Výběr toho správného skla je do velké míry subjektivní a závisí na mnoha faktorech. Nejdůležitějším krokem zde je - podobně jako u výběru fotoaparátu - si ujasnit, co, jak, kdy a kde budu fotografovat a kolik do toho mohu investovat. Jedním ze základních předpokladů správné volby také je, s čím budete objektiv používat. Čím lepší zrcadlovka, tím větší nároky na objektiv. Nasazením setového objektivu za 3 tisíce na DSLR v hodnotě okolo 50 tisíc znehodnotíte investici do samotného fotoaparátu! Ač se to mnohým z vás bude příčit, počítejte s tím, že cena rozumného objektivu by měla být shodná (spíše je většinou ještě vyšší) jako cena samotné zrcadlovky.
Objektivy se dělí na dvě základní skupiny - s proměnným ohniskem (zoomy) a s ohniskem pevným. Vysoce kvalitní a světelné jsou objektivy především z druhé skupiny (pevná skla), jejich konstrukce a počet optických členů je nižší než u zoomů, takže kresba pevně skla bývá v drtivé většině lepší než u jejich zoomovacích bratříčků. Na druhou stranu, pevné objektivy jsou méně flexibilní - více se s nimi naběháte! Do ateliéru, na focení špičkových portrétů, reklamních produktových snímků jsou jednoznačně nejlepší volbou právě pevná skla. Naopak pro dynamické snímání a sportovní fotografii obecně není nad slušné zoom objektivy (pevná skla jsou zde zkrátka nepraktická!). Daní za to ovšem je často o něco horší kresba. Čím větší rozsah zoomu, tím je to horší. Nicméně v současnosti jsou na trhu kvalitní (dražší) skla, která přestože nabízejí široké rozsahy zoomu, jejich výstupy (kresba) bez problémů vyhovují i náročné profesionální tvorbě.
Ohnisková vzdálenost a úhel záběru
Všechny tři výrazy označují vlastně jednu věc - jak velký úhel je ten který objektiv schopen zabrat. Každému ohnisku odpovídá konkrétní úhel záběru (angle of view). Zatímco širokoúhlé objektivy (10, 20, 30 mm) zaberou velkou část scény, teleobjektivy mají velmi malý záběr, zato dokáží obraz hodně přiblížit. Běžné širokáče mají úhel záběru cca 90 až 120 stupňů, extrémem je fish-eye s až 180 stupňů. Teleobjektivy mají úhly záběru jen v řádu jednotek stupňů. Základní objektiv bývá považován za 50 mm, jeho reálný úhel záběru je cca 46 stupňů a po nasazení na menší snímač (APS-C) dojde k efektu cropu, obraz působí jako ořezaný.
Crop faktor definuje ořez obrazu a je velký přesně tolik, o kolik je menší plocha snímače vůči kinofilmovému políčku. Pro full-frame 36 x 24 mm a 50 mm objektiv je úhel cca 46 stupňů. Pokud nasadíte stejný objektiv na APS-C snímač (např. 24 x 16 mm), bude výsledný obraz působit jako 75 mm. Různí výrobci používají různé velikosti snímačů a crop faktory se liší (Canon 1,6x, Nikon 1,5x, Sigma 1,7x, Olympus 2x atd.).
Světelnost a kvalita kresby
Světelnost je klíčový parametr - označuje se F číslem. Čím menší clonové číslo, tím lépe sklo pracuje za špatných světelných podmínek a tím více zvládne hloubku ostrosti. Kvalitní dražší světelná skla často mívají konstantní světelnost po celém rozsahu zoomu, zatímco levné zoomy bývají kolem f/3.5-5.6. Špičková portrétní pevná skla dosahují světelnosti i f/1.2. Stabilizace a světelnost jsou užitečné zejména při focení portrétů, reportáží a nízké světelnosti.
Clona je silným výrazovým prostředkem, kterým můžeme ovlivnit hloubku ostrosti. Díky vysoce světelným objektivům lze fotografovat za slabých podmínek a potlačit chvění ruky. Současné stabilizátory mohou vydat 2-4EV, což znamená, že s jejich použitím můžete z ruky fotit na 4× až 16× delší expoziční časy. Pravidlo „bezpečného času“ říká, že z ruky udržíme čas přibližně rovný převrácené hodnotě aktuálního ohniskového vzdálenosti; stabilizace umožní toto prodloužit cca 10×.
Ostření: klasické vs. ultrazvukové
Ostření se dělí na dva základní typy: klasické a ultrazvukové. Ostření klasickými motory je levnější, ale pomalé a hlučné. Ultrazvukové ostření má vysokou rychlost, přesnost a nízký hluk a bývá označováno USM (Canon), SWM (Nikon), SSM (Sony/Konica Minolta), HSM (Sigma). V současnosti je ultrazvukový systém považován za nejlepší řešení ostření, zvláště při delších ohniscích a akčních scénách.
Rychlost ostření a jeho přesnost se odráží v těle fotoaparátu a počtu ostřících bodů. Vícebodové ostření, ostření na oko a podobné funkce jsou často řízeny i samotným tělem. Stejně jako u stabilizace bude každý výrobce používat jiné označení a koncepci. U objektivů s výrazně rychlým ostřením oceníte sportovní, wildlife i reportážní fotografové.
Magnification a Minimální zaostřitelná vzdálenost (MFD)
Magnification udává zvětšení objektivu - pro makro by měl mít objektiv zvětšení 1:1, což znamená, že 1 cm skutečného objektu odpovídá 1 cm na senzoru. Běžná skla mají zvětšení okolo 1:4 až 1:7. MFD určuje, jak blízko může objektiv zaostřit - kritický parametr pro makro a detailní záběry.
Objektivy vyšší a střední třídy bývají konstruovány tak, aby k rotaci předního členu nedocházelo, což usnadňuje použití filtrů a zvyšuje spolehlivost. U některých objektivů se při ostření vydouvá či rotuje přední člen, což může komplikovat použití filtrů, a proto bývá lepší volbou zámek proti vysouvání u některých modelů. Bajonet objektivu zajišťuje kompatibilitu s tělem fotoaparátu a elektronické propojení pro exaktní expozici a komunikaci.
Nový vs. použitý objektiv a značka
Nový objektiv má záruku výrobce, použitý lze pořídit levněji, ale s rizikem. Při koupi použitého kusu je důležité prohlédnout povrch, zkontrolovat funkčnost clony a ostření, naslouchat neobvyklým zvukům při ostření a zkontrolovat plíseň u vintage skel. Značka objektivu ovlivňuje kvalitu, cenu a dostupnost, ale vždy záleží na vašich požadavcích. U profi náročných uživatelů se vyplatí investice do značkových skel Canon, Nikon, Sony, Fujifilm, OM System, Panasonic, případně Sigma, Tamron a Tokina. Dále existují méně známé značky jako Samyang, Laowa, Irix, Meike a 7Artisans, často s manuálním ostřením.
Cena a jak vybrat podle rozpočtu
ceny objektivů se liší podle typu, světelnosti a bajonu. Příklady v různých kategoriích: 2 500 - 9 990 Kč - zoomy pro APS-C a základní pevné; 10 000 - 19 990 Kč - světelné pevné, širokoúhlé zoomy; 20 000 - 39 990 Kč - standardní zoomy pro plnoformát, delší teleobjektivy; 40 000 - 59 990 Kč - světelné skla s delším ohniskem; nad 60 000 Kč - nejnovější plnoformátové zoomy, dlouhé teleobjektivy a specializované objektivy. Nechte si poradit v prodejně; vyzkoušení v obchodě vám pomůže vybrat nejvhodnější variantu.
Praktické shrnutí a doporučení
Výběr objektivu je velmi individuální a závisí na vašich potřebách, žánru a finančních možnostech. Důležité je určit světelnost a kvalitu skel, materiály a kompatibilitu bajonetu. Dále zvažujte typ focení - krajina, portréty, architektura, sport nebo makro - a podle toho zvolte ohniskovou vzdálenost. Reportážní fotograf ocení rychlý AF a široký rozsah zoomu; sportovní fotograf preferuje delší, stabilizovaná skla s rychlým ostřením; horolezec vyžaduje odolnost a nízkou váhu; portrétní fotograf sáhne po ultrawysoké světelnosti pevného skla. Každý hledá něco jiného, a proto neexistuje jediné ideální řešení. Rozhoduje kompromis mezi fyzikálními zákony, velikostí, hmotností a cenou. Doufám, že vám tento přehled pomůže ujasnit si, co je skutečně důležité pro výběr optimálního objektivu.
Hlavní je, abyste si uvědomili, že neexistuje „dokonalé“ sklo. Výběr je o porozumění vašemu stylu a cíli fotografie, o tom, co je pro vás nejdůležitější - světelnost, ostrost, rychlost ostření, stabilizace a cena. V ideálním světě byste měli mít několik objektivů, které pokryjí různé situace, a zvolit tak široké spektrum nástrojů pro vaši tvorbu.
Rychlé srovnání kategorií
- Fish eye (8-14 mm): velmi široký a kreativní, výrazná deformace; spíše na speciální záběry.
- Ultraširokoúhlé (do 24 mm): krajina, architektura; může docházet k deformacím při bližších objektech.
- Širokoúhlé (24-35 mm): univerzálnost pro dokumentární a reportážní focení.
- Základní ohniskové vzdálenosti (35-85 mm): široká univerzálnost, vhodné pro portréty a každodenní použití.
- Krátké teleobjektivy (85-135 mm): portréty bez výrazného zkreslení, makro možnosti u některých skel.
