TZB-info / Závady a vady ve výrobě dřevěných otvorových výplní a v zabudování do stavby. Dřevěné otvorové výplně prodělaly za posledních roky mnoho změn v profilaci vlysů. Ne každá úprava profilace, která byla převzata ze zahraničí je vhodná pro naše klimatické podmínky. Změna tepelné normy ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov, část: 2 Požadavky z dubna 2007 s účinností od 01.05.2007 si vyžaduje změnu profilace především křídla.
Nová norma stanovuje tepelně technické požadavky pro navrhování a ověřování budov s požadovaným stavem vnitřního prostředí při jejich užívání, které podle stavebního zákona zajišťují hospodárné splnění základního požadavku na úsporu energie a tepelnou ochranu budov. Platí pro nové budovy a pro stavební úpravy, udržovací práce, změny v užívání budov a jiné změny dokončení budov. Norma platí i pro nevytápěné budovy nebo nevytápěné zóny budov, požaduje-li se v nich určitý stav vnitřního prostředí, např. pro skladování, provoz technického zařízení apod.
Nejvíce sledovaným parametrem je prostup tepla, který se snižuje, viz tab. 1 Vývoj energetických požadavků na otvorové výplně. Tepelný odpor (m2.K/W) a hodnocení stavebně energetických vlastností budov se zjednodušuje na hodnocení prostupu tepla obálkou budovy prostřednictvím průměrného součinitele prostupu tepla Uem. ČSN EN 410 a další související normy a ISO standardy definují související parametry pro skla, rámy a dílenské výstupy.
V současné době se výroba dřevěných oken velmi zlepšila, i když někteří výrobci oken se nezajímají o změny v profilaci vlysů, které nastaly novelizací některých norem i souvisejících. Jsou tři těsnící zóny oken - dešťová, vzduchová a zvuková. Umístění minimálně dvou těsnění a způsob osazení rámu otvorové výplně ovlivňují funkci a energetické vlastnosti. Okna se vyrábějí na zakázku, proto by měla být objednávka dřevěných oken specifikována tak, aby vyhovovala zatížení, kde budou okna osazena - instalována. Investor většinou nezná a neví, co má po výrobci otvorových výplní požadovat, a vybírá jen podle ceny.
Nadmořská výška ovlivňuje u oken tvorbu rosného bodu, fyzikální vlastnosti otvorových výplní. V různých nadmořských výškách jsou různé tlaky a teploty vzduchu, které ovlivňují povrchovou úpravu otvorových výplní. Po konzultacích projektanta o stanovených požadavcích na otvorové výplně s investorem by měl výrobce oken navrhnout parametry, které splňují uvedené požadavky projektanta a investora, zejména aby nedocházelo k přehřívání místnosti u západních a jižních orientací.
Jednoduchá okna zasklená izolačními skly se vyrábějí z lamelovaných hranolů tloušťky 78 mm, 86 mm a 92 mm. Po druhé poslední změně normy ČSN 73 0540-2 je výroba otvorových výplní s tloušťkou křídla a rámu 68 mm náročnější na dodržování požadavků, změněna je hloubka zasklení izolačních skel, a tím se snižuje lepená plocha v rohových spojích. Osy momentů setrvačnosti profilu se posouvají mimo osu těžiště nosnosti celoobvodového kování - častější seřízení. Pro snížení rosného bodu se budou používat izolační skla s vyšší hmotností a větší tloušťky.
Existují typy EURO 68 a Softline 68, které po změně normy mohou být vyhovující, ale vykazují uvedené závady. Z důvodu snížení tvorby rosného bodu (změna tepelné normy) jsou tloušťky křídel a rámů zvětšeny na minimálně 78 mm; tloušťka jednoduchých vlysů může být 86-92 mm, podle klimatických podmínek, a pro nízkoenergetické domy je navržena tloušťka až 115 mm. Každá drážka, polodrážka profilu vlysů má vliv na fyzikální vlastnosti a funkčnost otvorové výplně.
Každá drážka a polodrážka navíc mění osy momentu setrvačnosti profilu a tím ovlivňuje mechanické vlastnosti křídla. Nedodržení ustanovení ČSN 73 3440 Sklenářské práce stavební a další související normy vede k problémům uchycení zasklívacích lišt, proudění vzduchu pod lištami a vzniku rosného bodu na vnitřním skle. Správné osazení otvorové výplně do stavebních otvorů je klíčové pro minimalizaci tepelných ztrát a pro zlepšení zvukové izolace.
Všechny fáze montáže a utěsnění ovlivňují kvalitu a funkčnost těsnicí soustavy. Neprovedené odizolování napojovací spáry, chybné osazení dešťové lišty, špatné vyfrézování drážky pro dešťovou lištu a nesprávné utěsnění křídel mohou vést k rosnutí, vlhkosti a deformacím. Při použití hliníkových křídlových okapnic je nutné využít větší tloušťky čelní podložky a zajistit odklonění vody od distančního rámečku. Dešťová lišta a sběrný žlábek musí odvádět vodu správně po celé délce, aby se zabránilo zatékání do ostění.
Izolační skla se provádějí podle ČSN 73 3440; hloubka zasklení zásadně ovlivňuje stabilitu spoje mezi distančním rámečkem a sklem. Pro IZD byla dříve hloubka zasklení 18 mm a pro IZT 20 mm; novější tloušťky zasklení dosahují až 23-25 mm pro IZD a 28 mm pro IZT, aby se zabránilo rosnění. Hliníkové distanční rámečky by se do bytové výstavby neměly používat po změně tepelné normy.
Čelní podložka a nosné podložky v zasklívací drážce musí být přesně dimenzovány dle velikosti zasklívací jednotky a způsobu otevírání křídla. Zasklívací lišty musí doléhat k zasklívací polodrážce a nesmí propouštět teplý vzduch k distančnímu rámečku; šikmý úhel odklání vody a udržuje těsnicí ostrohu. U oken Softline s profilem je třeba brát v úvahu jejich konstrukční zvláštnosti při utěsňování.
V důsledku problémů s rosněním a infiltrací vznikají nazvětší tlak v rohových spojích a zasklívacích lišt, které se prohýbají a umožňují průnik teplého vzduchu do distančního rámečku. V rozech prostředí dochází k rosění vnějšího skle a k deformacím. Pro snížení rizika rosného bodu je třeba odstranit dekompresní dutiny a správně navrhnout odvětrávací otvory na křídlových srazech a v prostoru kolem distančního rámečku.
V technické praxi se posuzuje kvalita a vady montáže podle ČSN 74 6077 Okna a vnější dveře - Požadavky na zabudování. Směrnice ČKLOP připravuje pravidla pro reklamace dodávek oken a dveří, zejména v oblasti neoprávněných nároků a nesprávných metod hodnocení kvality oken. Cílem je upřesnit postupy hodnocení a zajistit, že vady OV odpovídají deklarovaným vlastnostem a normám.
Směrnice jasně uvádí, že vady oken nemohou být vykazovány jako nesplnění deklarovaných vlastností, neboť tyto vlastnosti byly stanoveny ve zkušebně pod dohledem notifikované osoby. Kontrola vlastností se provádí v uzavřeném (funkčním) stavu, při poloze kliky uzavřeno. Významnou roli hrají geometrické parametry a překrytí - vnější rozměr rámu musí být větší než vnitřní rozměr otvoru, aby byla zajištěna dostatečná těsnost a tlak na těsnicí plochu.
Nedorozumění v posuzování vad nadále vede k nestandardním metodám testování, jako je anemometrie, plamen z plamene, papírová zkouška a jiné. Součinitel prostupu tepla OV se stanovuje podle EN ISO 10077-1 nebo metodou tepelné skříně podle EN ISO 12567-1; termografické měření (ČSN EN 13187) není v těchto případech primárně využíváno. Tepelné anomálie a rosění bývají průkazem montážní vady či tepelných mostů, nikoli nutně kvality samotného skla.
V souladu s výše uvedeným by měl projektant při návrhu a investor při výběru otvorové výplně vycházet z komplexních požadavků na tepelné úspory, vzdušnost a odolnost vůči povětrnostním vlivům. Správné dimenzování a kvalitní provedení zabudování garantuje snížení tepelné ztráty, zlepšení zvukové izolace a dlouhodobou stabilitu systému otevření a zavření.
tags: #posuzovani #vad #zaskleni