Měsíc je častým objektem fotografů. Takový snímek může být velmi působivý, je ale potřeba dodržet několik pravidel a postupů. Zkušený astrofotograf Zdeněk Bardon vám ve druhém díle svého miniseriálu poradí, jak vyfotit Měsíc tak, aby měl snímek skutečné kouzlo. Přejeme inspirativní čtení!
Jak začít a připravit se na focení? Náš Měsíc je pro fotografování relativně jednoduchým cílem a pro začátečníky dokonce ideálním cílem. Když se najde vhodná kompozice, tak může být i dost působivý. Je to snadné? Když se dodrží pár věcí, tak ano. Obecná nastavení jsme si popsali již v prvním dílu miniseriálu.
Volba a umístění optiky
Optika - na rozdíl od snímání hvězdného pole budeme potřebovat "dlouhé sklo". To znamená teleobjektiv nebo dalekohled. Hned na začátku je potřeba si říci, že objektiv s ohniskovou vzdáleností 1 000 mm vykreslí na čipu fotoaparátu kotouček Měsíce o průměru 10 mm. Z toho je patrné, že objektiv s ohniskem 100 mm vykreslí kotouček Měsíce jen o průměru 1 mm.
Světelnost nehraje tak podstatnou roli jako u snímání hvězdného pole. Například světelnost f/5,6 je výborná. Důležitá je kresba optiky, aby obraz byl ostrý a prokreslený. Mizerná optika podává měkký a rozpitý obraz. Nezapomeňte, že čím delší ohnisko, tím větší riziko chvění s následky rozmazaného obrazu. Také nezapomeňte, že se Měsíc pohybuje rychleji než hvězdné pole, takže velmi brzo "uteče" z obrazového pole.
Nastavení (bez)zrcadlovky a objektivu (Bez)zrcadlovka v tomto případě asi není nutná. Lze použít téměř cokoliv a dokonce i mobilní telefon. Ovšem pro perfektní snímky MUSÍ být ve speciálním držáku a umístěn za okulár dalekohledu. Snímá se v projekci. Vždy snímáme do formátu RAW. Hodnota ISO je nízká, tedy až na případy zatmění Měsíce, ale vždy to jsou velmi pomalé děje, takže je spousta času na vyladění expozic. Aktivace funkce před-sklopení zrcátka bude v tomto případě zdržovat, ale dálková kabelová spoušť je dobrou volbou.
Ostření a expozice
Zaostřujte ručně s funkcí Live View a bez jakékoliv automatiky. Samozřejmě bez stativu, který se netřese jako osika ve větru, to nepůjde. Fotografujeme Měsíc Opakuji - zaostřujeme ručně pomocí funkce Live View. Vždy použijeme dálkovou spoušť. Vždy! Udělejte si kontrolní snímek a podívejte se na hodnotu histogramu. Měsíc odráží hodně světla, takže pozor na přepálené plochy. Exponujte hodně snímků, třeba i 100. Určitě se jich většina vyhodí.
Můžete vyzkoušet i snímání v HDR pomocí expozičního bracketingu. Duhový Měsíc; Nikon D810A, ZEISS Otus 100 mm f/1,4; EXIF: f8, HDR, ISO 200. Měsíc u bran pekel; zatmění Měsíce s duhou; Nikon D810A, Takahashi FSQ-106N; EXIF: HDR, ISO 200. Nový Měsíc a krepuskulární paprsky nad ostrovem Mahé; Nikon D810A, ZEISS Otus 85 mm f/1,4; EXIF: HDR, ISO 200.
Pokud se vám podaří udělat nějaký hezký snímek Měsíce, nemusíte jej nechat v šuplíku, ale můžete je zaslat do soutěže České astronomické společnosti, která se jmenuje Česká astrofotografie měsíce. Příští týden se podíváme na to, jak fotit krajinářskou astrofotografii.
A jak zbytek techniky?
T* - několikanásobné antireflexní vrstvy, CPL filtr nekompromisních kvalit, průměr 49 mm. Při pohledu na dokonalé snímky např. z Hubbleova teleskopu snad každého astronoma občas popadne stesk po vlastních obrázcích. Nejjednodušší způsob jak pořídit astronomickou fotografii je namířit fotoaparát na oblohu a prostě exponovat.
Citlivost dnešních fotoaparátů je sice velmi dobrá, nicméně světlo hvězd je tak slabé, že pro zachycení obrazu hvězd potřebujeme poměrně dlouhou dobu. Rozhodně větší, než jsme schopni udržet fotoaparát v pouhé ruce. Proto se neobejdeme bez stativu. Dále budeme potřebovat fotoaparát umožňující delší expozice (alespoň 15-30 s), popř. ještě lépe mající režim „B“ (bulb). Při použití DSLR dají dlouhé expozice zabrat akumulátorům/bateriím. Pro dlouhé expozice je vhodné si opatřit, pokud to váš fotoaparát podporuje, dálkové ovládání. Pokud např. používáte 200-300 mm, pak autoguider může být užitečný pro vedení.
Řada jednodušších fotoaparátů (zpravidla levnějších kompaktů) má délku expozice omezenu na 15-30 s. To do určité míry omezuje využití těchto přístrojů na ty nejjasnější objekty na obloze (např. seskupení planet, Měsíc, …). Jednotlivé snímky pak jsou schopny zachytit i základní obrysy souhvězdí.
V souvislostech a praktické doporučení
Pokud např. používaný okulár poskytuje 40násobné zvětšení a objektiv fotoaparátu je 50 mm (pro kinofilmový formát je považován za objektiv 1:1 - tj. poskytuje 1× zvětšení) jakákoli chyba ve vašem vedení (nebo vibrací) bude na záznamovém snímači/filmu 40× menší, než pozorovaná v dalekohledu. Je-li poměr příliš nízký (např. používáte teleobjektiv, nebo je montáž nestabilní a způsobuje vibrace), pak vaše chyby budou viditelné na snímači/filmu a zničí fotografii. I v tomto případě mějte na paměti, že délka expozice je omezena světelným znečištěním a také vaši trpělivostí!
Afokální metoda - noblesní název pro v podstatě jednoduchou věc. Při tomto druhu fotografování je fotoaparát (i s objektivem zaostřeným na nekonečno) umístěn za okulár zaostřeného dalekohledu. Ve funkci dalekohledu zde můžete využít prakticky jakýkoliv dalekohled, tedy i binokulár/triedr běžně používaný pro denní pozorování. Afokální fotografie lze realizovat pomocí libovolného fotoaparátu, ale pro tuto metodu jsou nejlepší digitální fotoaparáty. Jejich největší výhodou je, že máte možnost okamžitě vidět fotografii a můžete se rychle učit ze svých chyb.
Mezi hlavní výhody afokální fotografie patří možnost použít prakticky jakýkoliv fotoaparát a získat okamžitý výsledek, ale zároveň přináší některá omezení, jako nutnost přesného vyrovnání osu fotoaparátu a okuláru. Pro detailnější Měsíc je vhodná větší ohnisková vzdálenost a kvalitní držák.
Další techniky zahrnují zpracování snímků, skládání expozic, použití dark frame a speciální software. Tato část je pro čtenáře důležitá, protože bez postprodukce mohou i kvalitní snímky působit nevýrazně.
Různé projekce a praktické návody
Fotografie v primárním ohnisku dalekohledu vyžaduje velmi stabilní montáž a často vyšší ohniskovou vzdálenost. Tuto metodu lze použít pro Měsíc a Slunce přes filtr, s ohniskem v řádu stovek milimetrů.
V primárním ohnisku dalekohledu lze fotografovat Měsíc (či Slunce přes filtr) s krátkými expozicemi, bez nutnosti přesného chodu montáže. Sdílené praktiky zahrnují i využití autoguiderů, které mohou korigovat polohu hvězd během expozice.
Pro planetární fotografii je typická afokální metoda s kratším okulárem a paralaktickou montáží s pohonem. Planety lze fotografovat buď jednotlivě, nebo videosekvencí. Výhodou videosekvence je, že se seeingu může obraz „plavat“, a výsledný snímek se může zlepšit pomocí software.
Planety sluneční soustavy: Podrobný průvodce – od Merkuru až po Neptun a Pluto!
V případě, že máte raději jednodušší cesty, afokální držák umožní jednodušší usazení fotoaparátu za okulár dalekohledu a rychlé pochopení techniky.
Geometrie, fáze a prior
Měsíc má čtyři základní fáze: nov, dorůstání do první čtvrti, úplněk a poslední čtvrť. Fáze ovlivňují osvětlení a zobrazovací možnosti, a tak je vhodné plánovat expozice podle konkrétní fáze. Měsíc se pohybuje po elipse, perigeum a apogeum ovlivňují jeho velikost na obloze.
Rozdíl rychlosti mezi pohybem Měsíce a hvězd znamená, že při dlouhých expozicích hvězdy tvoří dráhy, zatímco Měsíc zůstává relativně stabilní na snímku. Při snímání krajin s Měsícem v záběru lze experimentovat s expozicemi i s terénem v popředí.
Budget a vybavení pro začátečníky
Pro začátek postačí pevný stativ, fotoaparát a objektiv. Pro delší expozice je vhodné DSLR s režimem B, případně drátová spoušť a možnost delších expozic. Většina moderních zrcadlovek umožní využití dlouhých expozic a Live View pro ostření.
Pro detailní Měsíc je nutné ohnisko větší než 100 mm a často i více; z toho plyne, že pro zcela jednoduché snímky můžete začít s delším ohniskem a kvalitní optikou.
Postprodukce a tabulky
Pořízení výsledného snímku je jen o něco komplikovanější - výsledný snímek je nutné složit z několika dílčích. Pro skládání expozic lze použít programy jako DeepSkyStacker a rovněž aplikovat dark frame pro redukci šumu. Registax bývá použit pro zpracování detailů, zejména u měsíčních a planetárních snímků.
Pro zpracování lze použít i grafické editory jako PhotoFiltre, Gimp, Photoshop a podobně. U afokálního snímání lze výsledky kontrolovat ihned a rychle se učit ze svých chyb.
tags: #foceni #mesice #pres #dalekohled