Focení proti slunci se někteří fotografové bojí. Mají strach z poškození fotoaparátu i z pokažených fotek, které při focení v protisvětle hrozí. Mnoho fotografů se focení proti slunci vyhýbá. Nedivím se. Obloha bývá vypálená do bíla, případně získáte pouze černé siluety objektů. Někteří fotografové se při focení proti slunci bojí poničení foťáku. Při normálním krajinářském fotografování toto nebezpečí příliš nehrozí. Nehledě na nebezpečí není při použití zrcadlovky příjemné koukat skrz hledáček do slunce. Řešení je rychle komponovat nebo přepínat na LiveView, kde je ale hůř vidět (i tady se zobrazuje část scény velmi tmavě nebo naopak velmi světle).
Problémy a řešení protisvětla
Základním problémem focení v protisvětle je příliš světlá obloha nebo příliš tmavá zem, což se projeví na výsledných snímcích. U statické scény stačí pořídit několik identických záběrů jen s různými světlostmi. V případě dynamických scén, ve kterých jsou lidé, zvířata nebo jakýkoliv pohybující se objekt, stačí vyfotit i jeden tmavý snímek. Oproti předchozímu řešení musíte počítat s viditelným zvýšením šumu v upravených oblastech. Snímek jsem v Zoner Studiu jen rychle upravil pomocí několika posuvníků v modulu Vyvolat, konkrétně: Expozice +1.7; Kontrast +80; Světla -50; Stíny +80 a Zřetelnost +80. Pokud fotíte blízké objekty nebo lidi, existuje ještě možnost vypomoci si bleskem nebo odraznou deskou.
Před focením nezapomeňte utřít objektiv hadříkem nebo alespoň tričkem. Ne vždy si toho přímo při fotografování všimnete. Proti slunečním odleskům můžete bojovat pomocí filtrů. Právě při pohledu do slunce se přitom nejvíc projeví kvalita UV, polarizačního nebo jakéhokoliv jiného filtru. Pokud tedy patříte mezi příznivce focení v protisvětle, investujte do dražších filtrů. V některých případech se odlesků nezbavíte ani sebelepšími filtry. Stává se totiž, že se tvoří uvnitř objektivu. Je tu ovšem trik, který můžete využít při focení se stativem. Stačí jeden snímek vyfotit normálně a na druhém zakrýt slunce rukou. Výsledný snímek bez prasátek. Zde je to složenina dvou HDR fotek, kde každá vznikla složením pěti snímků.
Kompoziční tipy a techniky
Presuňme se od technických věcí ke kompozičním. Asi jste si na předchozích fotkách všimli, že slunce bylo velmi výrazné. Je proto dobré popřemýšlet o jeho pozici na snímku a nepřistupovat k focení stylem: „Hele, to je pěkný kopec. Cvak!“ Raději si dobře rozmyslete, kde který element bude. Na druhou stranu není nutné mít do očí bijící sluneční paprsky na každém záběru. Pamatujte, že slunce bude vždy dobře vidět, ale nemusí být hlavní motiv scény. I se sluncem v záběru se tedy můžete soustředit na něco jiného. Využijte také toho, že jasný den vytváří stíny, se kterými můžete v hledáčku pracovat. Jednodušší život mají vlastníci ultraširokých objektivů.
Náměstí sv. Většina obrázků výše ukazuje celé viditelné slunce. Stejně tak je ale efektní, když se vám slunce povede zachytit částečně zakryté. Na snímcích pak vykukuje zpoza hory či stavby. Zmiňované sluneční hvězdičky se tím zvýrazní. Pokud překážku tvoří blízký objekt, míru zakrytí rychle ovlivníte tím, jestli fotíte z výšky nebo si naopak dřepnete. Průchod slunečního kotouče přes hranu hor (tedy od plně viditelného stavu do zcela neviditelného) zabere odhadem pět minut i méně. Musíte být tedy na správném místě a nachystaní. Často se také na poslední chvíli objeví mraky, které slunce zakryjí o čtvrt hodiny dřív. Poslední možnost je zachytit slunce zcela zakryté. Zdá se, že to vlastně znamená mít slunce při focení mimo záběr, přesto to s naším tématem souvisí. Díky své intenzitě je slunce dobře vidět i v odrazech. Jestliže fotíte nad jezerem či mořem, slunečnímu odrazu se téměř nevyhnete. V městské zástavbě máte možností ještě víc. Obecně doporučuji zkoušet fotit podobné snímky a poté je upravovat.
