomůcku pro soukromé použití konkrétní osoby, která je nutná kvůli oční vadě a nikoliv pro výkon podnikatelské činnosti. (Rozsudek soudu v Brně a odůvodnění)
Podle veřejně dostupných informací i tvrzení soudu, antireflexní úprava brýlí nemůže znamenat zcela univerzální ochranný prostředek pro všechny osoby a všechny činnosti; brýle slouží primárně k korekci individuální vady uživatele. Proto správce daně posoudil výdaj jako nevhodný pro daňové odpočty dle § 24 odst. 1 a navíc nebylo prokázáno, že jde o výdaj vynaložený na dosažení zdanitelných příjmů dle § 24 odst. 1 a § 31 odst. 9 daňového řádu. (Shoda soudu se správcem daně)
Žalobce v řízení uvedl, že dioptrické brýle jsou nutnou zdravotní pomůckou pro výkon podnikatelské činnosti (obsluha jeřábu, řízení vozidla, práce na počítači, sledování okolí). Při exponované práci jeřábníka je nutné sledovat počítač a přístroje v kabině obsluhy. Brýle dále využívá při řízení motorového vozidla a při práci s počítačem. Ostatní využití v osobním životě je minimální. Lékařská zpráva uvádí, že šlo o pracovní brýle s dioptrickými skly. Brýle s antireflexní úpravou a ochranou proti UV záření slouží kvůli ochraně zraku při práci. (Žaloba a vyjádření žalobce)
Dle § 24 odst. 2 písm. j) zákona o daních z příjmů lze vynaložené výdaje na ochranu zdraví při práci zahrnout mezi uznatelné výdaje, pokud tak stanoví zvláštní předpis. Ochrana zraku a obličeje a podmínky poskytování OOPP upravuje nařízení vlády č. 495/2001 Sb., č. 178/2001 Sb. a č. 21/2003 Sb. Přílohy obsahují výčet ochranných prostředků a činností vyžadujících jejich poskytování. Soud konstatoval, že dioptrické brýle nejsou univerzálním OOPP pro ochranu zraku a že v případě autojeřábníka nařízení nestanovuje povinnost poskytovat dioptrické brýle jako OOPP. (Přehled norem a jejich výklad)
Na žádost soudu byl vyložen i nález Soudního dvora EU; ve sporu o proplácení korekčních prostředků pro práci se zobrazovací technikou má zaměstnavatel povinnost poskytnout zvláštní zrak chránící prostředky, které zahrnují dioptrické brýle a kontaktní čočky, pokud korekce zraku souvisí s prací na monitorech. Rozhodnutí zdůrazňuje, že náklady na brýle by neměly představovat pro zaměstnance dodatečné náklady a že zaměstnavatel má povinnost poskytnout prostředky buď přímo, nebo prostřednictvím náhrady nezbytných nákladů. Každý případ může být posuzován individuálně na základě dohody mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. (Rozhodnutí SDE EU a jeho principy)
V České republice však platí, že zaměstnavatel nemá povinnost brýle hradit, ale může tuto podporu nabídnout. § 104 zákoníku práce umožňuje poskytování osobních ochranných prostředků pro zajištění zdraví zaměstnanců při práci. Při práci s obrazovkami se vyžaduje hodnocení rizik a zajištění vhodných pracovních podmínek. Z hlediska výdajů na ochranné prostředky může jít o uznatelné výdaje, pokud tak stanoví zvláštní předpisy a pokud jejich poskytování je součástí hodnocení rizik. V praxi to znamená, že zaměstnavatel může, ale nemusí hradit dioptrické brýle a jejich odůvodnění v účetnictví závisí na konkrétním posouzení. (Prameny české legislativy a judikatury)
Žalobce argumentoval, že brýle jsou nutnou zdravotní pomůckou pro podnikání a že nelze obsluhovat jeřáb či řídit vozidlo bez nich. Soud v Brně však rozhodl, že dioptrické brýle zůstávají z části na osobní potřebě a nevedou k daňové uznatelnosti v poměrném rozsahu. Rumunský rozsudek SDE EU z roku 2022 a jeho výklad požadavků na zrakovou ochranu na pracovišti se tak stávají součástí diskuse o vhodnosti uznání výdajů na brýle jako daňově uznatelných. Závěrem zůstává, že případná daňová uznatelnost dioptrických brýlí v ČR je nutné posuzovat individuálně podle konkrétních okolností a s ohledem na platné předpisy a důkazní břemeno. (Shrnutí závěrů soudu a nálezů EU)
V praktickém poradenství pro zaměstnavatele i OSVČ se často doporučuje připravit dokumentaci pro obhajobu výdaje a prokázání poměru mezi pracovním a soukromým využitím brýlí. Můžete vypracovat argumentaci, která uvádí konkrétní zaměstnání a potřebu brýlí v kontextu pracovních činností, s důrazem na bezpečnost práce a ochranu zraku. Dále je vhodné uvést lékařské potvrzení a popsat technické vlastnosti brýlí (antireflexní úpravy, UV ochranu) a jejich relevanci pro výkon podnikání. (Praktické rady pro uplatnění výdaje)
Kroky k správnému uplatnění výdaje na brýle v praxi
Určete, zda brýle mají primárně charakter zdravotní pomůcky pro osobní potřebu či zda jsou nezbytné pro výkon podnikání.
Shromážděte lékařské potvrzení a popište pracovní činností vyžadující korekci zraku (jeřábník, řízení, práce u počítače).
Vypracujte interní hodnocení rizik a definujte poměrné využití brýlí pro podnikání a soukromé účely.
Zařaďte brýle do seznamu poskytovaných osobních ochranných prostředků, pokud to vyžadují vaše provozní podmínky a platná nařízení (např. vzor OECD/nařízení vlády dle rizikových kategorií).
Pokud brýle nejsou považovány za univerzální OOPP, doložte jejich specifické pracovní využití a případně uvažujte o částečné proplatitelnosti v rámci poměrného odpočtu dle § 24 odst. 1 a souvisejících ustanovení.
Pravní rámec a související judikatura
Dioptrické brýle jako individální zdravotní pomůcka nejsou univerzálním OOPP; jejich uznatelnost je závislá na konkrétních okolnostech a důkazech o pracovním využití. Soud v Brně i nález SDE EU zdůrazňují, že zaměstnavatel má dvě možnosti plnit povinnost: přímé poskytnutí korekčních prostředků nebo náhradu nutných nákladů. Rozhodnutí EU posiluje princip, že žádné dodatečné náklady pro zaměstnance by neměly vznikat, a že přístup k zrakové ochraně by měl být realizován prostřednictvím konkrétního OOPP či náhrady. V praxi je nutné vyhodnotit každý případ zvlášť a vnitřně doložit poměrné využití pro podnikání. (Přehled rozhodnutí a principů EU a ČR)
Pro OSVČ platí, že obecně dioptrické brýle do nákladů nepatří, avšak v některých případech mohou být uznány jako daňově uznatelné výdaje v souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví při práci, pokud tak stanoví příslušné předpisy a prokáže se potřebnost pro podnikání. Rozdíl mezi pracovním a soukromým využitím zde hraje klíčovou roli a vyžaduje důkazy o míře využití. (Praktické vymezení pro OSVČ a zaměstnavatele)