Zrak je jedním z nejdůležitějších smyslů, neboť jeho prostřednictvím získává člověk až 80% informací o vnějším světě. Vidění má tedy rozhodující vliv na utváření správných představ o světě kolem nás, má vliv na rozvoj paměti, pozornosti, řeči, psychiky i emocionality. Dobré vidění je výsledkem složité spolupráce vlastního oka a odpovídajících částí mozku.
Špatné vidění způsobené poškozením, poruchou nebo nefunkčností zraku proto znamená vážnou překážku v příjmu informací. Ihned po narození dítě rozeznává pouze světlo a tmu. 1. měsíc: Dochází k dozrávání sítnice, dítě začíná aktivně fixovat jedním okem, postupně začíná barevné vidění. 2. měsíc: Kojenec vnímá obrysy obličeje a velkých předmětů, začíná fixovat oběma očima. Od 3. měsíce: Dítě je schopno fixovat a sledovat vzdálenější a bližší předměty - rozvíjí se konvergence. Od 4. měsíce: Dítě je schopno zaostřit na vzdálenější a bližší předměty - rozvíjí se akomodace. Dítě může ještě občas zašilhat. 6. měsíc: Pohyby očí jsou hladké, plynulé, dítě už by nemělo zašilhat. Objevuje se schopnost fúze (schopnost mozku spojit obraz z pravého a z levého oka v jeden smyslový vjem). 9. měsíc: Počátky prostorového vidění, dítě začíná vnímat prostorově. 1. rok: Koncem prvního roku života dítě začíná chodit a jeho reflexy se zlepšují na základě pohybových a dotykových zkušeností. Probíhá upevňování prostorového a hloubkového vidění. Zlepšuje a zdokonaluje se odhad vzdálenosti, odhad velikosti a polohy předmětů. Dítě v tomto věku vidí asi 10% oproti dospělému. 3. rok: Dokončení vývoje reflexů a funkcí, které jsou nutné pro dobré prostorové vidění a ostré vidění na všechny vzdálenosti. 5. až 6. rok: Stabilizace spolupráce obou očí, stabilizace reflexů, upevnění prostorového vidění. 7. až 8. rok: Vývoj vidění je ukončen.
Co je brýlová korekce a kdy ji zvolit
Smyslovým orgánem zraku je oko, které je složeno z oční koule a přídatných orgánů. Dobré vidění je výsledkem složité spolupráce vlastního oka a odpovídajících částí mozku. Optický systém tvoří rohovka, komorová voda, čočka a sklivec. Tento systém soustřeďuje paprsky tak, aby jejich ohnisko bylo na sítnici. Pokud oko nevykazuje žádnou vadu vidění, nazývá se emetropické. Refrakční vady, jako krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus, lze často jednoduše korigovat brýlemi, případně kontaktními čočkami.
Brýlová korekce bývá základní, stabilní a nejdostupnější metodou pro léčbu refrakčních vad u dětí. U některých funkčních vad oka (tupozrakost, šilhání) bývá brýlová korekce doplněna okluzí a ortoptickými cvičeními s cílem zlepšit spolupráci obou očí. Úspěšnost léčby zaleží na včasném odhalení vady. Čím dříve je léčba zahájena, tím větší je šance na normální (fyziologický) vývoj oka.
Refrakční vady u dětí a jejich korekce
Krátkozrakost (myopie) je refrakční vada, při níž se paprsky přicházející z nekonečna lomí před sítnicí. Krátkozraké oko vidí hůře na dálku a lépe do blízka. Dělí se na lehkou, střední a vysokou. Korigujeme ji mínusovými skly. Astigmatismus je osově nesymetrická chyba optického systému oka; bývá způsobený odlišnou lomivostí rohovky. Korekce zahrnuje torické čočky a brýlové čočky s cylindrickou plochou. Hypermetropie (dalekozrakost) je vadu, při níž se paprsky lámou za sítnicí; oko se snaží akomodovat, což může vést k únavě a konvergenci. Korigujeme ji plusovými skly a někdy doplňujeme okluzí či ortoptickými cvičeními. U dětí bývá dalekozrakost často vrozená; s věkem se i částečně sama kompenzuje, avšak nadměrná akomodace může vést k šilhání.
Astigmatismus lze korigovat brýlemi s cylindrickou plochou;Anisometropie je rozdíl dioptrií mezi očima a může vést k tupozrakosti. U dětí s velkým rozdílem dioptrií může být výhodná i kontaktní čočka na jedno oko. Brýle jsou nejstarší a zároveň nejrozšířenější korekční pomůčkou, která umožňuje řešit široké spektrum vad. Kontaktní čočky nabízíme zejména u dětí, kdy je vhodná péče o hygienu a vhodný režim nošení. Měkké čočky jsou dnes nejčastější, mohou být výměnné (denní, dvoutýdenní, měsíční) a u některých vad pomohou i při rozvoji zrakových funkcí a prostorového vidění.
Ambliopie a šilhání: cílená léčba
Tupozrakost (amblyopie) je funkční vada, která je charakterizována zhoršením zrakové ostrosti bez patologického nálezu na oku. Mozek v případě rozdílných dioptrií mezi očima vypíná slabší oko; šilhání může zhoršit situaci, protože mozek dostává dva rozdílné vjemy. Léčba amblyopie zahrnuje brýlovou korekci, okluzi (zakrývání zdravého oka) a pleopticko-ortoptická cvičení. Důležité je zahájení léčby včas, obvykle do 7-8 let věku. Úspěšnost léčby roste s rychlostí odhalení a nasazením vhodné terapie; po šestém roce šance na zlepšení klesá. Screening zraku u dětí a pravidelná sledování pomáhají zachytit vady včas.
Šilhání (strabismus) je funkční zraková vada, při níž dochází k narušení vzájemné spolupráce obou očí. Dítě nemusí fixovat obě oči současně na jeden bod; šilhání se může projevovat konvergentně, divergently nebo akomodativně. Hlavními příčinami bývají dioptrické vady, poruchy pohyblivosti očí nebo inervace. Bez včasné léčby vede k tupozrakosti a ztrátě prostorového vidění. Stejně jako tupozrakost i šilhání vyžaduje včasnou diagnózu a léčbu.
Speciální témata: preventivní péče a moderní pomůcky
Včasná diagnostika a korekce zraku u dětí je klíčová pro jejich školní i sportovní úspěchy. Výběr dětských obrub by měl zajistit odolnost, lehkost a bezpečnost; TR-90 obruby jsou vhodným příkladem díky své pružnosti a vysoké odolnosti. Obruby by měly pokrýt zorné pole a současně být pohodlné, sedět správně na nose a za ušima. Děti často brýle nosí a vyvíjejí se podle jejich pohybů, takže brýle musí být pevné a bezpečné. U dětí s myopií je důležité včasné zahájení korekce a sledování progrese; moderní brýlové čočky MiYOSMART a MyoCare pomáhají zpomalit progresi myopie u dětí a zároveň poskytují ostré vidění. MiYOSMART využívají technologii DIMs a snižují rychlost nárůstu dioptrií, zatímco MyoCare CC využívají systém CARE pro zpomalení progresi myopie.
Moment, kdy dítě poprvé dostane brýle, může být pro rodinu náročný; některé děti jim rychle nadávají, jiné potřebují čas na adaptaci. Stejně jako u brýlí, i u kontaktčních čoček je nutné dodržovat hygienu a náležitou péči, aby nedocházelo k zánětům a jiným komplikacím. Kontaktní čočky mohou být výhodné pro korekci refrakčních vad a zpomalení progrese myopie, zvláště u anisometropie nebo u dětí s vyšší progresí.
Screening zraku u dětí je doporučován od raného věku: první vyšetření kolem tří let, poté před nástupem do školy a následně pravidelně. Dětský zrak se mění - dioptrické hodnoty mohou v krátkém čase poskočit o celou dioptrii, proto je sledování důležité. Až 80 % informací ve škole děti přijímají zrakem, což zdůrazňuje význam včasné korekce pro dobré školní výsledky a celkový rozvoj.
Jak brýle fungují na korekci zraku
V Medi Optik a dalších specializovaných pracovištích se můžete setkat s profesionálním poradenstvím při výběru brýlí a nastavení jejich správného sedění. Dětské brýle by měly pokrýt zorné pole, být lehké a bezpečné s odpovídajícími materiály obrouček. Včasné zahájení korekce a pravidelné kontroly zraku pomáhají předcházet dlouhodobým problémům a podporují optimální vývoj zraku i celkové schopnosti dítěte.
| Vad y | Korekce | Doplňky | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Krátkozrakost | Minusové skla; případně MiYOSMART/MyCare | Ortokeratologie, měkké čočky | Progrese lze zpomalit |
| Dalekozrakost | Plusové skla; spojky | Kontaktní čočky | Riziko konvergence; možná vizuální námaha |
| Astigmatismus | Torická skla | Torické kontaktní čočky | Různé kombinace s ostatními vadami |
| Tupozrakost | Brýle + okluze + cvičení | Pleoptická cvičení | Časově omezená šance na zlepšení |