V Německu trpí vadou zraku přibližně každý druhý člověk a většina lidí řeší krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus či presbyopii. Oční lékař nebo optometrista měří zrak a určuje typ a velikost vady, zápis dioptrií slouží jako výchozí údaj pro zhotovení brýlí či kontaktních čoček. Tento text shrnuje, co dioptrie znamenají, jak se určují a jaký mají význam při korekci zraku.
Dioptrie: základní pojem a fyzikální význam
Dioptrie jsou fyzikální jednotky, které udávají, jak silně je určitý optický systém schopen lámat světelné paprsky. Slouží pro přesné stanovení účinku brýlových skel a kontaktních čoček. Čím je ohnisková vzdálenost kratší, tím vyšší je dioptrická hodnota. Matematicky odpovídají dioptrie převrácené hodnotě ohniskové vzdálenosti v metrech. Spojná čočka spojuje dopadající světlo ve vzdálenosti 0,5 metru, lomivost je 1/0,5 m = 2 dioptrie.
Dioptrie se používají při stanovení refrakce oka: oční lékař nebo optometrista provede objektivní měření a následně subjektivní testy, aby zjistil nejostřejší možný zrak. Hodnoty dioptrií určují, které korekční pomůcky budou nejvhodnější pro kompenzaci vady zraku. Výsledek slouží jako výchozí údaj pro výrobu brýlí či kontaktních čoček.
Hodnoty dioptrií a jejich rozdělení
Kladné dioptrie označují dalekozrakost (hypermetropii), záporné dioptrie krátkozrakost (myopie). U dalekozrakosti bývá oko při pohledu do dálky často schopné částečné kompenzace akomodací, u blízkých objektů je vidění rozmazané. Záporné hodnoty označují krátkozrakost, kdy blízké objekty vidíme ostře, vzdálené rozmazaně. Akomodace umožňuje do jisté míry ostře vidět na dálku i u mírné hypermetropie, s věkem se však schopnost akomodace snižuje a vyžaduje se optická korekce.
Dioptrie se v receptech zásadně zapisují podle polí sph (sférická hodnota) a u astigmatismu také cyl (cilindrická hodnota) spolu s osou cyl. Pro krátkozrakost je hodnota v receptu se znaménkem „-“, pro dalekozrakost se znaménkem „+“. Příklady: „+2,00 dpt“ u hypermetropie a „-2,00 dpt“ u myopie.
Jak se dioptrie měří a co ovlivňuje jejich hodnoty
Dioptrie se měří v krocích po čtvrtinách, tedy po 0,25 dpt. Oční lékař používá autorefraktometr pro objektivní měření a poté následuje vyšetření s lupou a různými čočkami, aby pacient dosáhl co nejostřejšího vidění. Proces vyšetření se nazývá stanovením refrakce a je klíčový pro správnou volbu brýlí či kontaktních čoček.
Hodnoty dioptrií nejsou stálé a mohou kolísat vlivem únavy, hydratace, léků či těhotenství. Čím vyšší dioptrická hodnota, tím silnější korekce je obvykle potřeba. V některých případech může zdravotní pojišťovna přispět na náklady spojené s korekcí.
Jaké jsou nejčastější vady a jak se projevují
Krátkozrakost (myopie): oko bývá delší než normálně, světelné paprsky se lámají před sítnicí, což vede k ostrému vidění na krátkou vzdálenost a rozmazanému na dálku. V záznamu se dioptrie zapisuje jako záporná hodnota, například „-3,00 dpt“.
Dalekozrakost (hypermetropie): oko je zkráceno a světelné paprsky dopadají za sítnici, obraz bývá neostrý na blízko i na dálku v závislosti na věku. Dioptrie se zapisuje kladně, například „+2,00 dpt“.
Astigmatismus: zakřivení rohovky není rovnoměrné, oko vidí některé předměty jako čáry a křivky se započítává do dioptrií spolu s axou, která popisuje orientaci cylindrické složky. Příklady zápisu mohou být „sph -3,00 dpt, cyl -0,50 dpt, osa 180°“.
Jak vybrat správné korekční pomůcky a kdy je třeba je používat
Pro krátkozraké osoby bývá doporučováno nosit brýle či kontaktní čočky zejména při řízení, čtení či jiných náročných činnostech. Obvykle stačí nosit korekci až od kolem -0,5 až -1,0 dioptrií, ale pro jistotu a bezpečnost je vhodná korekce vždy při vyšších odchylkách. U dalekozrakosti může být vyžadována korekce již mírnějšími dioptriemi, s postupujícím věkem se akomodace snižuje a potřeba brýlí roste.
Rozhodnutí, zda používat zrakovou pomůcku, závisí na typu vady i dalších faktorech, jako jsou bolesti hlavy, problémy s viděním v noci či únava očí. U presbyopie, která se objevuje často kolem 45. roku věku, bývá potřeba korekce na blízko i na dálku.
Rozdíl mezi dioptrickými hodnotami brýlí a kontaktních čoček
Kontaktní čočky leží přímo na oku, brýle jsou od oka několik centimetrů vzdálené. Dioptrické hodnoty u čoček a brýlí se mohou lišit, zvláště u vyšších vad. Při vyšších dioptriích je třeba si nechat stanovit přesné dioptrické hodnoty pro kontaktní čočky. Před nákupem čoček se vyplatí rezervovat termín v pobočce optického specialisty.
Nejčastější vady zraku a jejich dopad na praxi
Krátkozrakost: čím vyšší dioptrie, tím větší riziko patologických změn, proto pravidelné kontroly u očního lékaře. Příklady: zkrácení oka může vést ke kýženým i rizikovým změnám; u vysoké myopie hrozí odchlípení sítnice či makulární degenerace.
Dalekozrakost: záleží na typu a věku, ale často vede k rozmazanému vidění na blízko; akomodace pomáhá, avšak postupem věku je nutná korekce.
Praktické shrnutí a doporučení
Stanovení počtu dioptrií je nezbytné pro korekci vady zraku a je důležité zajistit maximální možnou přesnost objektivního i subjektivního měření refrakce. Pokud chcete zjistit vaše přesné dioptrické hodnoty, nechte si bezplatně měřit zrak v některé z poboček. Rezervujte si termín na naší webové stránce.
