Drobná rybka pyskoun rozpůlený uspěla v testu inteligence, který nezvládají ani psi nebo kočky. Kontroverzní studie tvrdí, že žebříčky chytrosti zvířat by se měly přepracovat. Schopnost rozpoznat se v zrcadle je považována za jeden z vrcholů inteligence u zvířat. Přestože to může znít banálně, drtivá většina živočichů toho není schopná - dokonce ani natolik chytrá a dobře domestikovaná zvířata, jako jsou psi nebo kočky, to nezvládají.
Zatím jedinými tvory, kteří v tomto testu uspěli, byli velcí primáti jako šimpanzi nebo gorily, kosatky, straky a také jediný exemplář slona indického. Nyní se k nim připojil další tvor, zcela nepravděpodobný: malá nenápadná rybka jménem pyskoun rozpůlený. „Tyto rybky jsou fascinující - zejména, co se týká jejich inteligence,“ uvedl evoluční biolog Alex Jordan, který pracuje na Institutu Maxe Plancka v Německu. Volá teď po přehodnocení dosavadních žebříčků zvířecí inteligence, protože ryby podle posledních výzkumů skrývají netušený intelekt.
Jordan a jeho kolegové se pokoušeli o vydání této práce dlouhých pět let, celou tu dobu byla odmítána s tím, že je příliš kontroverzní. Vědci proto museli hledat stále více důkazů a vylepšovat svou metodologii. Teprve na začátku roku 2019 mohl text o rybí inteligenci vyjít v odborném časopise PNAS. „Některé části akademické komunity trvají na tom, že ryby se nemají zařadit do pantheonu nejchytřejších tvorů, protože zvířata, která tito kolegové zkoumají, by pak z tohoto žebříčku vypadla,“ tvrdí Jordan.
Pyskouni měří asi deset centimetrů, snadno se dají poznat podle výrazného černého pruhu na boku. „Jsou to zřejmě nejznámější čistící rybky, které si zřizují čisticí stanice po celé indopacifické oblasti. Celý život žijí na jednom místě a okolní ryby se proto rychle naučí, kde hledat pomoc od parazitů. Pyskouni si většinou vybírají nápadná místa na okrajích útesů, aby si je ryby snáze zapamatovaly. Jsou to klidné, společenské rybky. V přírodě se všichni rodí jako samice a jen některé změní pohlaví,“ uvádí o nich zlínská zoo, která je chová. Když v oblasti, kde žijí, uhyne samec, dominantní samice změní pohlaví na samčí.
Kvůli bezohlednému lovu ale jejich stavy v současné době ve volné přírodě klesají. Mají také značně složitý společenský život - neustále tvoří nejrůznější aliance, které se ale rychle mění. Navíc žijí v partnerství s většími rybami, z nichž okusují mrtvou kůži a parazity. To vše přírodovědcům naznačovalo, že se u nich mohly vyvinout nečekané intelektuální vlastnosti.
Jak poznat chytrou rybu Během testu namalovali vědci pyskounům na tělo tečku, kterou mohly rybky vidět jen při pohledu na svůj odraz v zrcadle. Zpočátku rybky reagovaly na zrcadlový obraz agresivně. Pokoušeli se nepřítele pokousat a opakovaně na něj útočily. Ale během několika dní, kdy byly zrcadlu vystavené, se začaly chovat „divně“. Přestaly útočit, zrychlovaly a zpomalovaly před zrcadlem, nebo se otáčely břichem vzhůru - také jen před zrcadlem. Často se zajímaly o tečku na těle svého zrcadlového dvojníka.
Podle autorů práce si tímto způsobem rybky testovaly, zda jejich obraz bude dělat stejné pohyby, a ověřovaly si tak, jak vlastně zrcadlo funguje. „Rozhodně se nedá říct, že by tyto ryby byly chytré jako šimpanzi,“ poznamenal Jordan. „Ale ukazuje se, že v tomto úkolu se chovají podobně jako oni. Chápou, co zrcadlo dělá, a používají ho, aby pozorovaly své tělo,“ dodal.
Rozhodně se podle něj nedá z tohoto výzkumu usuzovat, že by měli pyskouni vlastní vědomí. U zrodu „zrcadlového testu“ stál v 70. letech minulého století americký psycholog Gordon Gallup ze State University of New York. Čtveřici šimpanzů učenlivých (Pan troglodytes) dal k dispozici zrcadlo a když si na něj lidoopi zvykli, namaloval jim barevný puntík na takové místo na těle, aby mohli značku pozorovat pouze v zrcadle. Uvědomí si šimpanzi při pohledu do zrcadla, že se jejich tělo změnilo? Budou barevné tečce věnovat zvýšenou pozornost? Šimpanz se tak stal prvním známým živočichem, který před zrcadlem prokázal, že si uvědomuje sám sebe. Schopnost považovanou do té doby za výsadu člověka tedy sdílíme se svými nejbližšími příbuznými z živočišné říše.
Vědci se později soustředili na živočichy, o jejichž schopnostech měli vysoké mínění. Dosáhli střídavých úspěchů. Slon indický (Elephas maximus) se nejprve v zrcadle nepoznal, ale pak vědci pojali podezření, že možná nenabídli tlustokožci pohled na dostatečně velkou část těla. Použili proto mnohem větší zrcadlo a sloni se v něm poznali. Sloni vlastně ani napoprvé nezklamali. Při zrcadlovém testu zcela „vyhořeli“ makaci, kočky, prasata, koně, papoušci, sépie a mnozí další tvorové, jejichž mozky v živočišné říši rozhodně patří k těm výkonnějším. Značku na hrudi si při pohledu do zrcadla pokoušejí sundat straky obecné (Pica pica).
Modrou tečku se snařili před zrcadlem odstranit ze své hlavy mravenci druhů Myrmica rubra, Myrmica subileti a Myrmica ruginodis. Pokud se mravenci v zrcadle neviděli, tečka na hlavě jim nevadila. Mravenci si hlavu neškrabali ani v případě, že je vědci postavili před průhledné sklo, za nímž stál jiný mravenec s modrou tečkou na hlavě. Čím se liší zvířata schopná poznat sebe sama v zrcadle od těch, která to nedokážou? Proč se pozná v zrcadle mravenec s bídným zrakem a špetkou neuronů v hlavě, když stejný úkol nezvládne makak?
Neúspěch při zrcadlovém testu nutně neznamená, že si zvíře sebe samo neuvědomuje. Například pes žije ve světě tvořeném přednostně pachy, takže jeho hlavním smyslem je čich a nikoli zrak. Proto vědci postavili psy před „pachové zrcadlo“. Nabrali vzorky moči od nejrůznějších psů včetně těch zkoušených a nabízeli je k očichání testovaným zvířatům. Předložili im moč několika cizích psů, jejich vlastní moč a pak jejich vlastní moč s příměsí moči cizí. A právě této směsi psi věnovali nejdelší čas při očichání vzorku. Také intelekt goril bychom neměli shazovat jen proto, že se nepoznaly v zrcadle. Při pohledu do zrcadla se totiž gorily nevyhnou tomu, aby samy sobě nepohlédly do očí. Takový pohled ovšem tito velcí primáti chápou jako projev čirého nepřátelství a snaží se mu vyhnout.
Ve skutečnosti se výzkumné záběry čas od času rozbíhají i do světa domácí chytré techniky. V jedné realizaci kompletní chytré domácnosti došlo i na řešení chytrého zrcadla, které bylo chytře upraveno podle přání a požadavků zákazníka. Klasické velké nástěnné zrcadlo v chodbě mělo navíc umět automatický přísvit při výskytu osoby před zrcadlem s omezeným poloměrem detekce a časové reakce na zapnutí a vypnutí. Tyto požadavky nás donutily k vymyšlení řešení, které nebylo i vzhledem k umístění zrcadla zcela jednoduché.
Během instalace se nejprve musela posunout zásuvka o cca 20 cm, jelikož zrcadlo rozměrově zasahovalo do oblasti původní zásuvky. Na zakázku vyrobené zrcadlo je pověšeno přes háky na podkladovou desku z dřevotřísky, která je šrouby pevně uchycena ke zdi. Poloměr podkladu je o 10 cm menší kvůli zamaskování uchycení a zároveň šířka desky akorát široká na nalepení LED pásku, který je v jednotné barvě světla (chladná bílá). Napájení pásku je řešené klasickým zdrojem pro LED osvětlení bez možnosti úpravy jasu. Pro řízení je použitý IOT modul s ESP32 s komunikací přes Wi-Fi. ESP32 je ideální pomocník pro realizaci individuálních projektů jako je právě tento. Zde jsme narazili na zásadní problém, kam senzor umístit. Jelikož je zrcadlo složené nejen ze skla, ale i z vodivé reflexní vrstvy hliníku, tak nebylo možné senzor umístit přímo za něj (bez jeho poničení v případě vytvoření okýnka v hliníkové vrstvě). Spínání napájení k LED pásku je řešeno pomocí miniaturního relé, ovládaného ESP32 modulem. Samotný senzor HLK-LD2410B je vysoce citlivý 24GHz radarový modul určený pro detekci lidské přítomnosti. S výsledkem je nakonec náš zákazník nadmíru spojený, podařilo se nám vše kompletně ukrýt do malých prostorů pod zrcadlo.
tags: #inteligentni #ryba #zrcadlo