Cerne zrcadlo abi: Temná reflexe moderního konzumního světa

Vítejte ve světě, kde se lidé stali lidé otroky vlastní zábavy. Budoucnost. Většina lidí žije společně v obrovských uzavřených komplexech. Mají jedinou práci: jezdit na kole a vytvářet tak elektrickou energii pro celou společnost. Za tuto práci občané získávají body, za které si však vedle základních potřeb a jídla mohou kupovat pouze další vylepšení a rozšíření virtuální zábavy, která vyplňuje celý jejich život.

Někteří takový život vyhovuje. Jiní prostě dodržují pravidla a v lepší zítřky ani nedoufají. A někteří by zase dali všechno za to, aby ve svém životě poprvé spatřili něco skutečného. To je případ i mladíka Binga, který jednou uslyší krásný zpěv své spolujezdky Abi. A i když Abi sama svému talentu nevěří, Bing se rozhodne obětovat všechny své body a koupit jí vstupenku na konkurz talentové soutěže Hot Shots, která je v tomto světě jediným unikem z šedi běžného života.

Jak ale může krásná mladá dívka uprostřed továrny na konzumní zábavu dopadnout? Druhou epizodu seriálu Black Mirror s názvem 15 Million Merits napsal tvůrce seriálu Charlie Brooker spolu se svou manželkou a scenáristkou Konnie Huq. The idea is that at individual scales the additional load is ignorable, but at mass scraper levels it adds up and makes scraping much more expensive. Ultimately, this is a placeholder solution so that more time can be spent on fingerprinting and identifying headless browsers (EG: via how they do font rendering) so that the challenge proof of work page doesn't need to be presented to users that are much more likely to be legitimate.

Analýza motivů a témat v epizodě

Černé zrcadlo bylo co do úspěšnosti svých příběhů vždy projektem s vysokými vrcholy a hlubokými propastmi. To na něm ale také bylo vzrušující a svědčilo to o Brookerově ochotě zkoušet různé věci, z nichž některé dopadly lépe než jiné. Tím, že jde o seriál, který drží relativně pevně v rukou jeden tvůrce, je vyprávění nevyhnutelně nasáklé jeho silnými, ale i slabými stránkami. Jak tomu tak u seriálů bývá, s postupujícími řadami se medián diváckého zážitku posouvá stále níž.

Pro jedny se staly novější díky nesnesitelnými, jiní jsou o řád smířlivější a užijí si na nich to dobré. Nedávno jsme se u Bílého lotosu bavili o proměně seriálu určujícího trendy v prostý content, který trendy recykluje tak dlouho, dokud to ještě někoho zajímá. Pochybovači si sedmou sérií svůj názor jedině potvrdí. Hned první epizoda Obyčejní lidé je ukázkou typické tendence Brookera propadnout svému námětu v jeho doslovnosti. Sleduje příběh ženy, jež je po experimentální komerční operaci mozku odsouzena na milost a nemilost dravé korporace, která okolo ní postupně utahuje finanční smyčku.

Nejprve snižuje fyzický okruh, kde bude její život udržující implantát funkční, později ji nutí nedobrovolně přeříkávat reklamy - všechny tyto problémy mohou zmizet, když si předplatí prémium. Dobře… co nám tahle epizoda říká? Že korporace nás drží v hrsti a modely předplatného jsou pro ně další zbraní, jak toho dosáhnout ještě o kus účinněji. Paráda. Brooker našel přesvědčivý způsob, jak to ilustrovat. To je ale vlastně to jediné, čeho Obyčejní lidé dosahují.

Zvolený námět je rozpracován do šířky, takže přidává další a další technikálie, což však samo o sobě nerozšiřuje hloubku vyznění. Není chyba z principu, že Brooker nezachází za převyprávění námětu. Black Mirror, stejně jako svého času ikonická Twilight Zone, si hypoteticky může dovolit pouze představit temnou realitu a zbytek ponechat na nás. Otevřít nám oči a nechat nás přemýšlet o řešení. Jenže epizody Twilight Zone byly dlouhé zpravidla jedno vysílací okno, tedy necelou půlhodinu. Brooker má příležitost představovat i epizody o délce celovečerních filmů, ale málokdy v nich zajde za ilustraci problému.

Postavy a herecké obsazení

Obyčejní lidé jsou přesto tou nejchválenější epizodou nové řady. Předně díky hereckým výkonům Rashidy Jones a Chrise O’Dowda. V tomto ohledu Brooker chybuje málokdy - jeho obsazení bývá špičkové. Platí to tím víc, čím je projekt komerčně prestižnější. V Černém zrcadle se mohou objevit přední britští i světoví herci, kteří pak mají prostor plně předvést svůj talent. Vždyť pátý díl Chvalozpěv má milovaného Paula Giamatiho! (A mediálně vděčná Awkwafina v Hotelu sen přinejmenším nevadí.)

Jenže jde považovat za problém, když nejchválenější epizody posledních let jsou ty, kde se publikum soustředí na ansámbl a odpoutává pozornost od Brookerových nápadů. Projevuje se i opotřebování konceptu, kdy už Brooker jen variuje svá stará pozorování. Platí to prakticky o celé sedmé sérii. V případě poslední, nejdelší a nejhorší epizody USS Callister: Do nekonečna se dokonce přímo vracíme k populární epizodě čtvrté série a rozšiřuje její vyznění. Většinou jde ale o méně doslovné tematické repetice.

Realističnost a motiv realismu

Kolik dalších příběhů o střetu člověka a umělé inteligence jde ještě napsat? Brooker si to ale uvědomuje a pomalu se snaží rozšířit si obzory. Zatím spíš s nešťastnými důsledky. Nechvalným je v tomto ohledu hlavně „díl s vlkodlakem“ z minulé série, jímž tvůrci jistě testovali hranice toho, co publikum snese. V mnoha novějších dílech jsou sci-fi prvky často poněkud přízemní, už sledujeme jen o kus extrémnější podobu našeho světa. Brooker se to snaží prezentovat jako posun k realismu a jako odhalení pravé podstaty seriálu, který nebyl nikdy o budoucnosti, ale o dnešku. Ale Ježiš, Charlie, to přece víme.

Brooker měl ale vždy problém organicky skloubit své koncepty s lidským měřítkem - je to u něj buď jedno, nebo druhé. Ukázkou je i díl Bestie, který sice obsahuje sci-fi prvky, využívá je ale k tomu, aby odvyprávěl příběh o pomstě někdejší školní šprtky. V příběhu figuruje technologie, není ale o této technologii. V této epizodě si jde užít duet a duel Sieny Kelly a Rosy McEwen, ale tím jsme zase u spoléhání se na herce tam, kde víc není.

Celkové posouzení a význam pro současnost

Přes vše, co padlo, je ale pořád ještě těžké nad Černým zrcadlem zlomit hůl. Princip antologie s relativně málo epizodami je velmi divácky vlídný, takže přes množství nedostatků je snadné podlehnout a kliknout na jednu, dvě a nakonec na všechny epizody. Člověk pak třeba nadává, o kolik to hypoteticky mohlo být lepší, promyšlenější a časově úspornější, ale pak si musí připustit, že tu je po sedmi sériích a čtrnácti letech a pořád poctivě kliká na nové díly. Takže Brooker musí dělat něco alespoň trochu dobře.

Černé zrcadlo - 7. Charlie Brooker rozhodně nepřesvědčí rostoucí tábor pochybovačů, kteří věří, že Black Mirror má to nejlepší za sebou. Pořád je to ale z principu chytlavá antologie, která je přes všechny své nedostatky skoro nedílnou součástí dnešní popkultury.

Infografika: Struktura epizod Black Mirror a její témata

Další součásti seriálu a kontext

Black Mirror - Série 7

Black Mirror - Season 7

Drama / Komedie / Horor / Sci-Fi / Thriller

Velká Británie, 2025, 6 h 7 min (Minutáž: 46-90 min)

Ilustrace témat predplatného a korporátního tlaku v médiích

tags: #cerne #zrcadlo #abi