Odolnosti a rozsah či dalekohledu: jak daleko funguje brýle na dálku a co určuje jejich účinnost

Poruchy zraku jsou spojeny s nepříjemnými zážitky. Neignorujte prvotní příznaky rozmazaného vidění, poradíme vám, kdy třeba brýle na dálku a kdy ne. Máte pocit, že se vám zhoršil zrak a potřebovali byste brýle na dálku? Důležité je, abyste si diagnózu nestanovili sami a navštívili odborníka, který vám poradí a diagnostikuje správnou léčbu. Problémy s viděním a jiné zrakové postihy nemusí hned znamenat, že vám budou předepsány dioptrické brýle. Častokrát se za problémem skrývá oční migréna, únava očí a jiné problémy, při kterých se obejdete bez brýlí. Abyste si byli jisti, je nutná návštěva očního lékaře. Ten vám provede kompletní vyšetření a v případě, že vám diagnostikuje krátkozrakost, předepíše vám dioptrické brýle nebo případně kontaktní čočky. Pokud si chcete nechat zkontrolovat zrak urychleně, pomůže vám také kvalitní oční optika, kde se na měření zraku specializují.

Kdy jsou brýle na dálku opravdu potřeba a kdy ne?

Krátkozrakost značně ovlivňuje zcela běžné činnosti. V případě, že nejste na nošení brýlí zvyklí a ptáte se, kdy je brýle opravdu třeba nosit, měli byste se řídit tím, co vám řekne váš lékař. Sami umíte zvážit, jak toto zrakové postižení ovlivňuje váš život. Při malém zhoršení zraku nemusíte mít pocit, že je pro vás třeba dioptrické brýle nosit a během letních měsíců je raději vyměníte za sluneční brýle. Pokud to neovlivňuje vás ani vaše okolí, je to v pořádku. Ovšem jsou činnosti jako je například řízení, kde je stoprocentní zrak opravdu důležitý. Při řízení si nezapomínejte vaše dioptrické brýle nebo jejich náhradu kontaktní čočky nasadit. Obecně platí, že brýle na dálku byste měli nosit pravidelně, aby byly vaše oči co nejméně namáhány. Vysilováním a namáháním očí si zrak můžete ještě více zhoršit, a i malé dioptrie se vám budou postupně zvětšovat. Hlavně nezapomínejte na kvalitní brýle. Hotové brýle, které naleznete v supermarketech či v drogeriích nejsou nejšťastnější volbou, což vám potvrďí i každá oční optika. Lékařům předepsané brýle v sobě ukrývají specifické parametry přesně pro vaše oko. A ty vám dokáže nachystat jen kvalitní oční optika a vaše oko vám za kvalitu poděkuje.

Kdy není třeba nosit brýle na dálku? Brýle na dálku nejsou nutné při čtení či při práci na počítači nebo telefonu. Brýle na dálku jsou uzpůsobeny pro pozorování vzdálených předmětů. Pokud byste hlavně silně plusové dioptrie (nad +2,00D) používali i na blízko, můžete si váš zrak ještě více pokazit. Oko se musí přizpůsobit parametrům brýlí a mnohdy je z tohoto důvodu ještě více namáháno. Jak jsme již zmiňovali, jsou onemocnění, která nevyžadují nošení dioptrických brýlí. Přestože máte pocit, že při sledování televizoru se vám občasně rozmazávají písmena, možná ani tehdy nepotřebujete brýle na dálku. Netřeba hned sáhnout po brýlích, pozorujte příznaky a intenzitu zhoršeného vidění. Zkuste si v tomto případě dopřát odpočinek, tmavé prostředí a minimalizujte námahu očí. Pokud se vaše vidění vrátí k normálu, jedná se o únavu očí. Únava očí umí vyústit do oční migrény a jiných komplikací. Přestože máte pocit, že se vaše vidění zhoršuje, při takových potížích vám dioptrické brýle na dálku nepomohou.

Presbyopie a volba brýlí na dálku

Před tím, než si nasadíte brýle na oči, určitě navštivte očního lékaře. Ten správně určí ohniště problému a správně nastaví léčbu. Naše oči se mění v průběhu celého života a jedna z výraznějších změn nastává většinou mezi 40. - 45. rokem, kdy nastupuje tzv. presbyopie. Je to přirozený proces stárnutí oka, které už není schopné tak dobře zaostřovat na blízko, jako tomu bylo doposud. Prvním projevem je často obtížné čtení drobného textu, například na příbalových letácích nebo na složení potravin v obchodě. Můžete ale pozorovat i celkově rozmazaný text při čtení, dívání se do mobilu atp. Postupně vás to nutí text si oddalovat dál od očí, abyste ho viděli ostřeji. Proměnlivost vidění během dne nebo v závislosti na světle je také běžným jevem. Výběr čtecích brýlí není jen o designu. Důležitá je správná korekce zraku pro pohodlné vidění. Je dobré vědět, zda brýle na blízko využijete občas ve volném čase, nebo půjde o hlavní pracovní pomůcku.

1. Než začnete vybírat brýle, nechte si odborně změřit zrak. Hodnota pro brýle na čtení se udává pomocí tzv. adice (ADD) - přídavku do blízka. Hodnotu adice (ADD) najdete ve výsledku vyšetření dioptrií od lékaře nebo v optice; je to rozdíl mezi dioptrií do dálky a do blízka. Udává, kolik dioptrií je třeba přidat, aby oko vidělo ostře na zvolenou blízkou vzdálenost. Záleží, na jak blízko potřebujete vidět (čtení ~40 cm vs. počítač dále). Pokud dioptrii do dálky máte, adice se přičítá k dioptrii do dálky: u dalekozrakých (plusové) je výsledná dioptrie na čtení vyšší, u krátkozrakých (mínusové) adice snižuje dioptrii do dálky a brýle na blízko mohou mít i mínusovou hodnotu.

Jak vybrat správné čtecí a brýle na dálku

Vybírat můžete z běžných dioptrických obrub se standardní velikostí skel a širokým zorným polem na čtení. Druhým typem jsou úzké (poloviční) čtecí brýle, které lze nosit níž na nose, čímž umožní čtení i pohled do dálky nad obroučkami bez neustálého sundávání. V nabídce máme plastové, kovové, titanové obruby, designové i luxusní, stejně tak praktické a ekonomické modely, vč. Kompaktní řešení do kapsy či kabelky, ideální jako rezervní. Prémiové materiály obrub (titan/acetát), kvalita pantů, povrchové zpracování, nadčasový design a servis. Častěji širší fronty, delší straničky, střídmé barvy a hranatější tvary.

Pokud však střídáte vzdálenosti (papíry na stole a vzdálenější monitor) nebo chcete vidět i do dálky, jednoohniskové řešení nebude stejně ostré pro vše a dálka bude rozmazaná. U čoček volíme povrchové úpravy (odolnost, antireflex, hydro/oleofobní). Zákazníci často chtějí pouze obyčejné brýle na čtení, ale ne vždy jim takové brýle udělají dobrou službu při práci na blízko. Typicky například pokud je chcete využívat na čtení knížky i práci s počítačem. Nezapomeňte: plastové čočky ZEISS všech čtyř výkonnostních kategorií jsou vždy opatřeny tvrdou povrchovou úpravou zaručující, že si dlouhodobě budete užívat dokonalého vidění přes čočky odolné proti poškrábání!

Jak naše plastové, tak skleněné jednoohniskové brýlové čočky je navíc možné opatřit technologií i.Scription®, která nabízí lepší vidění v noci, vyšší kontrast a bohatší barvy! Volba mezi plastovými a skleněnými brýlovými čočkami - jaké jsou výhody a nevýhody? Vhodnost materiálů brýlových čoček se odvíjí od celé řady faktorů, včetně potřebných mohutností, návyků nošení a osobního vkusu, co se týká stylu obrub. Většina nositelů brýlí však dnes volí plast. Brýlové čočky vyrobené ze skla - či minerálního skla, jak je někdy nazýváno - jsou ceněny pro jejich výjimečnou odolnost proti poškrábání. Brýlové čočky z plastu, který je znám také pod názvem „organické sklo“, jsou vhodné do všech typů brýlí a jsou oblíbené zejména mezi sportovci a pro děti. Jsou velice lehké, a proto se pohodlně nosí, neštěpí se a jsou velmi odolné proti rozbití - až stokrát odolnější než skleněné. Jednou z nevýhod plastových čoček je, že jsou méně odolné proti poškrábání než skleněné čočky. To lze však alespoň částečně napravit tvrdou povrchovou úpravou - kterou společnost ZEISS nabízí standardně na všech svých brýlových čočkách!

Čtecí brýle na míru zohledňují přesné dioptrické hodnoty každého oka včetně korekce astigmatismu. Čtecí brýle vs. Pokud potřebujete korekci jen na čtení a na dálku vidíte dobře, vystačíte si s jednoohniskovými čtecími brýlemi. Ty ale mají jedno omezení - zaostřují jen na jednu vzdálenost (typicky 30-40 cm). Progresivní (multifokální) brýle řeší tento problém elegantně - jedna čočka obsahuje plynulý přechod dioptrií od dálkové korekce v horní části přes střední vzdálenost až po čtecí zónu ve spodní části. Čtecí vzdálenost vs. Důležitý detail: čtecí vzdálenost (30-40 cm) a pracovní vzdálenost u počítače (60-80 cm) se výrazně liší. Pokud hodně pracujete u počítače, zvažte samostatné brýle na počítač s kancelářskými čočkami.

Presbyopie postupuje přibližně do 60. roku života. To znamená, že čtecí brýle, které vám dnes vyhovují, budou za 2-3 roky pravděpodobně slabé. Neodkládejte návštěvu optiky. Nošení příliš slabých brýlí způsobuje zbytečnou únavu očí a bolesti hlavy. V Medi Optik vám rádi změříme zrak a doporučíme optimální řešení - ať už jde o nové čtecí brýle, kancelářské čočky nebo přechod na progresivní brýle. Objednejte se k nám na měření zraku.

Dalekohledy: rozdíly, konstrukce a co ovlivňuje kvalitu obrazu

Slouží pro pozorování oběma očima najednou. Pokud se do binokulárního dalekohledu díváte oběma očima, lépe vnímáte šířku a hloubku zorného pole. Obraz se jeví plastičtější a více odpovídá skutečnosti. Oči jsou dobře relaxované a můžete pohodlně pozorovat i jemné detaily. Dalekohledy lze podle tvaru rozdělit do dvou skupin. Jedny mají zalomený tvar a jedny mají rovnoběžné přímé tubusy. Tvar dalekohledu je dán použitými hranoly. Dalekohledy se střechovými hranoly mají dva rovnoběžné tubusy, protože hranoly jsou uspořádané rovnoběžně s optickou osou čoček. Jsou kompaktnější a skladnější. Dalekohledy s porro hranoly mají zalomený tvar, protože hranoly jsou uspořádány napříč. Poskytují větší šířku a hloubku zorného pole než podobné dalekohledy se střechovými hranoly. Proč jsou v dalekohledech hranoly? Hlavním důvodem je, že hranoly převrací obraz tak, abychom jej mohli pozorovat stejně orientovaný, jako je ve skutečnosti. Hranoly také umožňují vyrábět kratší a kompaktnější typy dalekohledů. Celková délka optické soustavy tvořené pouze čočkami by byla bez hranolů delší a dalekohled by byl mnohem delší. Protože se světlo v hranolech několikrát láme, je celková délka dalekohledů s hranoly kratší, než by byla bez hranolů.

Jaký je rozdíl mezi střechovými a porro hranoly? Binokulární dalekohledy obsahují hranolovou soustavu, která převrací obraz. Výsledný obraz je orientovaný jako ve skutečnosti. Tento typ hranolů poprvé použil Ignazio Porro v roce 1850. Porro hranoly mají zalomený tvar a jejich výhodou je totální odraz na všech plochách, což je jednoduché a levné. Optická osa dalekohledů s porro hranoly je zalomená ve tvaru písmene Z. U menších dalekohledů se používají porro hranoly v opačné orientaci než u klasických velkých porro dalekohledů. Porro hranoly je snadné vyrobit a jelikož u nich dochází k totálním odrazům na všech odrazných plochách, není potřeba používat dielektrické reflexní ani fázové vrstvy.

Dalekohledy se střechovými hranoly mají rovné tubusy bez zalomení a jsou menší a skladnější než dalekohledy s porro hranoly. Výroba střechových hranolů je však náročnější a dražší než výroba porro hranolů. Schmidt-Pechan systém se skládá ze dvou opticky stmelených hranolů z různých skel; Schmidtův hranol obsahuje střechu, na které dochází k fázovému posunu světla a u kvalitnějších dalekohledů se proto pokrývá fázovými vrstvami. Pechanův hranol má na jedné ploše nedochází k totálnímu odrazu a vznikají tak světelné ztráty. Abbe-Koenig se skládá ze dvou skleněných hranolů, které jsou opticky stmelené do jednoho kusu ve tvaru písmene „V“ - všechny plochy mají totální odraz, a proto není potřeba pokovovat reflexní vrstvou. Výroba střechové hranolové soustavy vyžaduje velkou přesnost a dodatečnou úpravu optických ploch. Naopak, Abbe-Konig má lepší přenos světla než Schmidt-Pechan ze stejného materiálu. S postupným rozvojem technologií dosahují střechové hranolové soustavy lepších optických vlastností než porro hranoly.

Hranoly zároveň ovlivňují cenu: mezi vzhledově podobnými dalekohledy může být velmi velký cenový rozdíl. Hlavní důvodem je kvalita - dalekohledy jsou precizní optické zařízení, obsahují čočky a hranoly z různých materiálů a na jejich povrchu bývají antireflexní či fázové vrstvy. Tělo dalekohledu může být z plastu či z hliníkových či hořčíkových slitin; levné modely bývají plastové a rychleji se opotřebovávají. Očišťující detaily a ostrost závisejí na úrovni centrování očnic, ostření a konstrukce tubusů. Očnice a jejich gumové nástavce mohou mít problémy s upevněním; zajištění správné polohy zorného pole je důležité pro pohodlné a ostré pozorování.

Dalekohledy se zvětšením dělí podle účelu a světelnosti. Základní rozdělení často uvádí standardní poměr 7-12× a průměr objektivu 30-42 mm, které definují světelnost a zorné pole. forovní režimy zahrnují pevná zvětšení a zoomy, přičemž zoomové dalekohledy nabízejí širší rozsah, avšak s nižší optickou kvalitou než dalekohledy s pevným zvětšením. Při vyšším zvětšení (např. nad 12×) je vhodné dalekohled upevnit ke stativu kvůli stabilitě obrazu. U menších kapesních modelů s větším zvětšením bývá světelnost nižší a obraz má užší zorné pole. Obecně platí, že čím větší průměr objektivu a vyšší světelnost, tím lepší obraz za šera - avšak za cenu technické náročnosti a ceny. U běžných turistických či cykloturistických výletů bývají vhodné univerzální modely 7-12× s průměry 42 mm a dobře vyváženým zorným polem. Pro námořní použití bývají oblíbené modely s vyšší světelností a stabilním obrazem i při pohybu lodi.

Čím více světla dalekohled zachytí, tím lépe se zobrazí detaily i při nízké úrovni osvětlení. Z hlediska konstrukce a kvality optiky tedy hrají roli i antireflexní vrstvy a kvalita hranolů, které ovlivňují barevné zobrazení, jas a ostrost. Rozlišení a kvalita obrazu v praxi značně závisí na světelných podmínkách, kontrastu mezi objektem a pozadím a na kvalitě optiky a centrování očnic. Z hlediska ceny je často největší rozdíl právě v kvalitě hranolů, povrchových úprav a přesnosti sestavení, což se odráží na ceně i dlouhodobé spokojenosti uživatele.

Krátká rekapitulace a praktické tipy

• Brýle na dálku se nosí pro ostřejší vidění vzdálených objektů, zejména u lidí s dalekozrakostí. Presbyopie vyžaduje čtecí či progresivní řešení ve věku kolem 40-60 let.
• Před nákupem brýlí si nechte změřit zrak; adice (ADD) určuje, kolik dioptri je třeba přidat pro čtení.
• Pro čtení a práci na počítači lze volit buď čtecí brýle, nebo progresivní brýle - podle toho, jaké vzdálenosti nejvíce používáte.
• Kvalita čoček a obrub má vliv na pohodlí nošení, odolnost, a ostrost. Plastové čočky nabízejí nízkou hmotnost a odolnost proti rozbití; skleněné čočky zase vyšší odolnost proti poškrábání.
• U dalekohledů je důležitá volba typu hranolů (porro vs. roof), profil tubusů, centrování očnic a kvalita optických vrstev; pro celkovou ostrost a kontrast hrají roli i antireflexní vrstvy a systém ostření.
• Pro stabilní obraz u vyšších zvětšení je vhodné dalekohled upevnit na stativ a používat správné podpory.
• Pro řidiče jsou plastové čočky často výhodné díky odolnosti proti nárazům; pro šerosvit a zhoršené světelné podmínky vyžadují kvalitní povrchové úpravy a větší průměr objektivu.

Tabulka: klíčové parametry dalekohledů a brýlí

tags: #od #jake #vzdalennosti #funguji #bryle #na