Poruchy zraku jsou spojeny s nepříjemnými zážitky. Neignorujte prvotní příznaky rozmazaného vidění, poradíme vám, kdy třeba brýle na dálku a kdy ne. Máte pocit, že se vám zhoršil zrak a potřebovali byste brýle na dálku? Důležité je, abyste si diagnózu nestanovili sami a navštívili odborníka, který vám poradí a diagnostikuje správnou léčbu. Problémy s viděním a jiné zrakové postihy nemusí hned znamenat, že vám budou předepsány dioptrické brýle. Častokrát se za problémem skrývá oční migréna, únava očí a jiné problémy, při kterých se obejdete bez brýlí. Abyste si byli jisti, je nutná návštěva očního lékaře. Ten vám provede kompletní vyšetření a v případě, že vám diagnostikuje krátkozrakost, předepíše vám dioptrické brýle nebo případně kontaktní čočky. Pokud si chcete nechat zkontrolovat zrak urychleně, pomůže vám také kvalitní oční optika, kde se na měření zraku specializují.
Kdy jsou brýle na dálku opravdu potřeba a kdy ne?
Krátkozrakost značně ovlivňuje zcela běžné činnosti. V případě, že nejste na nošení brýlí zvyklí a ptáte se, kdy je brýle opravdu třeba nosit? V tomto případě byste se měli držet toho, co vám řekne váš lékař. Sami umíte zvážit, jak toto zrakové postižení ovlivňuje váš život. Při malém zhoršení zraku nemusíte mít pocit, že je pro vás třeba dioptrické brýle nosit a během letních měsíců je raději vyměníte za sluneční brýle. Pokud to neovlivňuje vás ani vaše okolí, je to v pořádku. Ovšem jsou činnosti jako je například řízení, kde je stoprocentní zrak opravdu důležitý. Při řízení si nezapomínejte vaše dioptrické brýle nebo jejich náhradu kontaktní čočky nasadit. Obecně platí, že brýle na dálku byste měli nosit pravidelně, aby byly vaše oči co nejméně namáhány. Vysilováním a namáháním očí si zrak můžete ještě více zhoršit, a i malé dioptrie se vám budou postupně zvětšovat. Hlavně nezapomínejte na kvalitní brýle. Hotové brýle, které naleznete v supermarketech či v drogeriích nejsou nejšťastnější volbou, což vám potvrdí i každá oční optika. Lékařům předepsané brýle v sobě ukrývají specifické parametry přesně pro vaše oko. A ty vám dokáže nachystat jen kvalitní oční optika a vaše oko vám za kvalitu poděkuje.
Kdy není třeba nosit brýle na dálku? Brýle na dálku není třeba nosit při čtení či při práci na počítači nebo telefonu. Brýle na dálku jsou uzpůsobeny pro pozorování vzdálených předmětů. Pokud byste hlavně silně plusové dioptrie (nad +2,00D) používali i na blízko, můžete si váš zrak ještě více pokazit. Oko se musí přizpůsobit parametrům brýlí a mnohdy je z tohoto důvodu ještě více namáháno. Jak jsme již zmiňovali, jsou onemocnění, která nevyžadují nošení dioptrických brýlí. Přestože máte pocit, že při sledování televizoru se vám občasně rozmazávají písmena, možná ani tehdy nepotřebujete brýle na dálku. Netřeba hned sáhnout po brýlích, pozorujte příznaky a intenzitu zhoršeného vidění. Zkuste si v tomto případě dopřát odpočinek, tmavé prostředí a minimalizujte námahu očí. Pokud se vaše vidění vrátí k normálu, jedná se o únavu očí. Únava očí umí vyústit do oční migrény a jiných komplikací. Přestože máte pocit, že se vaše vidění zhoršuje, při takových potížích vám dioptrické brýle na dálku nepomohou.
Před tím, než si nasadíte brýle na oči, určitě navštivte očního lékaře. Ten správně určí ohniště problému a správně nastaví léčbu. Brýle na dálku: Fielmann - jedna hodnota, jedny brýle! V první polovině života jsou brýle na dálku pro někoho, kdo má refrakční vadu, jediné brýle, se kterými vidí na všechny vzdálenosti - na dálku i na blízko. Ostrý pohled na blízko zajišťuje oční čočka díky své schopnosti se vyklenout a vytvořit tak dodatečnou optickou mohutnost. Ve druhé polovině života však ztrácí oční čočka svoji ohebnost, akomodační schopnost se snižuje. Brýle na dálku pak pomáhají pouze při pohledu do dálky. Na blízko jsou pak třeba druhé brýle na čtení.
Také všichni lidé bez brýlí, tedy všichni, kteří se až do tohoto okamžiku obešli bez brýlí na dálku, potřebují ve druhé polovině svého života brýle na blízko: brýle na čtení. Nejmodernější alternativou na všechny vzdálenosti jsou Brýle s multifokálními čočkami. Více o brýlích na čtení. Kolekce brýlí na dálku Fielmann.
U společnosti Fielmann máte široký výběr z více než 2 000 obrub a čoček všech velkých výrobců a značek. Za pouhých 590 Kč získáte v optice Fielmann top módní brýle s vysoce kvalitními jednoohniskovými čočkami. Nechte si při výběru poradit od vašeho optika Fielmann. Najděte nejbližší pobočku Fielmann.
Bezpečná cesta k vašim brýlím na dálku: Fielmann Pro zjištění správných korekčních hodnot je měření vašeho zraku nezbytností. U společnosti Fielmann vám kompetentní a odborně vyškolení optici a optometristé změří zrak pomocí moderní technologie. Abyste s vašimi brýlemi brýlemi na dálku zaručeně ostře viděli, musejí se vaše čočky vycentrovat: k tomu je nezbytné přesné změření vzdálenosti vašich očí, výšky průhledu a dalších hodnot (pantoskopický úhel, vzdálenost brýlové čočky od rohovky, prohnutí brýlového středu). Na základně těchto hodnot se vaše jednoohniskové čočky na milimetry přesně vycentrují a zapracují do obruby. Odchylky při centrování vedou následně k vedlejším účinkům, které se však většinou nedávají do souvislosti s chybně usazenými čočkami. V případě chybně vycentrovaných brýlí se mohou dostavit nevolnost, bolesti hlavy a únava.
Tenčí brýlové čočky. V případě vyššího počtu dioptrií doporučujeme výběr čoček s vysokým indexem lomu, aby byly čočky vašich brýlí na čtení co nejtenčí. Nechte si poradit od našich optiků v některé z našich poboček. Vaše brýle na dálku: v optice Fielmann za zaručeně nízké ceny. Pokud někde během 6 týdnů od koupě uvidíte stejné brýle za nižší cenu, přijme od vás optika Fielmann tento výrobek zpět a vrátí vám kupní cenu. Záruka vrácení peněz.
Další průvodci. Zde naleznete další ověřené informace týkající se brýlí. O muži, co vynalezl bifokální brýle (a taky založil USA). V prvním dílu jsme se podívali na to, kdo vynalezl zvětšovací sklo a kdo ho poprvé použil jako pomůcku pro podporu zraku. V druhém už se dostaneme k opravdovým brýlím a také se podíváme na jednoho velmi zajímavého vynálezce. Výroba brýlí se postupně vylepšovala a na přelomu 15. a 16. století už se brýle začaly podobat tomu, jak je známe dnes. Tedy přinejmenším tím, že se už používaly dvě čočky v obrubách a podporu tak dostávaly při čtení obě oči. Obruby byly obvykle vyrábovány jako jediný díl, a to z nejrůznějších materiálů. Používalo se vše možné od dřeva přes různé zvířecí parohy a kosti až po ušlechtilé kovy jako třeba stříbro. Výroba čoček i obrub byla jemná a náročná práce, čemuž odpovídala i cena. Brýle si v té době rozhodně nemohl dovolit leckdo. Co je to lorňon? Z té doby pocházejí třeba lorňony. Brýle se dvěma čočkami a pevným držadlem po straně nebo uprostřed. Jako cosi mezi zdravotní pomůckou a módním doplňkem vydržel až do konce devatenáctého století. Vzhledově se lorňony mnohdy blížily spíš šperku. Tomu odpovídaly i používané materiály, jako bylo zlato, slonovina nebo drahokamy. O konci obliby rozhodla zejména malá praktičnost. Ilustrace: lorňonety Davida Scotta Mitchella, zdroj: Wikipedia.
Svou úlohu sehrály také monokly a binokly, kterým obvykle říkáme cvikry. I ty si udržely svou popularitu pěkných pár set let. Zatímco monokl držel na obličeji díky svalům okolo oka, cvikr měl svorku na kořen nosu a držel tak sám i bez stranic. Ilustrace: binokly. Zdroj: Wikipedia
Brýle, stranice a pantíky. Jak je vidět z obrázků, s výjimkou cvikrů obvykle brýle nedržely na obličeji samy. V průběhu let se tak řešila otázka jejich pohodlného uchycení. Od pokusů s přivazováním k hlavě či klobouku se během 17. století došlo - heuréka - k použití stranic. V prvních fázích ještě bez zachycení za ušima (takže na hlavě držely přítlakem), ale už v půlce 18. století se jednomu anglickému optikovi povedlo takové brýle vyrobit. A jak dokazuje současná podoba brýlí, tenhle zlepšovák se lidem zalíbil náramně. Když se o pár let později ještě ke straničkám přidaly pantíky, díky nimž se daly brýle složit, byl vývoj - alespoň co se vizuální podoby týče - hotov. Ilustrace: brýle ruské carevny Kateřiny II., cca z roku 1800. Zdroj: Wikipedia
Bifokální brýle a jejich potomek, brýle multifokální. Pořád bylo ale co objevovat, a to hlavně v oblasti samotných čoček. Jeden chytrý americký vynálezce si uvědomil, že třeba pro krátkozraké lidi brýle pomáhají při pohledu do dálky, ale nedá se s nimi číst. Člověk tak potřebuje jedny brýle na dálku a druhé na blízko. Kdyby tak šlo ty dvoje brýle spojit v jedny… A tak to v roce 1780 zkusil. Úspěšně. Ten muž se jmenoval Benjamin Franklin. Zajímal se nadšeně o vše kolem sebe. Kromě toho, že byl vydavatelem novin, také dělal pokusy s elektřinou a vynalezl díky tomu bleskosvod, zabýval se demografií i oceánografií a spoustou dalších věcí. A při tom všem měl ještě čas pomoct s americkou revolucí jako jeden z autorů deklarace nezávislosti USA. Kupodivu se na rozdíl od svých přátel Washingtona, Adamse nebo Jeffersona nestal prezidentem, zato dostal pěkné místo na stodolarové bankovce. Ilustrace: Benjamin Franklin. Zdroj: Wikipedia
Franklinovy brýle měly dvě ohniska - v dolní části pro čtení, v horní části na dálku. Říká se jim bifokální a vydržely až do naší doby - poznáte je podle hodně výrazného předělu mezi pásmy. Ilustrace: bifokální brýle Benjamina Franklina. Zdroj: Wikipedia
Tenhle skvělý nápad dostal vylepšení teprve nedávno, když se chytré hlavy zamyslely, jestli by brýle nemohly mít více než dvě ohniska, a také jestli by se nedalo zbavit rušivých předělů. Krátkozrakost je ve velké míře genetická, ale také na ni může mít vliv vnější prostředí. Objevuje-li se v dětství, zhoršuje se až do dospělého věku, kdy se většinou zastaví. Objevuje se pak také v dospělosti, někdy spolu se šedým zákalem. Po 20. roku života se obvykle její hodnoty nemění, většina případů krátkozrakosti se stabilizuje, některé se ale s věkem mohou zhoršovat. Ono zhoršování se obvykle zastaví kolem 30.
- První kroky by měly vést k vašemu očnímu lékaři, ten zjistí rozsah oční vady a podle výsledků napíše lékařský předpis.
- Máte možnost sedět u počítače a hledat dioptrické brýle na dálku podle vašich představ, nebo se porozhlédnout po několika kamenných prodejnách a zkoušet a zkoušet.
- Zásadami ochrany osobních údajů. odvolat prostřednictvím odhlašovacího odkazu v každé kampani.
Mezi nejběžnější způsoby, jak si zlepšit zrak, patří brýle na čtení a na dálku. V čem jsou tedy tyto jednoohniskové brýle tak výjimečné? A jaké klíčové aspekty byste si měli zapamatovat při výběru nejvhodnějších brýlí? Jednoohniskové brýlové čočky mají přes celou čočku pouze jednu optickou mohutnost. Lze je používat k nápravě špatného zraku na blízko nebo na dálku, a proto jsou základem brýlí na dálku a na čtení. Ať už je ale váš předpis jakýkoli, moderní ZEISS technologie umí vyrobit mimořádně ploché a odlehčené brýlové čočky, a to i v případě vyšší mohutnosti. Vybírat můžete ze čtyř kategorií podle kvality a výkonu, a proto vždy najdete řešení, které bude nejlépe odpovídat vašim konkrétním zrakovým potřebám a čtecím návykům.
Jakmile člověk dosáhne 40 let věku, začne se horšit vidění na blízko a čtení se může stát náročným úkolem. Slova totiž v textu začnete vidět rozmazaně. Právě tehdy vám pomohou brýle na čtení. Brýle na čtení se vyrábí přizpůsobením jednoohniskových čoček nositelově konkrétní čtecí vzdálenosti, která se obvykle pohybuje mezi 30 a 40 cm. Kromě toho, že usnadní život knihomolům, lze je použít také ke čtení malých textů na chytrých telefonech a tabletech. Mohou být levné, ale to je jejich jediná výhoda. Konfekční brýle na čtení nyní nabízí celá řada supermarketů a dalších maloobchodníků, ale tyto předem připravené brýle na čtení zdaleka nedosahují norem, které by vhodné brýle měly splňovat. Jsou k dostání pouze v nárůstech dioptrií 0,25 - se stejnou mohutností pro obě oči - a nejsou přizpůsobeny jedinečným zrakovým potřebám nositele, což znamená, že v potaz neberou faktory jako vzdálenost očí nositele. To může způsobit prizmatické účinky a v některých případech dokonce podpořit další zhoršení zraku nositele. Nakonec se můžete potýkat s unavenýma očima, bolestmi hlavy, nevolností a dokonce migrénami. Faktem je, že konfekční brýle na čtení nikdy nedokážou zajistit optimální korekci vašeho zraku, jaké byste obvykle dosáhli s brýlemi předepsanými kvalifikovaným optikem.
Jak prozrazuje jejich název, brýle na dálku nositelům umožňují ostřejší vidění vzdálených předmětů. Lidé je obvykle začínají nosit okolo 40 let věku. Jakmile dosáhneme čtyřicítky, schopnost oka měnit zaměření z jedné vzdálenosti na druhou, což se nazývá amplituda akomodace, již nedostačuje pro ostré vidění do všech vzdáleností. To vede ke zhoršené schopnosti zaměřit zrak na blízké objekty. Tomuto stavu odborníci říkají presbyopie.
Tato kategorie výkonu obsahuje jednoohniskové čočky se sférickým designem, které jsou oblíbenou volbou pro jednoohniskové brýle na čtení. Společnost ZEISS představila první sférické čočky s designem, známým jako bodové ohniskové zobrazení a komerčním označením ZEISS Punktal® už v roce 1912. Jsou k dostání jak v plastovém, tak ve skleněném provedení a lze je použít jak pro vyšší, tak nižší optickou mohutnost. Plastové jednoohniskové čočky jsou skvělým způsobem, jak dosáhnout pohodlného vidění, u osob s nízkým předpisem typickým pro brýle na čtení. Plastové jednoohniskové čočky se proto hodí zejména pro nízkou až střední myopii a nízkou hypermetropii.
Tyto sférické jednoohniskové brýlové čočky nabízí perfektní vidění a navíc minimalizují periferní neostrosti. Nositelé těží také z moderních výrobních metod, které tyto čočky činí výjimečně lehké. Plastové jednoohniskové brýlové čočky mají ve srovnání se skleněnými brýlovými čočkami až o 40 procent nižší hmotnost. Pro osoby se silnou krátkozrakostí jsou však stále nejlepší volbou jednoohniskové čočky ze skla. Podle požadovaného indexu lomu je nyní možné vyrábět extrémně tenké a esteticky krásné čočky i pro vysoké mohutnosti. Antireflexní povrchová úprava navíc výrazně redukuje nevzhledné prstence, které se u vysokých indexů lomu vyskytují. Oko nositele pak vypadá mnohem přirozeněji.
Dopad na tloušťku čoček a tím na celkovou hmotnost brýlí má také pečlivý výběr správné velikosti obrub a tvaru. Jednoohniskové brýlové čočky v této výkonové kategorii mají asférický design a jsou nejvhodnější pro plusový rozsah. Jinými slovy pro nositele brýlí, kteří jsou dalekozrací. Výhodou oproti sférickému designu je, že asférické brýlové čočky jsou při stejné mohutnosti obvykle až o 20 procent lehčí a tenčí a mají výrazně plošší přední zakřivení - zatímco vždy přináší tentýž vynikající zrakový výkon.
Výsledkem je, že oči nositele jsou méně zvětšené než u běžných čoček. Ostrost, která vás ohromí! Jednoohniskové brýlové čočky této výkonové kategorie se vyrábí s pomocí špičkové technologie ZEISS freeform, která zaručuje ještě vyšší zrakový komfort napříč celým povrchem čočky a doslova eliminuje zkreslení na okraji čoček. Jednoohniskové brýlové čočky v této třídě kvality berou při výrobě v potaz více aspektů konkrétního předpisu nositele, včetně sféry, cylindru, osy, prizmatu a báze prizmatu.
Hledáte-li to nejlepší, pak jste na správném místě! Jednoohniskové brýlové čočky 4. kategorie kvality vašim očím zaručí to nejlepší. Tyto čočky v sobě zahrnují veškeré údaje naměřené vaším optikem a díky nejmodernějším výrobním metodám nabízí znamenitou ostrost vidění do všech směrů hned od okraje čočky - a to i v případě vysokých mohutností. Zároveň tyto vysoce individualizované čočky zaručují výjimečně vysokou toleranci nositelem i v případě vysokých cylindrů a prizmatických předpisů. Tato kategorie čoček se doporučuje zejména nositelům se stavem známým jako asociovaná heteroforie, který vyžaduje použití prizmatické korekce. Nezapomeňte: plastové čočky ZEISS všech čtyř výkonnostních kategorií jsou vždy opatřeny tvrdou povrchovou úpravou zaručující, že si dlouhodobě budete užívat dokonalého vidění přes čočky odolné proti poškrábání!
Jak naše plastové, tak skleněné jednoohniskové brýlové čočky je navíc možné opatřit technologií i.Scription®, která nabízí lepší vidění v noci, vyšší kontrast a bohatší barvy!
Volba mezi plastovými a skleněnými brýlovými čočkami - jaké jsou výhody a nevýhody? Vhodnost materiálů brýlových čoček se odvíjí od celé řady faktorů, včetně potřebných mohutností, návyků nošení a osobního vkusu, co se týká stylu obrub. Většina nositelů brýlí však dnes volí plast. Brýlové čočky vyrobené ze skla - či minerálního skla, jak je někdy nazýváno - jsou ceněny pro jejich výjimečnou odolnost proti poškrábání. Brýlové čočky z plastu, který je znám také pod názvem organické sklo, jsou vhodné do všech typů brýlí a jsou oblíbené zejména mezi sportovci a pro děti. Jsou velice lehké, a proto se pohodlně nosí, neštěpí se a jsou velmi odolné proti rozbití - až stokrát odolnější než skleněné. Jednou z nevýhod plastových čoček je, že jsou méně odolné proti poškrábání než skleněné čočky. To lze však alespoň částečně napravit tvrdou povrchovou úpravou - kterou společnost ZEISS nabízí standardně na všech svých brýlových čočkách!
Plastové brýlové čočky mají výhodu také, když přijde na styl: zatímco skleněné brýlové čočky je možné vyrábět pouze v několika barvách a je poměrně těžké jim dodat odstín, plastové čočky lze vyrobit prakticky v jakékoli barvě. Takže pokud hledáte barevné brýlové čočky jako módní doplněk, měli byste rozhodně volit plast! Tip pro řidiče: Když přijde na volbu těch nejlepších brýlí pro řízení, volbou číslo jedna jsou vždy plastové čočky, protože jsou odolné proti rozbití a neštěpí se.