Článek obsahuje vysvětlení důležitých pojmů, které se týkají binokulárních dalekohledů. Naleznete zde vysvětlení pojmů a můžete zjistit, proč jsou některé dalekohledy zalomené, jiné rovné, proč jsou rozdíly v ceně a další informace... slouží pro pozorování oběma očima najednou. Pokud se do binokulárního dalekohledu díváte oběma očima, lépe vnímáte šířku a hloubku zorného pole. Obraz se jeví plastičtější a více odpovídá skutečnosti. Oči jsou dobře relaxované a můžete pohodlně pozorovat i jemné detaily.
Dalekohledy lze podle tvaru rozdělit do dvou skupin. Jedny mají zalomený tvar a jedny mají rovnoběžné přímé tubusy. Tvar dalekohledu je dán použitými hranoly. Dalekohledy se střechovými hranoly mají dva rovnoběžné tubusy, protože hranoly jsou uspořádané rovnoběžně s optickou osou čoček. Jsou kompaktnější a skladnější. Dalekohledy s porro hranoly mají zalomený tvar, protože hranoly jsou uspořádané napříč. Poskytují větší šířku a hloubku zorného pole než podobné dalekohledy se střechovými hranoly.
Proč jsou v dalekohledech hranoly? Hlavním důvodem je, že hranoly převrací obraz tak, abychom jej mohli pozorovat stejně orientovaný, jako je ve skutečnosti. Obraz vzniklý pouze soustavou spojných čoček, které se používají v dalekohledech, by byl výškově a stranově převrácený. Právě proto se do optické soustavy vkládají hranoly, které obraz obrací. Pozorovatel pak může vidět obraz objektu tak, jak vypadá ve skutečnosti. Hranoly také umožňují vyrábět kratší a kompaktnější typy dalekohledů. Celková délka optické soustavy tvořené pouze čočkami by byla bez hranolů delší a tak by byl i dalekohled mnohem delší.
Jaký je rozdíl mezi střechovými a porro hranoly? Binokulární dalekohledy obsahují hranolovou soustavu, která převrací obraz. Výsledný obraz je orientovaný stejně jako pozorovaný předmět. Tento typ hranolů poprvé použil Ignazio Porro v roce 1850. Dalekohledy s porro hranoly jsou zalomeného tvaru. Výhodou porro hranolů je, že na všech jejich odrazných plochách dochází k totálnímu odrazu světla bez ztrát a je snadné a relativně levné je vyrobit. Optická osa dalekohledů s porro hranoly je zalomená ve tvaru písmene Z. U menších dalekohledů se používají porro hranoly, které jsou uspořádány v opačné orientaci než u klasických velkých porro dalekohledů. Porro hranoly je snadné vyrobit a jelikož u nich dochází k totálním odrazům na všech odrazných plochách, není potřeba používat dielektrické reflexní ani fázové vrstvy.
Dalekohledy se střechovými hranoly mají rovné tubusy bez zalomení a jsou menší a skladnější než dalekohledy s porro hranoly. Výroba střechových hranolů je však náročnější a dražší než výroba porro hranolů. Schmidt-Pechan systém se skládá ze dvou opticky stmelených hranolů vyrobených z různých druhů skla; Schmidtův hranol obsahuje střechu, na které dochází k fázovému posunu světla a u kvalitnějších dalekohledů se proto pokrývá fázovými vrstvami. Na jedné ploše Pechanova hranolu dochází k totálnímu odrazu, ale vznikají světelné ztráty; proto se na tuto plochu nanáší reflexní dielektrické vrstvy. Systém Abbe-Koenig se skládá ze dvou skleněných hranolů, které jsou opticky stmelené do tvaru písmene V; všechny plochy mají totální odraz, a proto není potřeba pokovovat reflexní vrstvou. Abbe-Konig má lepší přenos světla než Schmidt-Pechan ze stejného materiálu. Výroba střechové hranolové soustavy vyžaduje velkou přesnost a dodatečnou úpravu optických ploch. Ještě nedávno bylo obecně uznáváno, že dalekohledy s porro hranoly mají kvalitnější obraz než dalekohledy se střechovými hranoly. Dnes mohou střechové dalekohledy dosahovat lepších optických vlastností.
V dalekohledech se střechovými hranoly dochází při lomu světla k fázovému posunu a světlo odražené od střechové plochy hranolu je částečně polarizované, což může vést k interferencím. To platí pro oba systémy Abbe-Koenig i Schmidt-Pechan; interference a fázový posun jsou zvláště viditelné u dalekohledů s velkým zvětšením a malou výstupní pupilou. Jev lze potlačit nanesením speciálních vrstev, a proto moderní střechové hranoly často využívají reflexní vrstvy k minimalizaci ztrát. Mezi vzhledově podobnými dalekohledy může být velký cenový rozdíl. Hlavní důvod je kvalita. Obsahují optické prvky - čočky a hranoly - vyráběné z různých materiálů. Na jejich povrch se pro zlepšení optických vlastností nanáší speciální vrstvy. Všechny tyto detaily ovlivňují kvalitu dalekohledu a kvalita se promítá do ceny.
Oči a jejich ergonomie hrají klíčovou roli: očnice, dioptrická korekce, ostrost, barevná věrnost a ochranné prvky proti vlivům prostředí. Očnice musí být seřizovatelné pro nošení brýlí i bez nich, dioptrická korekce bývá často pod pravým okulárem a některé modely disponují aretací pro zajištění polohy. Povrchová úprava čoček zvyšuje propustnost světla, minimalizuje odlesky a zlepšuje kontrast. Vícevrstvá povrchová úprava zvyšuje průchod světla a zlepšuje ostrý obraz, zároveň chrání sklo proti poškození.
První číslo v názvu dalekohledu udává zvětšení, druhé průměr objektivu v milimetrech. Např. 7x50 znamená 7násobné zvětšení a 50 mm průměr objektivu. Čím větší průměr, tím více světla dalekohled sbírá a obraz je jasnější, ale hmotnost roste. Rozlišovací schopnost a zorné pole se zmenšují se zvětšením. Obecně platí, že pro denní použití bývá ideální 8x-10x a průměr objektivu kolem 40-50 mm; pro šerosvět je vhodnější větší průměr, např. 56-70 mm. U binokulárů s velkými zvětšeními je nutné počítat s větší stabilitou a často bývá vhodné držet dalekohled nebo jej upevnit.
Propustnost světla je ještě důležitější pro špatné světelné podmínky a bývá uváděna v procentech; vyšší čísla znamenají lepší světelnost. Důležité jsou i antireflexní vrstvy a kvalita optických skel. Sklo by mělo být optické; některé levnější modely používají sklo nižší kvality, což se projeví na snížené ostrosti a kontrastu. Průměr výstupní pupily se počítá jako průměr výstupního otvoru dělený zvětšením; pro pohodlné pozorování za šera by měl být tento poměr co nejblíže 7 mm. Výsledek je koeficient stmívání, který ukazuje, jak dobře je dalekohled schopen rozlišit detaily za nízkého osvětlení.
Pokud se rozhodujete mezi dvěma modely, zvažte nejprve, za jakých okolností budete dalekohled nejčastěji používat. Pro turistiku a volný čas jsou vhodné lehké a kompaktní modely, pro myslivost a náročné podmínky pak robustnější a s lepší světelností. Dále se rozhodujte podle hmotnosti (ideální rozsah 200-1000 g pro pohodlné nošení), odolnosti vůči vlhkosti a tlaku vody, a povrchové úpravy pro lepší úchop. Rozdíly v ceně bývají výrazné a často klíčovou roli hraje kvalita skla, přesnost výrobních procesů, a možnosti antireflexních a fázových vrstev.
Jak vybrat správný dalekohled pro turistiku
Nejdůležitější pro výběr je si uvědomit, za jakých okolností budeme dalekohled nejčastěji používat. Podle toho bych dalekohledy rozdělil na dva druhy. Velikost zvětšení a průměr objektivu je obsažen v názvu například 8x42. První číslo znamená zvětšení, druhé průměr objektivu. Pro denní lovy nepotřebujeme extrémní výkon za šera a proto nemusíme volit velký průměr objektivu a můžeme si dovolit větší zvětšení, které bych doporučil 10-12 krát, kterým dobře přečtete zvěř i na větší vzdálenosti a jste schopni ho ještě udržet bez opory. Variabilní zvětšení bych vyloučil úplně, protože prakticky každý takový dalekohled se při přibližování rozostří. Hmotnost a velikost jsou důležité, aby dalekohled nepřekážel při pohybu. Celá optika musí být z optického skla; levné plastové tělo rychle zestárne a zhorší kvalitu obrazu. Ovládání musí být jednoduché a intuitivní s plynulým chodem a ostřením. Očnice musí být seřizovatelné pro použití s brýlemi i bez nich.
Ostrost obrazu a důvěryhodnost barev jsou klíčové. Příjemná povrchová úprava a ochranné prvky proti vlivům prostředí. Čočky s vícevrstvou povrchovou úpravou zvyšují kontrast a snižují odlesky, zejména v bočním světle. Pro denní pozorování jsou vhodné modely s vysokou propustností světla a dobrými antireflexními vrstvami. Výběr by měl vycházet z plánovaného použití, ergonomie a zpracování detailů, jako je ostření a očnic.
Odolnost a kompatibilita: dalekohledy by měly být vodotěsné a odolné proti nárazům. Důležité je zohlednit i kvalitu očnic a jejich zapínání, aby nevypadávaly. Cena hraje významnou roli: kvalitní a levný dalekohled neexistuje. Nejlepší volba bývá kombinace vysoké kvality za rozumnou cenu v téže kategorii. Do vyšší cenové třídy patří špičkové modely, které slouží desítky let; v nižších třídách se cena často odráží jen částečně v kvalitě a mohou se lišit mezi kusy.
Pro turistiku je vhodné mít dva dalekohledy: pro denní lov 10x42 a pro šero 8x56. Pokud nelze dva pořídit, kompromisem bývá 10x50; vyšší zvětšení vyžaduje stabilní držení a často stativ. Obecně se doporučuje vyzkoušet modely v obchodě, porovnat optiku i mechanické provedení a ověřit, zda očnice a brýle sedí správně. Při výběru je také dobré myslet na to, zda bude dalekohled určen pro turistiku, ornitologii, či pro námořní použití. V kaňonu a na horách se často vyplatí robustnější konstrukce a lepší světelnost pro pozorování za šera.
7.ročník: Povrch a objem hranolu
Jak poznat kvalitní hvězdářský dalekohled
Obecně platí, že vyšší cena odpovídá vyšší kvalitě. Základem je apertury a zvětšení, montáž a stabilita; pro začátečníky je vhodný refraktor 70-100 mm na azimutální montáži. Pro větší pohodlí a fotografické možnosti lze zvažovat Dobsonovy montáže pro větší průměry, či paralaktické montáže s pohonem. U levnějších modelů je třeba počítat s nižší kvalitou zpracování a nižší životností. Dobrý dalekohled by měl mít centrální ostření, vyrovnání dioptrií, jednoduché ovládání a pevné zpracování pro dlouhodobé užívání. Při nákupu se doporučuje konzultovat odborníky a vyzkoušet modely v terénu, v obchodě i na astronomických setkáních a pozorováních.
Označení binokulárních dalekohledů často bývá 8×32, 25-60×82 a podobně - první číslo udává zvětšení, druhé průměr objektivu; u zoomových dalekohledů bývá rozsah 8-24×. Na konkrétních modelech je dobré sledovat, zda jsou použité skla BaK 4, BK7 či jiné. BaK 4 zajišťuje lepší průchod světla a ostrost obrazu. Hranoly a antireflexní vrstvy významně ovlivňují jas a kontrast obrazu, stejně jako izolace a odolnost proti vlhkosti.
Pro pozorování zhoršených světelných podmínek je důležitý i koeficient stmívání, který vyjadřuje, jak dobře dalekohled využívá výstupní pupilu pro kvalitu obrazu za šera. Zátěž na oči a ergonomie hrají roli zejména při delších pozorováních; důležité je nasazení očnic na brýle a jejich pohodlné použití. Pokud plánujete použít dalekohled i pro astro, zvažte, zda je možné upevnění na stativ a zda má dalekohled dostatečnou světelnost a rozlišení pro detailní pozorování objektů na noční obloze.
tags: #jak #poznat #dobry #dalekohled