Hubbleův vesmírný dalekohled má bohatou historii skvělých úspěchů v pozorování vesmíru. Přestože pozornost většiny vědců se dnes upírá k dalekohledu Jamese Webba, Hubbleův teleskop má stále co nabídnout. Proti JWST totiž pokrývá širší rozmezí elektromagnetického spektra.
Teď tuto schopnost Hubbleova dalekohledu vědci využili při pozorování impozantní hvězdokupy NGC 346, která se nachází v jednom z nejbližších galaktických sousedů Mléčné dráhy, nepravidelné galaxii Malém Magellanově mračnu. Hvězdokupa NGC 346 v Malém Magellanově mračnu. Vlevo snímek ve viditelné oblasti, vpravo v ultrafialové oblasti. (zdroj: NASA, ESA, A. James, C NGC 346 je mladá otevřená hvězdokupa, kterou pozorujeme poblíž středu emisní mlhoviny N66, tvořené ionizovaným vodíkem (typ HII). Astronomové se domnívají, že tato hvězdokupa obsahuje více než polovinu velmi hmotných hvězd, které se nacházejí v celém Malém Magellanově mračnu. Pozorování v ultrafialové oblasti jsou pro astronomy velmi cenná.
Fotografie galaktické kupy Abell 370 vyfocená Hubbleovým vesmírným dalekohledem. Mezinárodní tým astronomů zabývající se analyzováním dat z Hubbleova vesmírného dalekohledu (HST) a jiných teleskopů nedávno narazil na fotografii galaktické kupy Abell 370 z let 2010-2016, ve které objevil velice vzácný jev. Hubbleův vesmírný dalekohled zachytil tři etapy vyvíjející se supernovy, které většinou trvají v řádech hodin až dnů. Jde o velice krátkou část velkého kolapsu hvězdy odehrávajícího se před explozí. Světlo z fází probíhajících v odlišných časových obdobích doletělo do přesné optiky Hubbleova vesmírného dalekohledu naráz díky gravitační čočce, která světlo rozdělila, zjasnila a zajistila pro něj různě dlouhé trasy.
Velikost umírající hvězdy byla podle jasnosti a rychlosti chladnutí supernovy až 500× větší než Slunce. Zajímavá je také teplota supernovy, která postupně klesala, což lze jasně vidět na barevném panelu D, kde červená barva reprezentuje chladnější etapy a modrá ty teplejší. Samotná kupa je vzdálená 5 miliard světelných let od Země a je známá velkou četností tzv. gravitačních čoček, které předpověděl Albert Einstein ve své všeobecné teorii relativity. Čočky fungují, jak už z názvu vyplývá, díky gravitaci hmotného objektu, v tomto případě jde o galaxii, která svou obrovskou gravitací ohýbá a značně zesiluje světlo pocházející z objektu za ní. S pomocí gravitačních čoček jsme schopni lépe pozorovat vzdálené objekty.
35. vesmírný týden 2026Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 24. 8. do 30. 8. 2026. Měsíc bude v úplňku a nastane částečné zatmění, viditelné u nás nad ránem. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Saturn a Neptun jsou vidět už od setmění a vrcholí ráno nad jihem. Na ranní obloze jsou dobře vidět Mars a Uran, nízko také Jupiter. Merkur je v konjunkci se Sluncem nepozorovatelný. Aktivita Slunce je nízká, ale možná se zvýší. Další čínská raketa Zhuque-3 předvedla úspěšné přistání.
„Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Poslední čtenářská fotografieFotografováno od větrných elektráren poblíž obce A Fonsagrada. Hubbleův vesmírný dalekohled - přístroj, o kterém slyšel snad každý. astronomických publikací. déšť vítr, bouře ani sníh. Na oběžné dráze je již 18 let - od roku 1990.
který si jako první uvědomil, že mlhavé obláčky na obloze jsou další galaxieGalaxie - kompaktní seskupení hvězd, hvězdných asociací, otevřených a kulových hvězdokup, mezihvězdné látky a temné hmoty. Galaxie se liší svou strukturou (spirální, eliptické, nepravidelné,…), vyzařovaným výkonem (neaktivní, aktivní, rádiové, Seyfertovy,…) a zejména svojí hmotností. Hmotnost je udávána v miliardách až stovkách miliard hmotností Slunce. Galaxie jsou obvykle součástmi vyšších celků, jako jsou kupy, nadkupy, vlákna a stěny. V centrech většiny galaxií se nacházejí obří černé díry. - cizí světy podobné naší Mléčné dráze. že vesmír expanduje a stal se tak otcem současné kosmologie. jeho jméno mu rozhodně nedělá ostudu a má na svém kontě řadu významných objevů. Život dalekohledu je ale bytostně závislý na servisních misích. dalekohledu, atd. železa. s počátkem října 2008. I tak již bylo spíše po dvanácté než za pět minut dvanáct. pozemskému středisku. Servisní mise byla okamžitě zrušena. Letět nepřipraveni k nefungujícímu stroji nedávalo žádný smysl. se podařilo obnovit 25. HST (Hubble Space Telescope) - Hubblův vesmírný dalekohled. Největší dalekohled na oběžné dráze kolem Země, kde byl v roce 1990 umístěn do výšky 614 km. Průměr primárního zrcadla je 2,4 m. Z hlediska kosmologie je zajímavý HST Key Project (klíčový projekt HST), který v roce 1999 posloužil k prvnímu přesnému určení Hubbleovy konstanty.
V lednu 2004 NASA zrušila servisní mise k tomuto unikátnímu přístroji, nicméně v roce 2006 bylo rozhodnuto o poslední servisní misi, která měla proběhnout v roce 2008. COSTAR - Corrective Optical Space Telescope Axial Replacement, speciální optika pro korekci nesprávného chodu paprsků, který způsobilo chybné vyleštění primárního zrcadla Hubbleova dalekohledu. NICMOS - Near Infrared Camera and Multi-Object Spectrometer, infračervená kamera na HST pro blízké IR chlazená na 77 K pomocí Dewarovy nádoby se 114 kg kapalného dusíku. STIS - Space Telescope Imaging Spectrograph, výkonný mnohaúčelový spektrograf na HST, pracuje od UV po IR obor. byl nainstalován při druhé servisní misi v roce 1997. V roce 2004 došlo k poruše přístroje. Opraven byl při 4. servisní misi. ACS - Advanced Camera for Surveys, přístroj umístěný na HST při třetí servisní misi v březnu 2002 namísto starší kamery FOC. ACS má ostřejší obraz, širší zorné pole (202″×202″) a větší vlnový rozsah (blízké IR, V, celé UV) než WFPC2. Přístroj je složen ze širokoúhlé kamery, kamery s vysokým rozlišením a z kamery pro pozorování Slunce. V roce 2007 kamera selhala. Opravena byla při poslední servisní misi v roce 2009..
WFPC2 - širokoúhlá planetární kamera, na HST byla instalována v roce 1993 při první servisní misi, kdy nahradila starší širokoúhlou kameru. Rozlišení je 0,05″, kamera obsahuje 4 CCD matice po 640 000 pixlech. Ze spektra (blízké IR, V, blízké UV) může být vybrán úzký obor pomocí padesáti filtrů. Pořízená data jsou nahrávána na pevné médium umístěné v dalekohledu. Není bez zajímavosti, že v počátku existence dalekohledu se data nahrávala ještě na magnetofonový pásek. Změření Hubbleovy konstanty.
Hubbleův teleskop poskytl množství klíčových objevů jako vyfotografování povrchu Betelgeuse, sledování rodících se hvězd, pozorování černých děr a studium aktivních jader galaxií. Snímek HDF (Hubble Deep Field) a podrobnější HUDF ukazují tisíce galaxií v různých vývojových stadiích. Pozorování srážky dvou galaxií, tzv. Tykadla, ukazují, že srážky galaxií jsou ve vesmíru běžné. Objev organických molekul na exoplanetách, například 189733b, rozšiřuje naše vědomí o chemii vesmíru.
HST Key Project umožnil stanovit Hubbleovu konstantu s přesností 10 %, na 72 ± 8 km/s/Mpc. Počátky datového toku zahrnovaly uložení na magnetofonové pásky a postupné zlepšování techniky. Hubbleův vesmírný dalekohled byl uveden na oběžnou dráhu 24. dubna 1990 a jeho životnost byla původně odhadována na 15 let, vědci však získali datové bohatství více než čtyřikrát déle. V době, kdy JWST vstoupil do popředí, Hubble stále zůstává důležitým nástrojem pro široké spektrum pozorování včetně UV oblasti a studia prahů kosmické evoluce. Počet pozorování překročil 1,6 milionu a datový objem kolem 170 terabajtů. Hubbleův teleskop je na oběžné dráze od roku 1990 a od té doby přispěl k mnoha klíčovým objevům.
Hubbleův vesmírný dalekohled má potenciál i v budoucnosti; SpaceX uvažuje o návratu dalekohledu na vyšší oběžnou dráhu, ale dosud k žádnému kroku nedošlo. Navigační systém HST zahrnuje setrvačníky, reakční kola a Fine Guidance Senses, srdcem jsou tři dvojice setrvačníků uložené v jednotkách RSU. Po selhání jednoho z gyroskopů byl teleskop uveden do zabezpečeného stavu; v rámci údržbářské mise v roce 2009 získal šest nových gyroskopů. Pokud se podaří obnovit plnou funkčnost, bude dalekohled opět využívat tři gyroskopy; v opačném případě zůstane v omezeném režimu s jedním aktivním gyroskopem. Hubbleův teleskop je tak stále v centru pozornosti kosmických věd, i když jeho nástupcem bude JWST, jehož vynesení na orbitu se odkládá.
Na závěr se zmiňujeme o historii teleskopu: začal odhodláním NASA dát Hubblovi životnost, hned po startu se objevily problémy s ostrením zrcadla a následovala série servisních misí, které zajistily jeho function. 24. dubna 1990 byl nasazen Hubbleův teleskop a od té doby změnil náš pohled na vesmír. Jeho evoluce pokračuje, a i když jeho operační výška postupně klesá, zůstává klíčovým nástrojem pro UV a optické pozorování ve srovnání s JWST.
tags: #hubbleuv #teleskop #pozorovani #dalekohledem