Největší pozornost návštěvníků výstavy vzbudily nádherná zrcadla: „Vesmír za zrcadlem“ a reflexe století rozhlasu

Technická ulice v dejvickém kampusu se stala výstavním prostorem pro unikátní expozici „Zůstaňte u svých přijímačů! Sto let rozhlasu v paměti národa“. Praha 6 ji připravila společně s Českým rozhlasem a organizací Post Bellum u příležitosti 100. výročí od zahájení rozhlasového vysílání. Na devíti velkoformátových panelech si kolemjdoucí mohou připomenout stoletou rozhlasovou historii prostřednictvím poutavých vzpomínek pamětníků z projektu Paměť národa. Expozice autenticky vykresluje, jak rozhlasové vysílání během uplynulého století významně ovlivňovalo životy lidí v naší zemi a vypráví o důležitých momentech, jak se rozhlas protnul s životy rozhlasových redaktorů či režisérů. Expozice umístěná do vysokoškolského kampusu, kde je koncentrace mladých lidí, si mimo jiné klade za cíl přitáhnout k přijímačům i mladou generaci. Proto jsou výstavní panely doplněny QR kódy. Každý si tak může pustit dobové zvukové záznamy, které oživují inspirativní vzpomínky pamětníků. Audio nahrávky je též možné přehrát na audioportálu mujRozhlas.

„Je pro nás velkou ctí, že na území městské části Praha 6 je umístěna výstava mapující stoletou existenci média, které v moderní české historii mnohokrát sehrálo významnou roli a mezi jejími zaměstnanci je řada osobností, které stojí za to si neustále připomínat," řekl při vernisáži Jan Lacina, radní Prahy 6 pro kulturu, sport, volný čas a bezpečnost. Těší mě, že Český rozhlas mohl společně s organizací Post Bellum v rámci našeho dlouholetého projektu Paměť národa připravit výstavu rekapitulující 100 let rozhlasu právě v příbězích pamětníků. Připomínat historii, varovat či oživovat vzpomínky je jedním z hlavních úkolů každého média veřejné služby. Tato inspirativní výstava dokládá hrdinské činy rozhlasových redaktorů, techniků i dalších zaměstnanců, které se nesmazatelně zapsaly do dějin naší země,“ uvedl René Zavoral, generální ředitel Českého rozhlasu.

„S tím, jak jsem se při přípravě výstavy nořil hlouběji do pamětnických příběhů, které se týkaly rozhlasu, především pak kritických okamžiků v květnu roku 1945 a během srpnové okupace roku 1968, tím víc obdivuju obrovské nasazení lidí - redaktorů, režisérů, techniků a dalších rozhlasáků, ale také lidí z vnějšku, kteří přišli nejtěžší chvíli rozhlasu na pomoc a riskovali tak své životy kvůli tomu, aby se do éteru mohly šířit svobodné informace,“ doplnil Michal Šmíd, kurátor výstavy a správce portálu www.pametnaroda.cz.

Venkovní výstava v Technické ulici je návštěvníkům volně přístupná až do 31. července. Fotogalerie Zveřejněno.

V zrcadlovém světě: Zrcadla a jejich historii

Na Petříně můžete zažít Zrcadlové bludiště, kde jsou nádherná zrcadla rozdělena podle tvaru na kulová a nekulová. Nejstarší zrcadla sahají do období kolem roku 3000 př. n. l. a jejich vznik provázely taviči kovů a zkušenosti starých civilizací. Měděná a bronzová zrcadla nacházíme v egyptských hrobech a u Neuenburského jezera. V 16. století Benátky naučily mistrům nanášet tenkou vrstvu stříbra na sklo, což vytvořilo luxusní zrcadla pro paláce šlechticů. Dnes se zrcadla vyrábějí tak, že na skleněnou plochu je nanesena tenká lesklá kovová plocha.

V rovinném zrcadle vzniká přímý, stranově převrácený, nezmenšený, zdánlivý obraz. Tyto zrcadla jsou součástí periskopů nebo zrcadlovek. Na konci tvrzení o zobrazování se dostáváme k fyzikálním zákonům odrazu: úhel odrazu je roven úhlu dopadu a rychlost světla zůstává konstantní během odrazu v jednotném prostředí. Při kolmém dopadu se dopadající paprsek stává kolmicí dopadu a splývá s odraženým paprskem.

Vesmír za zrcadlem: Brněnská expozice Hvězdárny a planetária Brno

Ve Zrcadlovém bludišti Brno potěší návštěvníky tato expozice „Vesmír za zrcadlem“, která otevírá pohled na skryté podoby vesmíru. Vchod do ní je v Hvězdárně a planetáriu Brno. Expozice kombinuje exploratorní prostor s mimořádnou 3D projekcí, kolekcí obřích modelů vesmírných těles a světelnými instalacemi, které tvoří výjimečnou atmosféru. Podlaha pokrývá gigantická mapa rozložení temné hmoty v lokálním vesmíru, zobrazující místní skupiny galaxií do vzdálenosti asi 80 milionů světelných let. Vizualizace vychází z dat týmu HESTIA a výsledný snímek o rozlišení 4 900 megapixelů byl vytvořen pro tisk na long vinyl. Návštěvníci po mapě o rozměrech 17,5 x 17 metrů urazí miliony světelných let v pár krocích.

Další dva prvky expozice tvoří protilehlé zrcadlové stěny o délce 17 metrů, které esteticky zvětšují prostor a odkazují na nekonečnost vesmíru. Expozice vede návštěvníky od známého vesmíru k „vesmíru za zrcadlem“ prostřednictvím interaktivních exponátů, například velké mlžné komory pro zviditelnění ionizujícího záření a tvaru gravitačních čoček s průměrem 50 centimetrů, vypočítaných tak, aby zakřivovaly obraz stejně jako skutečné čočky ve vesmíru. K hravým prvkům patří částicový tunel s chodbou a LED pásky imitující prolétající částice.

Levitující model černé díry a infografika s možností vyzkoušet si rudý posuv na vlastní kůži doplňují celou expozici. Podlaha i strop s pulzujícím světlem vytvářejí intenzivní vizuální zážitek. Celá expozice je volně a zdarma přístupná a nabízí živě komentované prohlídky pro zájemce o hloubkové vnímání. Virtuální průvodce v životní velikosti pomáhá návštěvníkům orientovat se v různých podobách vesmíru.

Zrcadlové stěny a mlžná komora

Výstava „Vesmír za zrcadlem“ má otevřený čas a prostor bez pevně daného začátku či konce; návštěvníci si ji mohou procházet podle vlastního uvážení. Celá expozice má jednu zásadní výhodu - je zdarma a trvale přístupná bez časového harmonogramu. Pro rok 2026 připravil Národní muzeum atraktivní výstavní plán, který propojuje tematickou linku Dějiny a osobnosti napříč hlavními výstavami roku.

Historická budova Národního muzea a další expozice zahrnují projekty zaměřené na domácí témata i mezinárodní kontext, s využitím digitálních nástrojů a AR technologií. Návštěvníci mohou prostřednictvím aplikace Národní muzeum v kapse využívat projekty rozšířené reality, audiovizuální instalaci Panteon: Živé kořeny a interaktivní projekt Paměť budoucnosti v kupoli Historické budovy.

Další kontext: Návštěvnost a výstavní ohlasy napříč institucemi

Výstavní plán Národního muzea na rok 2026 zahrnuje mimo jiné výstavu Přemyslovci ve spolupráci se Správou Pražského hradu, která bude věnována dávným českým panovníkům a představí jejich roli v utváření politické moci, kultury i identity českých zemí. Historická budova muzea uvede také Františka Palackého, „Otce národa“, v kontextu jeho vlivu a inspirativní práce. Výstavy zahájené v roce 2025 pokračují i v roce 2026, včetně digitálních a virtuálních zážitků, které drží krok s globálními trendy.

Návštěvnost za minulý rok potvrzuje, že muzejní a galerií instituty si drží široké publikum. Největšími taháky se staly například výstavy Moravské galerie v Brně, Galerie hlavního města Prahy a Národní galerie v Praze. Zahraniční expozice a domácí tematika spolu tvoří pestrou mozaiku kulturní nabídky, která láká návštěvníky různých věkových skupin.

  1. Přehled výstav a hlavní témata z roku 2025 a 2026.
  2. Různé formáty prezentace - od tradičních vitrín po digitální a virtuální instalace.
  3. Vliv výstav na popularizaci vědy, umění a historie mezi širokou veřejností.

Brno Observatory and Planetarium | Cinematic Video

tags: #nejvetsi #pozornost #navstevniku #vystavy #vzbudily #nadherna