Pro personalizaci obsahu a vyhodnocování používáme cookies třetích stran. S vaším souhlasem budeme schopni na webu i mimo něj zobrazovat relevantnější nabídky našich produktů. Sběr těchto dat nezačneme, dokud nám nedáte svůj souhlas.
Před nákupem brýlí se musíte ujistit, zda máte mínusové čočky nebo plusové. Existuje domněnka, že brýle na dálku mají být mínusové a ty na blízko plusové. Tak černobílé to ale není. Hodně záleží na tom, jakou oční vadu máte. Znaménka správně vyčtete z předpisu od lékaře. Krátkozrakost, odborně nazývaná myopie, znamená, že máte oko příliš dlouhé. To znamená, že objekty v dálce vidíte rozmazaně, protože oko neumí správně zaostřit světlo na sítnici. Pomocí brýlí se tato vada opraví tak, aby se světlo soustředilo na sítnici. Krátkozrakost bývá dána genetikou, ale můžete si ji i vypěstovat. Dlouhé sezení a zírání do monitoru výrazně namáhá oči, takže je vyšší riziko vzniku zrakové vady. U dívek se zhoršuje vidění do 16. roku věku, u chlapců až do 25 let. Po této době se většinou vidění ustálí. Hlavním příznakem krátkozrakosti jsou mhouření očí a snaha zaostřit na vzdálenější předměty.
Čočky, které se dávají do brýlí pro korekci krátkozrakosti, mají konkávní tvar a lidově se označují jako „mínusové“ čočky. To znamená, že jsou uprostřed tenčí a silnější na okrajích. Tento tvar rozptyluje světlo tak, aby se obrazy vzdálených objektů zaostřovaly na sítnici. Dívát se přes ně mohou lidé jak do dálky, tak do blízka. Dalekozrakost se odborně nazývá hyperopie a brýle jsou zde potřeba k tomu, abyste dobře viděli na předměty, které jsou blízko. Oko totiž špatně zaostřuje světlo na sítnici a způsobí rozmazání objektů. Brýle musí přesměrovat toto světlo tak, aby se soustředilo na sítnici a předměty se tak vykreslili ostře. Lehké dalekozrakosti si nemusíte všimnout až do 40. Hlavním projevem dalekozrakosti je ostré vidění vzdálených předmětů, ale rozmazané vidění na blízko. Dalekozrakost se upravuje čočkami, které jsou konvexní. To znamená, že jsou tlustší uprostřed a tenčí na okrajích. Tak je možné světlo lomit tak, aby se blízké předměty zobrazovaly a zaostřily správně na sítnici oka.
Nyní již víte, že obecné pravidlo „na dálku mínus, na blízko plus“ neplatí vždy. Jestli se poohlížíte po brýlích na dálku, pak se musíte ujistit, že máte opravdu krátkozrakost. Nevíte si rady s předpisem na brýle? Pokud nosíte brýle, jistě jste se už setkali s předpisem od očního lékaře nebo optometristy. Ale víte, co všechno se v něm skrývá? Předpis na brýle je v podstatě návodem, jak mají být brýle vyrobeny, aby co nejlépe korigovaly Vaši oční vadu. Pokud mu rozumíte, budete mít jednak přehled o vývoji Vaší vady a také lepší představu, co od brýlí očekávat a na co se zaměřit při jejich výběru.
Je dobré mít na paměti, že hodnoty na předpisu nemusí nutně odpovídat velikosti Vaší dioptrické vady. Správně zvolené brýle, které sedí jak po stránce dioptrické korekce, tak tvarem a velikostí, mohou významně zlepšit váš zrakový komfort a kvalitu vidění. Typický předpis na brýle obsahuje hodnoty pro pravé (OD) a levé (OS) oko. udává, jak moc je oko krátkozraké (mínusové hodnoty) nebo dalekozraké (plusové hodnoty). pokud je uvedena, znamená to, že oko má astigmatismus (tj. nepravidelné zakřivení rohovky, méně často nitrooční čočky). Hodnota cylindru udává, o kolik je třeba zakřivení korigovat. Cylindrické dioptrie mají odlišný korekční účinek než dioptrie sférické a nejsou zaměnitelné. udává sklon cylindrické korekce ve stupních (0-180°). Tedy v jaké ose je potřeba zakřivení změnit. Tento údaj je důležitý také pro správné zabroušení skla do brýlí a následnou polohu před obem. Nejčastější jsou hodnoty okolo 180°, případně 90°. Mnoho lidí se domnívá, že astigmatismus je komplikovaná a možná i nebezpečná vada. A není divu, protože informace na internetu k tomuto mýtu přispívají.
je dodatečná korekce na blízko, která se přidává ke Korekci do dálky. Bývá stejná pro obě oči. Potřeba adice se objevuje obvykle po 40. roce věku, kdy začíná ochabovat schopnost zaostřování na blízko (vetchozrakost neboli presbyopie). Tzv. V praxi to znamená, že pokud již na dálku máte dalekozrakost (plusové dioptrie), budou Vaše brýle na čtení ještě silnější. U krátkozrakých (mínusové dioptrie) plusový přídavek naopak bude snižovat výslednou korekci na čtení. Např. krátkozrakost do dálky - 4,0 s adicí na blízko + 2,0 = brýle na čtení - 2,0 dioptrie.
udává vzdálenost mezi středy zornic v milimetrech. Je důležitá pro správné umístění optického středu brýlových čoček před oči. Měření dioptrií do jisté míry závisí na podmínkách, za kterých je provedené a na spolupráci a soustředění klienta. Proto se může stát, že například při měření cylindrické korekce a osy cylindru, během opakovaných měřeních téhož klienta nedostaneme pokaždé zcela shodné hodnoty. Nemusí to ale hned znamenat, že se zrak zhoršil. Pokud jsou rozdíly v předpisu malé, je vždy na posouzení odborníka, zda je změna natolik podstatná, aby bylo skutečně třeba pořizovat nové brýle. Vždy si brýle pečlivě vyzkoušejte a nechte zkontrolovat od odborníka, jak sedí na obličeji.
Obobruby by měly kopírovat linii obočí a být symetricky usazené na nose. Pozornost věnujte i materiálu a tloušťce brýlových čoček. U vyšších dioptrických hodnot je vhodné zvolit odlehčené materiály (např. Pokud potřebujete různou korekci na dálku a na blízko, zvažte použití multifokálních (více ohniskových) skel. Jejich výběr ale vždy dobře konzultujte s odborníkem. Multifokální brýle mají svá úskalí a kompromisy, které nemusejí vyhovovat všem a jejich pořizovací cena jde do desetitisíců. I když nové brýle přesně odpovídají Vašemu předpisu, přechod na ně nemusí být vždy úplně snadný. Oči i mozek si potřebují na novou korekci chvíli zvykat, zvláště pokud se hodnoty v předpisu výrazněji změnily. Během prvních dnů nebo týdnů se může stát, že vidění bude neostré, zkreslené, oči se budou rychleji unavovat nebo vás rozbolí hlava. Většinou jde o přechodný stav a obtíže samy odezní. Pokud by však potíže přetrvávaly déle nebo byly velmi výrazné, je na místě situaci znovu zkonzultovat s očním lékařem, optometristou nebo optikem.
I když na první pohled může předpis na brýle vypadat složitě, ve skutečnosti se v něm zorientovat není tak těžké. Pokud víte, co jednotlivé hodnoty znamenají, budete mít lepší představu, jak by vaše nové brýle měly vypadat a fungovat. Nezapomeňte, že i když jsou pro mnohé brýle módním doplněkem, jsou především pomocníkem pro lepší vidění. Čím lépe sedí na obličeji a odpovídají Vašim potřebám, tím lépe Vám budou sloužit.
Poradna je tu pro vás jako zdroj nezávislých, ověřených informací, které čerpají z odborných studií a světově uznávaných dat. Je běžné, že názory a zkušenosti odborníků se mohou lišit. Proto uvedené informace nemohou být závazné pro stanovení diagnózy nebo postupu léčby. O něm vždy rozhoduje ošetřující lékař společně s vámi na základě důkladného vyšetření, zkušeností a rozhovoru.
Dioptrie jsou jednotkou určující sílu čoček potřebných k nápravě oční vady. Často se setkáte s hodnotami označenými znaménkem „+“ nebo „-“. Ale co tyto hodnoty znamenají a jaký je mezi nimi rozdíl? Hodnoty s plusovým znaménkem (+) značí dalekozrakost (hypermetropie). To znamená, že člověk vidí lépe na dálku než na blízko. Dalekozrakost může být způsobena krátkým tvarem oka nebo nedostatečnou schopností čočky zaostřovat. Rozdíly podle hodnot dioptrií: +1 dioptrie: lehké obtíže s ostrým viděním na blízko; +2 dioptrie: čtení bez brýlí je nepohodlné, začíná potřeba korekce; +3 dioptrie: výraznější obtíže s jemnými detaily na blízko; +4 dioptrie: bez brýlí je prakticky nemožné číst; +5 dioptrií: silná dalekozrakost, vyžadující výraznou korekci; +6 dioptrií: velmi vysoká dalekozrakost, která může být spojena i s dalšími očními komplikacemi.
Dioptrie „-“ (mínus) značí krátkozrakost (myopie). Krátkozrací lidé vidí ostře na blízko, ale na dálku mají rozmazané vidění. Příčinou bývá příliš dlouhý tvar oka nebo nadměrná lomivost čočky. Podrobnosti o této vadě si můžete přečíst zde: Krátkozrakost. Rozdíly podle hodnot dioptrií: -1 dioptrie: mírná krátkozrakost, vidění na dálku je lehce rozmazané; -2 dioptrie: zhoršené vidění na dálku, běžné denní činnosti bez brýlí mohou být problematické; -3 dioptrie: vidění na dálku je velmi rozmazané, potřeba brýlí je téměř neustálá; -4 dioptrie: silná krátkozrakost, výrazná závislost na brýlích nebo kontaktních čočkách; -5 dioptrií: velmi silná krátkozrakost, s rizikem komplikací jako je např. odchlípení sítnice; -6 dioptrií: extrémní krátkozrakost, která může být spojena s dalšími zdravotními riziky.
Jak se vyznat v předpisu na dioptrické brýle? Praktického průvodce, který vám vše vysvětí, najdete zde: Jak se vyznat v předpisu na dioptrické brýle?
Jak si vybrat správné brýle? Správná volba brýlí závisí nejen na přesné dioptrické hodnotě, ale také na tvaru obrouček, materiálu čoček a vašich osobních preferencích. Poruchy zraku jsou spojeny s nepříjemnými zážitky. Neignorujte prvotní příznaky rozmazaného vidění, poradíme vám, kdy třeba brýle na dálku a kdy ne. Máte pocit, že se vám zhoršil zrak a potřebovali byste brýle na dálku? Důležité je, abyste si diagnózu nestanovili sami a navštívili odborníka, který vám poradí a diagnostikuje správnou léčbu.
Problémy s viděním a jiné zrakové postihy nemusí hned znamenat, že vám budou předepsány dioptrické brýle. Častokrát se za problémem skrývá oční migréna, únava očí a jiné problémy, při kterých se obejdete bez brýlí. Abyste si byli jisti, je nutná návštěva očního lékaře. Ten vám provede kompletní vyšetření a v případě, že vám diagnostikuje krátkozrakost, předepíše vám dioptrické brýle nebo případně kontaktní čočky. Pokud si chcete nechat zkontrolovat zrak urychleně, pomůže vám také kvalitní oční optika, kde se na měření zraku specializují.
Kdy jsou brýle na dálku opravdu potřeba a kdy ne? Krátkozrakost značně ovlivňuje zcela běžné činnosti. V případě, že nejste na nošení brýlí zvyklí a ptáte se, kdy je brýle opravdu třeba nosit? V tomto případě byste se měli držet toho, co vám řekne váš lékař. Sami umíte zvážit, jak toto zrakové postižení ovlivňuje váš život. Při malém zhoršení zraku nemusí být pocit, že je pro vás třeba dioptrické brýle nosit a během letních měsíců je raději vyměníte za sluneční brýle. Pokud to neovlivňuje vás ani vaše okolí, je to v pořádku. Ovšem jsou činnosti jako je tedy řízení, kde je stoprocentní zrak opravdu důležitý. Při řízení si nezapomínejte vaše dioptrické brýle nebo jejich náhradu kontaktní čočky nasadit. Obecně platí, že brýle na dálku byste měli nosit pravidelně, aby byly vaše oči co nejméně namáhány. Vysilováním a namáháním očí si zrak můžete ještě více zhoršit, a i malé dioptrie se vám budou postupně zvětšovat.
Hlavně nezapomínejte na kvalitní brýle. Hotové brýle, které naleznete v supermarketech či v drogeriích nejsou nejšťastnější volbou, což vám potvrdí i každá oční optika. Lékařům předepsané brýle v sobě ukrývají specifické parametry přesně pro vaše oko. A ty vám dokáže nachystat jen kvalitní oční optika a vaše oko vám za kvalitu poděkuje.
Kdy není třeba nosit brýle na dálku? Brýle na dálku není třeba nosit při čtení či při práci na počítači nebo telefonu. Brýle na dálku jsou uzpůsobeny pro pozorování vzdálených předmětů. Pokud byste hlavně silně plusové dioptrie (nad +2,00D) používali i na blízko, můžete si váš zrak ještě více pokazit. Oko se musí přizpůsobit parametrům brýlí a mnohdy je z tohoto důvodu ještě více namáháno.
Dalekozrakost (hypermetropie) znamená, že oči vidí lépe do dálky než zblízka. Dalekozrakost postihuje každé miminko hned po narození, vada postupem času většinou vymizí. Po narození je oko v předozadní ose kratší, než je pro správné vidění třeba. U dětí se ale oko stále vyvíjí a roste, takže postupně dorůstá do normální velikosti a vše se samo upraví. Pokud však oko zůstane krátké, hovoříme o dalekozrakosti. U dětí se vada často nijak neprojevuje díky akomodaci, ale u školáků může dojít k nárůstu snahy očím pomoci a ke změnám chování při čtení a psaní. Výše vady se vyjadřuje v dioptriích se znaménkem plus, od +0,25 až +3,0 lehká vada, od +3,25 až do +6,0 střední dalekozrakost, vyšší vada nad +6,25 až +9,0 vysoká dalekozrakost.
Dalekozrakost lze ve výjimečných a lékařem indikovaných případech korigovat také kontaktními čočkami. Aplikace čoček však vyžaduje zručnost, schopnost čočky nasazovat a z oka vyndávat a dodržovat striktní pravidla včasné výměny a čistoty. Vhodnou léčbu a možnosti řešení oční vady vašeho dítěte vám vždy sdělí lékař na základě celkového očního vyšetření. Dioptrie je číslo - jednotka, která udává schopnost oka lomit paprsky světla. Jedná se o tzv. převrácenou hodnotu ohniskové vzdálenosti. Pokud má čočka ohniskovou vzdálenost 1 metr, má optickou mohutnost 1 dioptrii. Na obalové krabičce kontaktních čoček najdete údaj o dioptrii pod značkou PWR, D nebo Dpt. Následuje číslo, které nabývá hodnot po 0,25. Před číslem je vždy znaménko dioptrie + nebo -. Plus dioptrie je většinou pro vidění do blízka a značí dalekozrakost a mínus dioptrie je pro vidění na dálku a značí krátkozrakost. Dioptrie na dálku se pohybují v hodnotách od -0,25 po čtvrt dioptrii, tedy -0,50, -0,75 a dál. Zdravý nebo dobře korigovaný člověk by měl na optotypu přečíst řádek označený 20/20. To znamená, že ze vzdálenosti 20 stop (6 metrů) přečte písmeno vysoké 8,8 mm.
Astigmatismus je osově nesymetrická chyba optického systému oka. Oko nemá stejnou lomivost ve všech meridiánech. Výsledkem je neostrý, a někdy i deformovaný obraz na sítnici. Astigmatismus lze korigovat brýlovými čočkami s torickou plochou, tak torickou kontaktní čočkou. Tupozrakost (amblyopie) je funkční vada, která vzniká například při šilhání nebo při rozdílných dioptriích mezi pravým a levým okem. Mozek cíleně potlačí vjem horšího oka a dítě se začne dívat jen okem, které vidí lépe. Po šestém roce života se šance na léčbu rapidně snižují a po desátém roce je léčba téměř nemožná. Tupozrakost se „léčí“ cvičením postiženého oka zakrýváním zdravého oka. Dítě tak lépe procvičuje postižené oko, ale prognóza závisí na věku a závažnosti.
Šilhání (strabismus) je funkční zraková vada, při níž je narušena vzájemná spolupráce obou očí. Sbíhavé šilhání patří mezi nejčastější formy této vady, kdy jedno oko směřuje dovnitř k nosu. Zvláštním případem je akomodativní šilhání. Hlavními příčinami jsou dioptrické vady, poruchy pohyblivosti okohybných svalů nebo jejich inervace. Sbíhavání může vést k potlačení zrakového vjemu a následně k tupozrakosti a omezenému prostorovému vidění.
Vysvětlení předpisu na brýle a kontaktní čočky | Vysvětlení očí
Praktické poznámky k dioptriím a použití brýlí
- Dioptrie jednotka pro sílu čoček a její význam pro korekci vadu.
- Plusové dioptrie pro dalekozrakost a minusové pro krátkozrakost.
- Astigmatismus vyžaduje korekci cylindrickými dioptriemi a orientaci ve stupních.
- Adice na blízko se používá po 40. roce pro presbyopii a ovlivňuje brýle na čtení.
- Správná volba rámů a materiálů čoček zvyšují pohodlí a snášenlivost korekce.
- Multifokální brýle mohou vyžadovat čas na adaptaci a mohou být dražší.
- Průběžné vyšetření očí a kontrola korekce u odborníka je důležitá pro správné fungování brýlí.
Dioptrie mohou být ovlivněny podmínkami měření a spoluprací pacienta. Proto mohou být rozdíly v opakovaných měřeních, a pokud jsou malé, není nutné okamžitě pořizovat nové brýle. Vždy je vhodné nechat brýle zkontrolovat odborníkem a vyzkoušet jejich sedění na obličeji. Pro děti platí, že dalekozrakost bývá častější a často zcela či částečně kompenzována akomodací. V dětském věku se dalekozrakost může postupně korigovat a u některých dětí je možné brýle či kontaktní čočky vůbec nevyužívat, pokud není potřeba zajistit jasné vidění pro školní aktivity.