Jde o rozsáhlý přehled života Mikuláše Koperníka, jeho heliocentrickou teorii a dopady na poznání světa.
Od antického myšlení k heliocentrismu
Toruň (Polsko) - Již antičtí vědci psali o tom, že Země není nehybný střed vesmíru. Ale až heliocentrická teorie polského astronoma Mikuláše Koperníka získala ohlas. A to i přesto, že nebyla úplně přesná. Na Bruna čekaly plameny a stařičkého Galileo domácí vězení. Koperník se narodil v polské Toruni v domě č. 17 v ulici sv. Anny (dnešní Koperníkově). Měl tři starší sourozence - Barboru, Kateřinu a Ondřeje. Jeho rodina pocházela z Koperniki v okolí Nysy z piastowského území.
Polský astronom Mikuláš Koperník se narodil 19. února 1473. Mikuláš Koperník ale nebyl jen astronomem, nýbrž všestrannou renesanční osobností. V polském Krakově studoval astronomii a matematiku, poté v Itálii světské i církevní právo a medicínu. Zastával řadu církevních funkcí, organizoval obranu proti nájezdům Řádu německých rytířů, kreslil mapy a vydal i národohospodářský Traktát o minci, v němž řešil inflaci a navrhl způsob, jak zhodnotit tehdejší měnu.
Forma a šíření myšlenek
Roku 1495 si Lukáš Watzenrode pozval oba bratry k sobě do Warmie. Na přání strýce Lukáše odjeli oba bratři do italské Bologni studovat právo. Mikuláš se ale více věnoval studiu astronomie u profesora Domenico Maria Novara da Ferrara. V roce 1503 získal titul doktora kanovnického práva a vrátil se do Warmie, kde začal pracovat pro strýce jako lékař a tajemník. Koperník postupně rozvíjel myšlenku heliocentrismu a v dalších letech se věnoval systémům pohybů nebeských těles.
Ve Fromborku si vybudoval hvězdárnu a pozorovací věž a sám si vyrobil hvězdářské přístroje. Napříč kapitulními zdmi nechal vybudovat pavimentum pro pozorování Slunce na ekliptice a kovový poledník s kvadrantem. Díky tomu mohl vypočítat zeměpisnou šířku Fromborku a sklon roviny ekliptiky. Koperníkův měřící přístroj sloužil k měření úhlů. Z těchto údajů odvodil důležité astronomické výsledky a přispěl k reformě juliánského kalendáře.
Héliocentrická teorie a její dopady
Podle Koperníkovy hypotézy, kterou formuloval ve svém nejznámějším díle O pohybu nebeských těles, obíhaly planety kolem Slunce po kružnicích. Země koná rotační pohyb kolem vlastní osy, obíhá kolem Slunce a koná tzv. Před rokem 1515 napsal Koperník několikastránkovou rozpravu ve formě dopisu, jejž šířili astronomové Rheticus, Hájek z Hájku a Tycho Brahe. Do opisů už přidal i autorovo jméno a šířily se bez tisku. Vydání se neobešlo bez problémů; knihtiskař Osiander žádal Koperníka o přepsání úvodu a změnil název díla.
Koperník dokončil své hlavní dílo De revolutionibus orbium coelestium hlavně v letech 1507-1515, ale dokončil až na konci života. Vydání se uskutečnilo v Norimberku roku 1543, jen několik měsíců před jeho smrtí. První kniha obsahuje filosofické úvahy o heliocentrické soustavě, druhá a třetí rozebírá geometrické problémy a pohyby Země, závěr pojednává o paralaxi Slunce a Měsíce. Kniha šestá se zabývá pohyby planet a jejich pozicemi vůči ekliptice.
Vědecká veřejnost tehdy přijala Koperníkův model s různou mírou rezervovanosti, ale nakonec se ukázalo, že pravdu o pozorování nebe lze dokázat vědeckými metodami. Přesto byl jeho spis v roce 1616 zařazen na seznam zakázaných děl a po staletí byl jeho vliv předmětem bojů mezi vědou a církví. Koperníkův příběh byl mnohými považován za povstání proti tehdejší ortodoxii, avšak jeho skutečný význam spočívá v tom, že poskytl kvalitativně nový obraz světa a postavil člověka do nového vztahu ke Cosmosu.
Koperník a jeho odkaz v praxi
Hlavní důsledky Koperníkovy teorie spočívají v tom, že nastolila revoluci ve vědeckém myšlení a posunula lidstvo k novému pojetí světa. Po Koperníkovi byl dán impulz k dalšímu rozvoji astronomie, kterou později doplnili Galileo a Kepler. Koperníkův odkaz zahrnuje nejen astronomii, ale i širší renesanční charakter člověka, jehož poznání omezuje jen rozum a experiment.
Historie heliocentrizmu, rotace a kulatosti země - 2 část.
tags: #pouzival #kopernik #dalekohled