Národní park Tara se rozkládá ve stejnojmenném pohoří v západním Srbsku, jež je součástí Dinárských Alp. Skládá se z řady samostatných masivů, jejichž výška se pohybuje mezi 1000 - 1500 metry, navzájem oddělených hlubokými soutěskami. Největším předělem je kaňon Driny, hluboký 250 - 1000 metrů, tvořící hranici s Bosnou a Hercegovinou. Lesy jsou zde zachovány v takřka neporušeném původním stavu, a proto se tu udržela zvířena jinak velmi vzácná: medvědi, rysi, kamzíci, vlci, tetřevi a orli.
Turistickým centrem národního parku je Mitrovac uprostřed náhorní plošiny, dostupný jednak z východu po silnici z údolí od města Bajina Bašta a jednak ze severu od vodní nádrže Peručac na Drině. Při příjezdu ostře stoupající silnicí od Peručace najdeme na okraji střediska po levé straně informační kancelář, kde se dají sehnat turistické mapy (140 Dinárů), naproti je Minimarket s množstvím rozličného zboží, včetně potravin - otevřeno 7-15 hod., v sezonu do 17. hod. Od něj vede silnice vpravo nahoru k restauraci Etno s velice dobrou a levnou kuchyní, vlevo pak k jezeru Zaovine.
Vedle vyhlídek na kaňon Driny a jezera Perućac nabízí Tara i řadu dalších krasově zajímavých míst. K vyhlídce Banjska stena se vyjde z Mitrovace po silniční směrovce a následně makadamovou lesní cestou, která vede do výšky nad hluboké stěny kaňonu a poskytuje úchvatné pohledy na krajinu pod námi. Po vystoupání několika desítek výškových metrů se ocitáme na okraji plošiny nad vysokými skalními stěnami Banjska stena, s upravenou vyhlídkou a krytým odpočívadlem. Kocháme se panoramatickými výhledy na hluboký kaňon řeky Driny s vodní nádrží Peručac a na horské masivy Bosny a Hercegoviny, jež se zvedají od protilehlého břehu.
Jelikož se nám při zpáteční cestě nechce stereotypně šlapat nezáživnou lesní cestou, využíváme při některých úsecích neznačenou okružní trasu kolem náhorní planiny Tara. U rozcestníku s odpočívadlem nabereme pitnou vodu a vydáme se lesní cestou vlevo, směr Aluga a Rastište. Cesta je bez značení a dle mapy se snažíme držet více vpravo. Medvědi se v této lokalitě opravdu vyskytují, takže postupujeme velmi obezřetně, a při bližším průzkumu terénu nacházíme stopy koňských kopyt a následně se dostáváme na malebnou lesní mýtinku.
Následně pokračujeme stezkou po koňských kopytech a řešíme obtíže spojené s bahnitém terénem; některé části trasy vyžadují improvizaci a navigaci podle mapy. Po překonání nástrah se vracíme na starou známou spojnici do centra Mitrovace. K východisku túry dojedeme autem z Mitrovace asi 15 km vpravo, směrem Bajina Bašta, a po krátké túře dosahujeme chaty, kde se setkáváme s ostatními vystoupeními a plánujeme další den v Tara Národním Parku.
Mezi hlavní zajímavosti parku patří i znalost endemických druhů dřevin: omorika je symbolem Tara a zapsaná je na topografických mapách. Park je bohatý na zástupce rostlinné i živočišné říše; žije zde 45 medvědů, 28 druhů ryb a 276 druhů motýlů. Kromě medvědů a vlků tu hnízdí orli a tetřevi, a řeky Drina, Rača, Beli Rzav, Solotuša a Derventa formují pestré kaňonové scenerie. Návštěvníci mohou podnikat výstupy k vyhlídkám Banjska Stena, Kozji rid a Vidikovac Crnjeskovo, stejně jako prozkoumat klidná jezera Zaovine a Perućac.
Většina turistických tras v Tara NP je koncipována jako kruhové okruhy, které umožňují začít a končit na stejném místě bez nutnosti návratu po stejné cestě. Případné delší výpravy zahrnují nároky na fyzickou kondici a orientační schopnosti, avšak nabídka tras na komoot pokrývá široké spektrum - od snadných rodinných procházek až po náročné trasy pro zkušené pěšce. Pokud plánujete návštěvu s čtyřnohým kamarádem, je vhodné mít psa na vodítku, a to zejména kvůli bohaté fauně a potenciálním regulím na konkrétních trasách.
Nejlepší období pro turistiku v Tara NP bývá od konce jara do začátku podzimu (květen až říjen), kdy jsou cesty zřetelné a počasí příznivé. Vespané Praha se při pohledu na kaňon Driny a planiny Tara stávají místy, kde čas ztrácí význam; panorama a přírodní skvosty vyzývají k dlouhým procházkám a fotografování. V blízkosti parku naleznete také historické a kulturní lokality, například Račský klášter ze 13. století, a některé paleontologické lokality v Perućac a Rastiste, které doplňují přírodní krásy o lidskou historii.
Park je tedy nejen chráněným územím, ale i živým muzeem přírodních procesů a evolution; díky bohatstvím endemických druhů a významu pro UNESCO svědčí Tara o jedinečnosti balkánského prostředí. Pohled z vyhlídkových míst, jako je Banjska Stena, ukazuje úplně jiný svět, kde vnímaní návštěvníci nacházejí klid a inspiraci v nitru panenské divočiny. Tara je cestou k poznání západní části Balkánu a k pochopení, proč se sem lidé i nadále rádi vrací.
Další zajímavou částí parku je kaňon Rača, jehož prostřednictvím se oslníte scenériemi, které rozvíjejí turistické trasy směrem k Vidikovac Crnjeskovo a dalším vyhlídkám.
Pro vyznavače map a plánování tras je užitečné mít u sebe mapy Tara NP a lokální informace, protože některé cesty bývají bez turistického značení a vyžadují improvizaci a navigaci podle terénu. S trochou štěstí a trpělivosti lze dojet k místům, která na mapách vypadají nedostupně, a objevit skryté panelky a salaše v krajině plné zeleně a klidu.