Pro správnou funkci stavební konstrukce obsahující skleněné prvky a zajištění jejího ekonomicky efektivního a udržitelného provozu je nezbytné již ve fázi návrhu zohlednit řadu faktorů mající vliv na skleněné prvky, jež se mohou vyskytnout v době výstavby či v době provozu budoucí stavby. Rizika spjatá s použitím skleněných prvků lze významně snížit již ve fázi návrhu, kdy vzniká celkové koncepční řešení navrhované konstrukce.
Technické standardy a jejich uplatnění na skleněné prvky
Technický standard ČKAIT je doporučený dokument obsahující technické informace, které mají být respektovány, a instrukce popisující činnost, která se má provést. Stanovuje technické požadavky, které má stavební konstrukce, proces, nebo služba splňovat. Technický standard stanovuje požadavky na návrh skleněných prvků pozemních staveb ve vnitřním i vnějším prostředí. Pro ostatní oblasti stavebnictví se má při návrhu skleněných konstrukcí přihlížet k požadavkům tohoto standardu. Tento standard platí přiměřeně i pro údržbu, výměny a opravy prvků, rekonstrukce a dostavby stávajících staveb. Technický standard se nevztahuje na sklo dlouhodobě ponořené ve vodě, skleněné prvky u mostních a dopravních konstrukcí, fotovoltaické panely a atypické či dočasné skleněné prvky.
Jednotka složená ze dvou nebo více tabulí skla, s meziskelní dutinou, jež je hermeticky utěsněná, definuje ČSN EN 13119 a na trh je uváděno podle ČSN EN 1279-5. Ploché, průhledné, čiré nebo zabarvené sodnovápenatokřemičité sklo definuje ČSN EN 572-1+A1. Zasklení se zvýšenou odolností proti náhodnému vandalismu nebo plánovanému útoku, určené k ochraně osob a majetku proti vedenému útoku z opačné strany skla bezpečného prostoru, je složeno ze skla nebo ze skla a plastů s různými vrstvami.
Bezpečnost a odolnost skleněných prvků
Skleněné prvky ve vnějším i vnitřním prostředí musí být navrženy tak, aby odolaly předpokládaným teplotním zatížením a aby byla minimalizována rizika spojená s poruchami. Poznámka: u skleněného prvku existuje vždy riziko samovolné poruchy, zejména vlivem výrobních imperfekcí, zejména u tepelně tvrzeného bezpečnostního skla a prohřívaného tepelně tvrzeného skla.
Je doporučeno zpracovat analýzu rizik zohledňující vliv případné poruchy navržených skleněných prvků na ohrožení života a zdraví osob a zvířat a k ohrožení majetku. Zákon a materiálové charakteristiky by měly být stanoveny v projektové dokumentaci. Skleněné prvky s požadavky na mechanickou odolnost musí odolat stanoveným mimořádným zatížením.
Návrh skleněných prvků s ohledem na teplotní zatížení
Skleněný prvek musí být navržen tak, aby odolal všem předpokládaným zatížením teplotou, zejména od slunečního záření i jiných zdrojů tepla. Působení teplotního zatížení může vést k trvalému poškození prvku z důvodu teplotního šoku. U dilatačních podmínek je nutné zvětšit vypočtenou dilataci skla minimálně o 30 % a vždy posoudit dilatační podmínky.
Při návrhu skleněných prvků s nosnou sekundární konstrukcí je nutné zohlednit rozdílnou teplotní roztažnost a tepelnou setrvačnost jednotlivých konstrukčních materiálů. Namáhání vyvolané tepelnou setrvačností může být výrazné například u celosklené fasády s nosnou ocelovou konstrukcí. Dále je nutné sledovat účinky na průhyb způsobený změnami atmosférického tlaku, teplotou a větrem.
Pro izolační sklo platí, že spodní tabule musí splňovat požadavky uvedené v souvisejících částech, a při návrhu je nutné brát v úvahu průhyb skla vyvolaný vnějšími vlivy. Při návrhu prosklených příček a otvorových výplní je důležité zohlednit maximální podélné zkrácení vlivem příčného průhybu a riziko jeho vypadnutí.
Typy zasklení a jejich použití
Podélně či bodově uložené vodorovné a šikmé zasklení musí být navrženo z vrstveného bezpečnostního skla. Použití jednovrstvého skla pro vodorovné a šikmé zasklení není přípustné. Prvek má být navržen tak, aby během své návrhové životnosti nepřesáhl průhyb L/150, kde L je vzdálenost mezi podporami prvku.
U vodorovného zasklení je důležité chránit hrany a řešit možné riziko při vysoké zátěži; v některých aplikacích se doporučuje vrstvené bezpečnostní sklo složené z tepelně tvrzeného skla a fólií PVB či EVA, s ohledem na zbytkovou únosnost a post-failure chování.
U střešních prvků a u zasklení nad plochami s pohybem osob je nutné řešit riziko výpadku výplně z uložení ve scénářích kolapsu všech dílčích tabulek skla ve vrstveném bezpečnostním skle. Horní hrana by měla být chráněna proti mechanickému poškození a klimatickým vlivům, často pomocí protektivních profilů.
V některých prostorách, jako jsou bazénové haly a šatny, je vyžadováno sklo s charakterem lomu typu B nebo C podle ČSN EN 12600. Dodatečné lepené fólie mohou zhoršit protipožární vlastnosti, a proto je nutné to posoudit v požárně-bezpečnostním posouzení. Fólie by měly být aplikovány vždy až k hraně skleněného prvku.
Minimalni sklon střechy pergoly a volba krytiny
O tom, zda a jaký je minimální sklon střechy pergoly, rozhodují dva hlavní faktory: materiál krytiny a očekávaná zátěž sněhem a deštěm. Minimální sklon pergoly by měl být 3°, avšak doporučuje se 7° pro lepší odvodnění a snazší zvládnutí sněhové zátěže; maximum bývá kolem 15°. Při výběru krytiny proto vždy přizpůsobte sklon střechy konkrétnímu materiálu a místním podmínkám.
Typy zastřešení pergoly zahrnují sklolaminát, polykarbonát, asfaltové šindele, plech, plné desky, či skleněnou střechu. Sklo poskytuje vysokou propustnost světla a moderní vzhled, ale vyžaduje stabilní nosnou konstrukci a často doplněné stínění. Sklo je vysoce odolné proti dešti, sněhu i kroupám a je snadněji udržovatelné, avšak hmotnost a nároky na nosnost jsou vyšší.
Při kombinaci skla s dalšími systémy jako markýzy či bioklimatickou pergolou lze dosáhnout komfortního užívání po celý rok. U skleněné střechy je důležité zohlednit nejen sklon, ale i orientaci vůči domu a lokalní podmínky. Z hlediska praktičnosti je nutné myslet na ochranu před sluncem a možnost regulace osvětlení pomocí doplňkových systémů.
Jak vypočítat sklon střechy pergoly a praktické tipy
Spád střechy lze vypočítat několika způsoby: aplikací v chytrém telefonu, sklonoměrem, vodováhou a metrem s použitím vzorečku pro výpočet úhlu a následnou konverzí na stupně. Důležité je měření alespoň na třech místech a případné zprůměrování. Někdy se sklon střechy pergoly uvádí ve stupních, někdy v procentech; ověřte jednotky a vyberte vhodnou kryptinu pro požadovaný sklon.
TIP: Ušetřete si starosti - pergolu zdarma vyměříme a předvedeme vám, jak bude na vybraném místě vypadat.
