Na e-shopu Dalekohledy-puskohledy.cz najdete více jak sto hvězdářských dalekohledů od několika výrobců. Liší se konstrukcí, optikou i cenou. Tento článek je zaměřený hlavně na začínající uživatele a rodiče, kteří vybírají hvězdářský dalekohled pro děti. Mnoho lidí začíná výběr podle zvětšení hvězdářského dalekohledu. To ale není správný postup. Zvětšení samo o sobě neurčuje kvalitu obrazu ani to, co skutečně uvidíte. Důležitější je, kolik světla dalekohled zachytí a jak je obraz ostrý. Bez ohledu na typ je ale nejdůležitější průměr objektivu (nebo zrcadla).
Při výběru je dobré mít realistická očekávání. I kvalitní teleskop neukáže barevné fotografie galaxií, jaké znáte z internetu. Zvětšení hvězdářského dalekohledu se vypočítá podle použitého okuláru. Není tedy pevné a mění se podle příslušenství. Důležitý je vztah mezi průměrem objektivu a zvětšením. Jak jsme zmínili, zvětšení by neměl být ten hlavní parametr pro jeho výběr. Přesto se stále s požadavkem na maximální zvětšení setkáváme každý rok o Vánocích, když rodiče vybírají hvězdářský dalekohled pro děti. Zvětšení můžeme vypočítat, pokud podělíme ohniskovou vzdálenost objektivu ohniskovou vzdálenosti aktuálního okuláru.
Pro astronomická pozorování je velmi rozšířené zvětšení 60x až 200x. Teleskopem se zvětšením 60x můžeme pozorovat Měsíc, přitom nám stačí průměr objektivu 60 mm. Dalekohled je také možno při eliminaci stranově a výškově obráceného obrazu využít pro pozemní pozorování. Pro pozorování více vzdálených objektů např. Dalším důležitým faktorem je světelnost, často označovaná jako f/číslo. Správná montáž je často podceňovaná, ale v praxi zásadní. Jednodušší varianta umožňuje pohyb ve dvou osách; pokročilejší systém je zarovnán se zemskou osou. Pro začátečníky platí jednoduché pravidlo: méně složitý přístroj často znamená lepší zážitek.
Co ovlivňuje kvalitu obrazu: světlo, optika a konstrukce
U hvězdářského dalekohledu bývá zvětšení první parametr, na který se lidé dívají, a zároveň ten, který nejčastěji vede ke špatnému výběru. Platí totiž, že větší zvětšení automaticky neznamená lepší obraz. Ve skutečnosti je důležitější, kolik světla dalekohled zachytí. To znamená, že zásadní je průměr objektivu, ne samotné číslo zvětšení. Zvětšení není pevně dané jako u klasických dalekohledů; změnou okuláru měníte zvětšení.
Pro zorné pole a jasnost hraje roli také kvalita optiky a povrch skla. Borosilikátové sklo BK7 se používá u základních modelů; i když dochází k větším ztrátám světla, pro denní pozorování bývá dostačující. Nejen průměr přední čočky, ale také povrch skla určuje množství světla, které pronikne do optiky. Většímu průniku světla sklem čočky pomůže antireflexní vrstva, což je tenký povlak sloučenin kovů. Voděodolnost udává dočasnou odolnost odstřikující vodě; vodotěsnost je vyšší stupeň odolnosti vodě a uvádí se např. doba a hloubka ponoru. Hmotnost dalekohledu je dalším parametrem pro výběr, např. při turistickém použití.
Vzdálenost mezi zakřivenou čočkou / zrcadlem a jeho ohniskem se používá k výpočtu zvětšení; zrcadlový dalekohled (reflektor) má výhodu kratšího tubusu, větší světelnosti a nižší hmotnosti; čočkový dalekohled (refraktor) poskytuje ostřejší obraz, ale delší tubus a menší průměr a více barevných vad. Katadioptrický systém kombinuje výhody obou konstrukcí a bývá výhodný pro lepší světelnost u větších průměrů.
Pro začátečníky bývá zvykem zaměřovat se na výběr obrazně největšího objektivu, nicméně skutečná kvalita obrazu a pohodlnost při pozorování hrají klíčnější roli. Důležitý je vztah průměru objektivu a zvětšení, ale rozhodující vliv má kvalita a uspořádání optiky na přenos světla. Jakmile je zajištěna dostatečná světelnost a ostrost obrazu, lze pozorovat i hluboké vesmírné objekty.
Praktický pohled na výběr okulárů a jejich vliv na pozorování
Skutečně důležité je, kolik a jak kvalitních okulárů pořídíte. Po zakoupení dalekohledu často bývá výhodné pořídit 3-4 dobře vybrané okuláry, které pokryjí široký rozsah zvětšení. Schémata okulárů zahrnují Kellner, Plössl, Erfle a další; každý má své výhody a nevýhody. Základní Kellnerův okulár je levný a spolehlivý pro slabší dalekohledy, zatímco Plössl poskytuje širší zorné pole díky čtyřem čočkám. Erfle okuláry nabízejí široké zorné pole (60-90°) a bývají levnější, avšak mohou při rychlých dalekohledech (f/5) vykazovat nižší kvalitu na okrajích pole.
Pro stabilní pozorování a kvalitní obraz je vhodné zvažovat antireflexní vrstvy na čočkách, a to zejména u levnějších okulárů, které mohou být bez těchto vrstev. Existuje široká nabídka výrobních značek a mezi levnými i dražšími okuláry často najdete to samé zboží pod různými značkami. Při výběru je důležité porovnávat skutečnou kvalitu obrazu v horších světelných podmínkách, ne jen teoretické parametry. Zapamatujte si: kvalita obrazu a pohodlí při pozorování by měla být hlavními faktory v rozhodování o ceně vs. výkon.
Nastavením správného zvětšení a zorného pole lze dosáhnout skvělých výsledků i s menším průměrem objektivu. Maximální smysluplné zvětšení často vychází z 1,5×D (D = průměr objektivu v mm) až do zhruba 2×D, s ohledem na atmosférické podmínky. Prakticky se v terénu většinou nevyužije vysoké zvětšení nad cca 300x kvůli nestabilní atmosféře. Minimální použitelné zvětšení bývá D/5, ale v praxi pro pozorování jemnějších mlhovin postačí i nižší zvětšení, pokud je k dispozici odpovídající výstupní pupila.
Čím větší je výstupní pupila (průměr výstupní pupily = průměr objektivu / zvětšení), tím více světla dopadá do oka, nicméně při velmi velkých pupilách nemusí být světlo plně využito kvůli maximálnímu možnému průměru zorničky oka. Ideální výstupní pupila odpovídá průměru zorničky oka pro dané světelné podmínky a věk pozorovatele. Zorné pole se liší podle typu okuláru; širokoúhlé modely nabízejí 60-90° a více, standardní Plössl okolo 50°.
Další praktický tip: pro začátečníky bývá výhodné mít očnici, které odstíní nežádoucí světlo a zároveň navede oko na výstupní pupilu. Očnice mohou být měkké či tvrdé; jejich design podporuje pohodlné pozorování, zvláště při delších pozorovacích seancích.
Jaké jsou typické doporučené rozsahy pro výběr podle cílové činnosti?
80-100 mm dalekohledy jsou vhodné pro pozorování otevřených hvězdokup, jasných mlhovin, několika nejjasnějších galaxií a Měsíce. 100-150 mm dalekohledy dovolují pozorovat planetární mlhoviny a hluboký vesmír s bohatší škálou objektů; 130-150 mm zobrazuje desítky nejjasnějších kulových hvězdokup a řadu galaxií a mlhovin. 150-250 mm jsou velké dalekohledy, nejčastěji Newtonovy konstrukce, které nabízejí nejuniverzálnější využití pro depth-sky objekty i některé planety a Měsíc.
Když se podíváme na praktickou volbu pro děti a začátečníky, nejdůležitější zůstává průměr objektivu, jeho konstrukce, zpracování a kvalita montáže se stativem. Zkušenosti ukazují, že pro začátečníky je vhodné začít s jednoduchým systémem a postupně rozšiřovat výbavu podle potřeby a zájmu. Správná volba montáže a stabilní stativ jsou klíčové pro to, aby byl obraz ostrý a pozorování pohodlné.
Pod článkem najdete dvě videa dětských hvězdářských dalekohledů z nabídky. Jedním z nich lze vidět Rosový úplněk a ukázat, že i základní dalekohled nabízí pozorovací zážitek. Autor: Ing. 1. Zvětšení mikroskopu je součin zvětšení objektivu a okuláru mikroskopu. Laboratorní a profesionální mikroskopy určené pro pozorování preparátů mají zvětšení až 2000x, školní mikroskopy vystačí se zvětšením do 600x.
Pokud hledáte shrnutí: pro výběr hvězdářského dalekohledu nejdůležitější není vždy zvětšení. Maximální užitečné zvětšení je omezené průměrem objektivu, světelností a atmosférickými podmínkami. Když vyberete optimální kombinaci objektivu, optiky a montáže, získáte nejlepší možný obraz pro dané podmínky a věk pozorovatele.
NT 76700 Hvězdářský dalekohled pro děti
tags: #parametry #hvezdarskeho #okularu