Mikroskopování dřeně bezu černého a přehled o jeho významu

Bez černý (Sambucus nigra) je keř nebo malý strom dorůstající do výšky 3-7 m, v některých pramenech až 10 m. V mládí má borka bradavičnatou a nepříjemně vonící, později se rozpraskává korkovitě a je lehce zpevněná. Dřeň větví, tzv. bezová duše, je čistě bílá. Květy jsou žlutavobílé až slonové kosti, oboupohlavné s pětičetnou korunou, uspořádané v bohatých vrcholičnatých latách, nejčastěji členěných pěti hlavními paprsky.

Objevuje se v Evropě mimo nejsevernější oblasti a v Asii od Malé Asie přes Kavkaz po Kaspické moře. Rostlina roste na vlhkých lesních mýtinách, kamenitých místech, na mezích, u cest a na rumištích; v přírodě roste volně na světlých i polostinných místech, často na místech bohatých na živiny. Je rozšířený po celé Evropě i díky evropské imigraci v 19. a 20. století.

V ČR roste bez černý roztroušeně od vrchovin až k hranici lesa, v Alpách dosahuje výšky až 1 400 m n. m., nejvyšší výskyt v Krušnohoří a Krkonoších dokumentovaný až 1 420 m n. m. Je to polostinná, nitrofilní dřevina, snáší široký rozsah půd a vodních režimů, preferuje však vlhčí, humózní až hlinité půdy bohaté na živiny.

Vzhled, růst a mikroskopické zajímavosti

Letorosty bývají lysé a hranaté; raší listy dlouho před květem. Lístky jsou lichozpeřené, 5-7-četné, eliptické až podlouhlé, 5-10 cm dlouhé, s chloupkatou horní i spodní stranou. Kmen má světle hnědou až šedou vrásčitou kůru; borka mládí je bradavičnatá a později rozpraskaná, korkovitě měkká. Dřeň větví je bílá, tzv. bezová duše. Květy dozrávají v září do černých kulovitých peckoviček, jejichž plody jsou malé, černé, lesklé. Plody obsahují hlavně kyselinu jablečnou a vinnou, s drobným obsahem těkavých olejů a cukrů; čerstvé plody mají projímavé účinky, které teplou úpravou či sušením klesají.

V bezové květině i plodech se objevují glykosidy (včetně sambunigrinu), éterické oleje, silice, třísloviny a polyfenoly jako anthokyany. Květy obsahují sambunigrin v malém množství, a proto je nutné květy sbírat za suchého počasí a sušit je opatrně; plody se často zpracovávají tepelně, aby se neutralizoval sambunigrin. Otravy po požití listů či kůry se projevují silným zvracením, průjmem a celkovou slabostí. Upozornění na vnitřní užívání listů a kůry je proto důležité.

Stanoviště, rozmnožování a kultivarová rozmanitost

Bez černý se šíří přirozeně v lužních lesích, pobřežních křovinách a na prameništích; sekundárně se rozšířil na pasekách, světlinách, spáleništích a útilových plochách. Množí se kořenem, odnoži, semeny i řízky; nejjednodušší způsob rozmnožení bývá kořenem či odnoží. Semena zpracovaná ze šťávy se vyperou ve vodě, usuší a zasévají do kypré půdy. V zahradní kultuře se bez černý používá jako doplňková dřevina pro ozdobu a pro zakrytí nevzhledných míst; kultivary zahrnují Laciniata s peřenosečnými listy, Albo-variegata a Aureo-variegata s bílými či žlutavými listy, Nana a Pendula se vyznačují nízkým či převislým růstem.

Využitelnost bezu je široká: dřevo je trvanlivé a používá se v zahrádkářství, z něj se vyrábí píšťaly a fujary; květy a plody se tradičně používají v lidovém léčitelství a v potravinářství (sirupy, limonády, povidla, vína, likéry). Z květů se připravuje odvar či čaj, který má diuretické a močopudné účinky a podporuje pocení; odvar z čerstvých květů a studeného čaje z květů mohou pomoci při nachlazení a potížích s trávením. Šťáva z plodů slouží jako barvivo a sušené plody jsou určeny k tepelnému zpracování pro odstranění projímavého sambunigrinu. Plody mají častou spotřebu i v kořenových a mimořádně sortimentních produktech jako marmelády, vína, likéry a povidla.

Využití a lidové a moderní použití

Květy se sbírají za suchého počasí před plným rozvitím; plody se sbírají od srpna do listopadu a musí být černé bez zelených plodů. Květy se suší zavěšené za hlavní stopky nebo v tenkých vrstvách na stínu do 30-35 °C; bobule se suší v sušárně na postupném oteplování. Šťáva z plodů je využívána v potravinářství a kosmetice jako barvivo. Odvar z listů hubí hmyz; říká se, že výhonky bezu byly používány ve staré lidové medicíně k ulevění bolesti zubů, ke stimulaci tvorby moči a k hojení ran.

Bezy bývají častým plevelem v parcích a zahradách, šíří se díky výmladkové činnosti zejména z kořenového krčku a kmene; je známo, že bez černý může vytlačovat jiné dřeviny. Bez černý je medonosná dřevina; plody i květy se používají k výrobě limonád, sirupů, povidel, zavařenin, vín a likérů a obsahují vitamíny A, B, C, třísloviny a barvivo anthokyan.

Bez černý je v literatuře často veden jako ornamentální i léčivá rostlina; lidové rčení „Před heřmánkem smekni, před bezem klekni“ zdůrazňuje význam bezu v lidovém léčitelství. Při pěstování je třeba mít na paměti, že některé části rostliny (listy a kůra) jsou jedovaté a mohou vyvolat žaludeční potíže; proto je důležité dodržovat správné způsoby zpracování a dávkování při užívání v tradiční medicíně.

kvecstranka_bez_cerne_srovnani_porovnani

Čína vezme miliony ryb do pouště a nechá je tam rok. Výsledek je neuvěřitelný.

Bez černý tvoří součást rozptýlené zeleně, často se nachází na okrajích lesů a v ruderalizovaných biotopech; v minulosti byl sázíván kolem venkovských sídel a nachází se hojně ve venkovských zahradách, rumištích a opuštěných místech. Jeho význam v tradiční kultuře i medicíně je tedy značný, a to díky širokému spektru použití - od lidového léčitelství po moderní farmaceutické a potravinářské aplikace.

Ve formě tabulky lze uvést shrnutí klíčových charakteristik:

CharakteristikaBez černý
Výška3-7 m (někdy až 10 m)
Duše dřeňbílá
Květyslonově bílá / žluto-bílé, 5četné, vonné
Plodyčerné peckovice, červená stopka často lepší
Stanovištěvlhké půdy, mýtiny, okraje lesů, rumiště
Rozmnožováníkořen, odnože, semena

Upozornění: při používání léčiv z bezu je nutné dodržovat bezpečnostní pokyny a vnitřní užívání konzultovat s lékařem. Text slouží jako soupis získaných informací a ne nahrazuje odbornou lékařskou radu.

tags: #mikroskopovani #drene #bezu #cerneho