Nový projekt spočívá v astrometrii těles sluneční soustavy s neobvyklými typy drah až do 22. magnitudy, včetně hledání objektů dosud nenalezených. Jeho hlavním účelem je měření přesných poloh blízkozemních asteroidů a komet. Měření slouží k výpočtům drah těchto těles ve sluneční soustavě, včetně výpočtů možných těsných přiblížení k Zemi, a výsledně i k posouzení možného nebezpečí srážky daného kosmického tělesa se Zemí.
Modernizace obřího teleskopu KLENOT z observatoře na jihočeské Kleti se chýlí ke konci. Jejím zlatým hřebem je nové pokovení hlavního zrcadla o průměru 106 centimetrů. Za tím účelem je na cestě do německé Jeny. Němečtí optikové zrcadlo vyčistí a pokryjí novou odraznou vrstvou. Oznámila to Jana Tichá, ředitelka Hvězdárny a planetária v Českých Budějovicích s pobočkou na Kleti. Teleskop KLENOT na Kleti už sedm let slouží ke studiu planetek a komet. Za tu dobu s ním astronomové podle Tiché objevili na 700 planetek včetně několika asteroidů pohybujících se v blízkosti Země.
Mohutné parabolické zrcadlo ze sklokeramiky váží 270 kilogramů. Na jeho vyjmutí z tubusu dalekohledu a transport z kopule hvězdárny bylo třeba velkého jeřábu. Nové pokovení je součástí velké investiční akce, jejímž cílem je zásadní modernizace teleskopu. KLENOT při ní dostane také novou mechanickou i elektronickou pohyblivou část (stativ) o hmotnosti kolem pěti tun a další pomocná zařízení. Současná mechanika pochází podle Tiché z 50. let minulého století, byla již za hranicí životnosti, zastaralá, neumožňovala pozorování na všech částech oblohy ani řízení počítačem.
Největší současné teleskopy mají průměr kolem 8-10 m. V případě dalekohledů Gemini South v Chile a Gemini North na Havajských ostrovech se jedná o 8,1 m. K osmimetrovým zařízením se řadí i japonský Subaru s průměrem 8,3 m, na vrcholu vyhaslé havajské sopky Mauna Kea. Large Binocular Telescope na Mount Graham v jihovýchodní Arizoně pak tvoří dvojice dalekohledů o průměru 8,4 m, které jsou umístěny vedle sebe na společné azimutální montáži.
Pro velké projekty jako Euclid je důležité mít i kompaktnější a precizní optiku. Euclid má startovat na přelomu let 2021 a 2022 a jeho úkolem je pozorovat miliardy slabě zářících galaxií a prozkoumat podstatu temné energie a temné hmoty. Teleskop proto využije špičkové přístroje s mimořádně kvalitní optikou. První optický prvek celé sestavy, primární zrcadlo (M1) teleskopu již dorazil do areálu firmy Airbus Defence & Space ve francouzském Toulouse. Euclid bude založen na principu Korschova teleskopu s průměrem 1,2 metru.
Všechna zrcadla budou vytvořena ze stejného materiálu, kterým je karbid křemíku. Stejný materiál se použije i pro strukturu teleskopu za účelem minimalizování rozpínání konstrukce vlivem teplotních změn, které by jinak ovlivnily kvalitu snímků. Povrchy všech použitých zrcadel jsou opracovány na úroveň, která je nesrovnatelná s jakoukoliv evropskou misí, která pozoruje vesmír ve viditelné části spektra. Ultrahlavké optické povrchy jsou v tomto případě nezbytné, protože extrémní citlivost senzorů vzhledem k velkým nárokům na přesnost měření vyžaduje dokonalé optické prvky, aby nedocházelo ke zhoršení snímkovací kvality.
„Věda, kterou bude Euclid dělat, vyžaduje extrémně přesný a stabilní teleskop,“ říká René Laureijs a dodává: „Chceme měřit drobná zakřivení tvarů galaxií, která jsou způsobená přítomností záhadné temné hmoty.“ Technické specifikace optické kvality jsou v případě zrcadla M1 mimořádně přísné, však se také jedná o největší optický prvek celého teleskopu. Stříbrem pokovené konkávní zrcadlo o průměru 1,2 metru vyrobila francouzská společnost Safran Reosc a nyní již bylo přepraveno do sídla firmy Airbus. Tato mise patří mezi projekty středního rozsahu a cílí na astronomii a astrofyziku.
Pokud bychom zvětšovali zrcadlo o průměru 120 centimetrů na odhadovanou vzdálenost, povrch by se odchyloval nejvíce o 1,47 cm. Další částí optické sestavy teleskopu Euclid je dichroická deska z taveného křemenného skla, která spektrálně rozděluje světlo a posílá rámy do VIS a NISP. Aby deska plnila své úkoly, musí být oba její aktivní povrchy pokryté více než 180 tenkými vrstvami dielektrických materiálů. Letuschopný model dichroické desky byl začleněn do finální sestavy a došlo i k zkouškám v říjnu minulého roku.
Výroba dalších pěti zrcadel pro Euclid probíhá a jejich dodávka by měla proběhnout na přelomu letošního a příštího roku. Sledovat se bude i povrchová deformace při nízkých teplotách. Tímto zajišťuje firm AMOS leštění povrchů dichroických vrstev. Samedu testy desky prováděla firma Optics Balzers Jena GmbH a zkoušky zaměřené na odraznost a propustnost. Tenké vrstvy musí být dokonale vyrovnány, aby deformace na jedné straně nebyla kompenzována druhou stranou.
Mezitím pokračuje výzkum a provoz teleskopu KLENOT. V roce 2002 se stala první přesná měření blízkozemní planetky 2002 EC a výsledky ukázaly, že se jedná o Amorovu planetku. Hlavními cíli projektu KLENOT je potvrzování objevů nových slabých NEO a následná astrometrie těchto těles v delším oblouku dráhy. Astronomové na Kleti sledují Kentauři a transneptunická tělesa, spolupracují s Evropou a mezinárodními partnery. Projekt KLENOT získal mezinárodní kód IAU 246 pro dosavadní pozorování s 0,57-m dalekohledem.
Hlavní závěry a význam KLENOT spočívají v tom, že 18 let provozu potvrdilo schopnost rychle identifikovat nové slabé NEO a poskytnout přesné astrometrické měření. Závěrem lze říci, že projekt významně přispívá k pochopení blízkých těles sluneční soustavy a posuzování jejich potenciální hrozby pro Zemi.
Historie a klíčové milníky teleskopu KLENOT
Sloužení teleskopu KLENOT na Kopci Kleť představovalo pulsující výzvu pro výzkum planetek a komet. Oznámila to Jana Tichá, ředitelka hvězdárny, že teleskop je druhým největším dalekohledem v České republice a že jeho hlavní cíl zahrnuje sledování blízkozemních asteroidů a planetek s neobvyklými drahami až do 22. magnitudy. První světlo dalekohledu spatřil v roce 2001 a první snímek planetky byl pořízen v roce 2002. Zrcadlo 1,06 m, stvořené firmou Zeiss, a čtyřčočkový korekční člen, vyrobený Optickou dílnou MFF UK, tvoří optickou soustavu dalekohledu.
Projekt byl zahájen v roce 1997, první světlo v listopadu 2001 a první snímek planetky v únoru 2002. Hlavním cílem je potvrzování objevů slabých NEO a následná astrometrie nedostatečně pozorovaných NEO. Tým KLENOT tvoří Jana Tichá, Miloš Tichý a Michal Kočer. Zrcadlo je obsahem 1,06 m a zrcadlo vyrobila firma Zeiss. Objekty na obloze, jako asteroid 2002 DJ5, byly použity k potvrzení směrů a dráh. Astronomové z Kleti objevili tři dosud neznámé blízkozemní asteroidy a z roku 2004 i asteroid Apophis.
Současný kontrakt potrvá do roku 2021 a pravděpodobně bude pokračovat. Jeho součástí je pozemní pozorovací podpora kosmické mise ESA Hera k asteroidu Didymos a jeho satelitu. Tým jihočeských astronomů nasbíral velkou část zkušeností u kolegů v USA a v centru pro sledování planetek Minor Planet Center. Projekt KLENOT získal značné renomé po celém světě a stává se hlavní součástí evropské a mezinárodní spolupráce v oblastech astrometrie a dynamiky těles sluneční soustavy.