Jak ostřit přes živý náhled, nebo taky ostření přes Live View, je tématem tohoto video‑článku. Je lepší ostřit v hledáčku nebo přes živý náhled? Jaký je rozdíl mezi zrcadlovkou a bezzrcadlovkou? Čím se liší optický a elektronický hledáček? Jak ostřit s živým náhledem, tedy v režimu Live View, si ukážeme na zrcadlovce Canon 6D Mk II a bezzrcadlovce Sony A7 III.
Principy ostření v různých systémech
Možnost zvětšovat záběr v hledáčku umí jen bezzrcadlovka. Nevýhodou Live View je velká spotřeba baterií. Live View v manuálním režimu ostření je nejpřesnější metoda pro makrofotografii a astrofotografii. Optický hledáček nemá zpoždění a vyhrává ve sportovní a reportážní fotografii.
Ostření pomocí detekce fáze se používá hlavně v DSLR, které mají samostatné AF senzory. Detekce fáze vyžaduje kalibraci a soulad mezi AF senzory a hlavním snímačem. Detekce kontrastu naopak vyhodnocuje detaily v obraze a nepotřebuje dodatečné AF senzory, ale ostření může být pomalejší.
V praxi to znamená, že ostření v Live View bývá rychlejší u některých bezzrcadlovek díky přímému použití hlavního snímače pro ostření, zatímco u některých DSLR s Live View bývá ostření prostřednictvím kontrastní detekce na hlavním snímači méně jemné, ale bez nutnosti kalibrace AF senzorů.
Rozdíly mezi hledáčky a režimy ostření
Optický hledáček (OVF) má výhodu absence zpoždění a lepšího pocitu ze sledování rychlého pohybu, což je výhoda pro sport a reportáž. Elektronický hledáček (EVF) u bezzrcadlovek ukazuje živý obraz a umožňuje ostřit v režimu Live View, ale vyžaduje energii pro zobrazení a často bývá náchylnější k šumu a zpoždění v některých scénářích.
V makro a astro fotce bývá Live View s manuálním ostřením nejpřesnější. Při ostření s živým náhledem je možné využít zvětšení detailů a pečlivě doladit překročení ostření na konkrétní hranu nebo kontrastní vzor.
Konkrétní příklady ostření na různých systémech
Canon 6D Mk II a Sony A7 III jsou použity jako ilustrativní příklady, jak funguje ostření v Live View a jaký dopad to má na ostření v různých situacích.
Na některých fototechnikách bývá problém s front focus a back focus, tedy ostřením před nebo za požadovanou rovinou ostrosti. Tento problém se častěji objevuje u objektivů třetích stran, případně při použití starších či manuálních objektivů na novějších tělech.
Praktické tipy pro ostření a volbu nástroje
Začít je dobré promyslet, jaký nástroj je vhodný pro to, co potřebujete. DSLR se většinou hodí pro vysokou obrazovou kvalitu a pro situace, kde je důležité mít rychlé ostření a široké možnosti rukou ovládaného ostření. U videa a režimu Live View bývá vhodnější bezzrcadlovka s AF, který často nabízí lepší detekci kontrastu a/fokus v režimu Live View.
Pro makro a astrofotografii je Live View s manuálním ostřením nejpřesnější. V praxi to znamená, že ostření s živým náhledem může být vhodné pro detailní práci na statických tématech, zatímco ostření v hledáčku bývá výhodné pro rychlou akci a reportáž.
S firmou a kalibrací AF souvisí důležitá poznámka: některé modely umožňují jemné doladění AF, které slouží k nápravě specifických objektivů vůči tělu. Toto doladění není nutné pro všechna skla, a po změně objektivu se nepřenáší automaticky na jiné sklo.
Co říká zkušenost autorů a uživatelů
V diskuzích a recenzích se často objevuje téma hlučnosti ostření a jeho přesnosti při nízkém osvětlení. U starších i novějších modelů se objevují problémy s ostřením při nízké hladině světla, ať už u DSLR, či bezzrcadlovek. U některých systémů je řešení v použití světelnějšího objektivu, delšího odstupu a ručním ostření na detailu.
Ukázky z praxe ukazují, že ostření u starších i novějších zrcadlovaček je do značné míry citlivé na kompatibilitu objektivu a těla. V některých případech bývá potřeba jemné doladění AF a v jiných případech postačí vyměnit objektiv nebo vylepšit osvětlení scény.
Praktické poznámky k domácímu testování ostření
Pro kalibraci AF je vhodné mít detekci ostření na kontrastu, testovací scénu s jasnými hraničními prvky a pevný stativ. Testovat v dobrém osvětlení a používat AF-S ostření s vybraným bodem ostření. Při úpravách AF tuningU měříte ostrost na 100% zvětšení a vyhodnocujete, zda je obraz ostrý na definované rovině.
Pokud po výměně objektivu ostření znovu selhává, nemusíte mít obavy; elektronika fotoaparátu si obvykle zapamatuje nastavení pro konkrétní objektiv a pro jiné sklo se nemusí upravovat. Jemné doladění AF lze provést opakovaným testováním, dokud nedostanete požadovanou přesnost.
Ukázky a souvislosti mezi teorií a praxí
V textu se objevují konkrétní poznámky k objektivům i tělům, jako například zmínky o nikonovských teleobjektivech a konkrétních modelech, které vyžadují jemné doladění AF pro dosažení správného ostření na zvoleném ohnisku. Důležité je pochopit, že ostření se nemusí dařit na všech tělech a se všemi skly; někdy jde o konstrukční či kalibrační problém konkrétní soustavy.
Jen pro ilustraci, ostření se občas zhorší, když použijeme starší manuální objektiv na novém těle DSLR bez elektroniky. V takových případech Live View a manuální ostření mohou posunout ostření na správnou rovinu, ale vyžadují delší čas a trpělivost.
- Promyslete, zda preferujete optický hledáček pro rychlé akce a autofokus v terénu, nebo Live View pro makro a astro focení.
- Upravujte ostření pomocí jemného doladění AF, pokud je to nutné, a sledujte efekt na konkrétním objektivu.
- V případě potřeby zvažte použití světelnějšího objektivu pro zhoršené světelné podmínky a ostření na nekontrastních partiích.
- Udržujte ostření v režimu AF-S s vybraným bodem ostření a provádějte testy v klidném prostředí s dostatečným osvětlením.
Podívejte se na ilustrativní obrázek ukazující rozdíl mezi ostřením přes Live View a ostřením v hledáčku, se zdůrazněným místem ostření a technikou kontrastu.
Měli byste při fotografování používat živý náhled? | Zvládněte své řemeslo
Video ukazuje dva příklady, kdy fotoaparát přeostřoval, a ilustruje rozdíly mezi ostřením v Live View a ostřením v hledáčku na konkrétních sklech.