Liska kouká do objektivu: zkušenosti, technika a biologie lišky obecné

Dnešní ráno bylo opravdu kruté, už druhý den vstávám ve 4 hodiny ráno s nadějí, že počasí konečně vyjde. Na dnešní ráno mám domluvené s kamarády fotografování lišky obecné, tak snad se počasí trochu umoudří. Celý život se potloukám všude možně po světě, aktuálně se chystáme s kamarádem Frantou do Afriky, a naši krásnou přírodu trochu opomíjím. Přeci jen fotografování naší přírody vyžaduje mnohem více času a rozhodně není tak snadné, jako například fotografování v Africe. Některá naše zvířata se ve volné přírodě prakticky fotografovat nedají, protože šance, že se s nimi setkáte, je naprosto minimální.

Měl jsem velkou radost, když nás kamarád Luboš pozval na dnešní fotografování mláděte lišky obecné, které zachránil od jisté smrti. Lišku jsem ještě nikdy neměl možnost fotografovat a už vůbec ne osiřelé mládě. Lišku jsem si chtěl vyfotografovat v ranním lese, kdy je zelená barva ještě krásně studená, a první paprsky slunce se pomalu prodírají skrze tmavý les. Ranní zelenou mám na fotografiích nejraději, to se mi potvrdilo při víkendovém fotografování dudků, ale o tom až někdy jindy. Třešničkou na dortu byl ještě krásně zelený mech a různě uschlé klacky. Nechtěl jsem fotografovat lišku někde na poli a koukat se na hnusně sterilní pozadí, navíc je krásné mládě, které je plné života a neustále někde pobíhá.

Tak jako už tradičně, člověk si něco vysní, ale realita je zcela jiná. Místo jsme našli opravdu krásné, bohužel pro nás jsme zjistili, jak neuvěřitelně obratná liška je. Mládě lišky bylo skutečně živé a plné života. Konečně jsem si mohl vyzkoušet všechny nové ostřící módy na fotoaparátu Canon EOS 5D Mark III, dnes to ostřilo opravdu bravurně. Cestou domů jsem si tak v duchu zauvažoval, jestli mi nový Canon EOS 1D X přinese kromě více sekvenčních snímků, něco navíc, no uvidíme. Les byl opravdu tmavý a liška hodně rychlá. Po zkušenostech z fotografování hnízdících dudků z minulého týdne, jsem si pohodlně všechno nastavil a nebál se využít vyšší ISO a malou clonu. Odpad byl sice poměrně velký, ale většina fotografií byla bezpečně ostrá a navíc téměř bez šumu.

Pomalu si začínám zvykat na nové funkce rychlého autofokusu 5D Mark III ve spojení s Canon EF 400mm f/2.8, i když z počátku mi přibylo pár vrásek na čele. V lese byla poměrně vysoká tráva, na kterou se autofokus pořád primárně zaměřoval. Stačilo ale využít nový mód zaostřování a vše už bylo v pořádku. Fotografování lišky byla opravdu zábava a hlavně, konečně trochu klidu. Poslední dobou se u mě fotografování mění v jakýsi maratón, protože lákadel a možností je až příliš.

Chtěl bych moc poděkovat Lubošovi, který nám umožnil naše dnešní fotografování a připomněl nám, jak moc záslužnou činnost pro zvířata dělá. Jedna z nejběžnějších našich (i evropských) šelem. Délka těla 50 - 80 cm. Délka ocasu je 30 - 45 cm, výška v kohoutku 35 - 40 cm a hmotnost 3 - 10 kg. Liška je neobyčejně přizpůsobivá a mění způsob života (aktivita, chování, potrava, domovské okrsky aj.) podle podmínek prostředí. Kromě doby páření a péče o mláďata žije samotářsky. Úkryty opouští za soumraku a v noci, ale na klidných místech ji lze zastihnout i přes den. V místech vysoké populační hustoty lišky žijí i ve skupinách, v nichž se rozmnožují pouze vůdčí samice. Říje probíhá od ledna do března a po 52 - 53 dnech březosti rodí samice v březnu až květnu obvykle 4 - 5 (3 - 10) mláďat. Osamostatňují se po 3 měsících, pohlavně dospívají ve stáří 10 měsíců a nové území hledají nejčastěji do okruhu 6 - 14 km od místa narození.

Liška obecná v ranním lese se zeleným mechem

HLEDÁNÍ a FOTOGRAFOVÁNÍ LIŠEK | Jak pořizovat snímky Sharp PRO - Nikon Z9

tags: #liska #kouka #do #objektivu