BenQ širokoúhlý monitor recenze

Jeden monitor je málo, je mnohem komfortnější používat alespoň dva. Tento problém ale dokáže vyřešit širokoúhlý monitor, který nahradí dva běžné monitory. Řeč je o monitorech s poměrem stran 21:9, které umožňují pohodlnou práci ve dvou třech oknech vedle sebe bez tlustého rámečku uprostřed. Tyhle monitory se nejčastěji vyrábí ve 34" při rozlišení 3440 × 1440 px a velký smysl u nich dává zakřivení. Osobně používám tři monitory, ale přechod mezi nimi stejně není dostatečně komfortní, zvlášť když nemají stejné rozlišení na výšku.

Hlavní parametry širokoúhlých monitorů bývají jasně stanovené: 34" s 3440 × 1440 px je standardem této kategorie a nabízí největší výběr. Vybírat můžete mezi značkami Samsung, BenQ, Asus, Philips, AOC, LG, Dell, HP a Acer. Uvažujeme monitory v ceně kolem 20 až 25 000 Kč. Všichni zmínění výrobci nabízejí zakřivené displeje typu IPS nebo VA, většinou s frekvencí 100 Hz.

Na vyloženě špatný displej nenarazíte. Poloměr zakřivení obrazovky je různý, nejčastěji 1800R. HDMI 2.0 a DisplayPort 1.2 jsou dlouhodobým standardem, ale pokud má monitor i rozhraní Thunderbolt (USB-C), jde o jednoznačné plus. Obecně je lepší připojit počítač přes DisplayPort (nebo nověji přes USB-C) než HDMI, ale u starších notebooků si stejně nevyberete. USB-C nabízí z testovaných značek Acer, HP, novější Dell, novější LG, BenQ a Samsung.

U polohování nejvíce oceníte výškové nastavení, trochu méně pak naklápění dopředu a dozadu a ještě méně naklápění do boku (protože není takový problém pootočit monitor i s podstavcem). Chybějící polohování lze dodatečně vyřešit jiným držákem přes systém VESA, což jsou ale výdaje navíc. U širokoúhlých monitorů je také zbytečné řešit Pivot.

Kvalitu obrazu měřím optickou sondou. Zajímá mě rozsah jasu, neboť v noci je dobré pracovat při nižším, a pokud svítí za oknem sluníčko, tak zase při vyšším. Jen jediný monitor v testu (BenQ) umí jas šikovně automaticky měnit (pro grafiky: jde to i vypnout).

Základním jasem domácích monitorů, při kterém se měří, je 120 cd/m². V testu jsou monitory s panely typu IPS a VA, přičemž VA má typicky dvakrát vyšší statický kontrast, ale IPS nabízí zase jiné výhody. Například v této kategorii monitorů jsou IPS displeje 10bitové (8b + FRC) a VA displeje jen 8bitové (některé pravděpodobně 6b + FRC). Výhody 8+2bitového panelu na výstupech ze sondy neobjevíte, ale jsou poměrně velké.

Na zobrazení bílé plochy změřím i homogenitu podsvícení, neboť po stranách a hlavně v rozích svítí monitory typicky méně, než uprostřed. Přímé zadní podsvícení tu nemá žádný monitor, ale Delly umí zapnout tzv. Výrobcem panelů pro všechny testované monitory jsou jen tři společnosti: Samsung (pro sebe, Asus a Philips), LG (pro sebe, Dell a Acer) a AU Optronics (BenQ, Asus a AOC).

Většina testovaných monitorů má integrované reproduktory. Některé hrají lépe (Asus, HP, Acer), jiné hůře, ale u žádného nemáte možnost komfortně a rychle změnit hlasitost kolečkem. Pouze hlouběji v OSD menu, případně softwarově na klávesnici. Většina režimů obrazu ve skutečnosti není příliš užitečná. Pokud se jmenují „sRGB“, nebo „Cinema“, ještě to neznamená, že poskytnou kvalitnější barvy.

Snad až na AOC není v testu žádný čistokrevný herní monitor a přesnou rychlost jsem bez osciloskopu ani neměřil. Ta odhadnutá pomocí aplikace PixPerAn je však taková, že mezi testovanými monitory nejsou příliš velké rozdíly (30 až 40 ms mezi černou a bílou). Minimální rychlost (pro GtG) uvádí všichni 4 nebo 5 ms, pouze Acer se chlubí 1 ms. Většina monitorů podporuje AMD Freesync, AOC umí za nízkou cenu G-Sync. Většina VA monitorů v testu má slušné 100Hz panely, herní AOC jej má přetaktovaný na 120 Hz.

U některých monitorů je i podpora HDR, což využijete při sledování filmů. BenQ pak vyniká jinou funkcí, a tou je možnost měnit jas podle okolního osvětlení, nebo i podle doby zapnutí. Prakticky všechny monitory umí PIP nebo PBP (obraz vedle obrazu ze dvou zdrojů). Rozbočovač USB je velmi užitečný pro připojení domácích periferií, hlavně pokud máte místo stolního počítače notebook.

Samsung má v nabídce designové modely CJ791 a CF791, které se liší pouze přítomností rozhraní Thunderbolt u modelu CF791. Dodává se v bílé barvě a proti konkurentům má více prohnutý displej (zakřivení 1500R). Podstavec je poměrně masivní a na stole zabírá hodně místa. Výškové nastavení je možné v rozmezí 7 až 17 centimetrů, přičemž s výškou se mění i úhel naklonění −9 až +3°.

Přes dodávaný adaptér VESA (dostanete jej přímo v krabici) je možné nohu vyměnit za jiný držák, což bych u tohoto modelu udělal. Pod velkou krytkou najdete konektory, konkrétně HDMI 2.0, DisplayPort 1.2 a dvojici USB-C/Thunderbolt 3. Je zde i sluchátkový jack, průměrně hrající stereoreproduktory a dvojice USB 3.0 (z rozbočovače USB-C). Jeden Thunderbolt umí poskytnout 85 W, druhý 15 W. Pro nabíjení notebooku (s patřičným rozhraním) přímo z monitoru je to výborné. Rozsahu jasu činí 50 až 290 cd/m² při kontrastu 2040:1.

Na to, že jde v podstatě o QLED bych ale čekal lepší výsledky, tyto hodnoty odpovídají normálním LCD. Režimy obrazu jsou zde čtyři. Jakmile na tom standardním snížíte jas na 120 nitů (při 44 %), přepne se režim na Custom. Vyvážení bílé i přesnost barev je na velmi dobré úrovni už od začátku, křivka gama se pohybuje okolo 2,3 a přesah standardu sRGB směřuje do zelené a červené. Režim Cinema by měl podle názvu dávat nejlepší barvy, opak je ale pravdou. Posun barev do modré je na filmový režim dost extrémní a gama udělá typický oblouk pro saturované barvy.

Tenhle režim je spíše pro pohádkové barvy, než pro přesné kino. Režim Dynamic Contrast dokáže zajistit kontrast až 30 000:1. Zvýšení jasu na maximum při zobrazení bílé ale pár sekund trvá, stejně tak při následném ztmavování. Při akčních scénách tenhle režim úplně stíhat nebude, ale to je typické pro všechny monitory. U tohoto monitoru je zkrátka lepší zůstat u standardního režimu, pouze snížit jas.

V balení dostanete kabely HDMI, DisplayPort i USB-C. Vedle designových kousků CJ791 a CF791 najdete v kategorii business možná zajímavější model: C34H890 za pěkných 17 490 Kč. Konstrukce tohoto monitoru je proti modelu CJ791 i proti řadě konkurentů v testu mnohem lepší. Umožňuje pohodlnou výškovou stavitelnost i boční naklápění, nohu ve tvaru T lze snadno odcvaknout a osadit držák VESA. Ovládání je stejné - joystick na zadní straně v rohu, přičemž i OSD menu je velmi podobné. Konektorová výbava čítá HDMI 2.0, DisplayPort 1.2 i USB-C, ale Samsung tentokrát nezmiňuje, zda jde o Thunderbolt.

Režimy obrazu jsou tři, proti designovému Samsungu C34J791 chybí High Brightness (který ale stejně k ničemu nebyl). Rozsah jasu činí 67 až 318 cd/m² při kontrastu 2182:1. Středních 120 nitů se nachází na 24 % posuvníku. Režim Cinema je také laděn do červené (u předchozího modelu Samsungu byl hodně do modré!), gamut je ještě o malinko slabší a křivka gama naznačuje saturovanější barvy. Dynamický kontrast se v tomto také neliší, jen s ní lze dosáhnout až 40 000:1, ovšem za cenu klasického pomalejšího pumpování jasu.

Lehkou kalibrací potlačením červené a zelené získáte (R43, G48, B50) velmi dobré vyvážení bílé i šedé bez ztráty kontrastu, ale pár chybějících odstínů v zeleném spektru bude chybět i nadále. Tento monitor má výbornou konstrukci a určitě bych jej upřednostnil před modelem CJ791, který má sice mírně lepší barvy, ale ne o tolik, aby obhájil cenový rozdíl. Ke všem monitorům od Samsungu můžete vyzkoušet utilitu Easy Setting Box, která mimo jiné umožňuje vytvořit virtuální rozdělené plochy displeje.

uváděný min. V široké nabídce monitorů BenQ jsou širokoúhlé pouze dva herní modely: XR3501 s nižším rozlišením 2560 × 1080 px, ale se 144Hz panelem typu AMVA a testovaný EX3501R. Zajímavostí je velikost obrazovky, neboť BenQ má (kromě AOC) na rozdíl ostatních úhlopříčku 35", tedy o palec větší. Masivní noha do tvaru T umožňuje výškové nastavení o 6 centimetrů i montáž na držák VESA.

K tomu je ale potřeba ještě montážní kit, který je trošku těžší sehnat (aktuálně nedostupné). Ke konektorům je u BenQu dost nepohodlný přístup, ale tohle stejně děláte jednou dvakrát za život monitoru. K počítači se připojíte přes DisplayPort 1.4 (většina monitorů nabízí slabší DisplayPort 1.2), HDMI 2.0, nebo i přes USB-C. Poslední jmenovaný umožňuje i nabíjení připojeného notebooku, ovšem jen dost pomalu. Monitor se špatně vypořádal s HDMI signálem z mobilního Radeonu, který bylo nutné přepnout na PC mód ručně.

Jinak by měl posunutou černou a velmi nízký kontrast (AV mód). Přes USB-C to šlo a u jiných monitorů jsem tento problém neměl. Standardní režim obrazu znamená rozsah jasu 42 až 313 cd/m², přičemž střední hodnota je zhruba na 25 % posuvníku. BenQ udává kontrast 2500:1, já naměřil 1770:1. Standardní režim obrazu má velmi dobře vyváženou bílou, lehce rozšířený gamut sRGB a rovnou křivku gama. Režim sRGB v tomto obrazu nijak nevylepší, naopak u tmavých odstínů více propustí modrou. HDR režim využijete hlavně na filmy. Pokud budete mít zdroj HDR videa, získáte přesně ty krásné barvy, které čekáte, současně jsem však v tomto režimu naměřil o polovinu nižší kontrast (kvůli jasnější černé).

Kalibrace rasterizací RGB složek není možná, ale není ani potřeba, BenQ má velmi přesné barvy. Funkce Low Blue Light umožňuje plynule potlačit modrou složku a stáhne ji až na úroveň 40 %. Zajímavou funkcí je Color Vibrance, která vytáhne intenzitu tlumenějších odstínů, přičemž ty již saturované nechá být. Funkce AMA slouží pro zlepšení obrazu při sledování videa, a funkce Super Resolution se snaží zvýšit ostrost zdrojů s nízkým rozlišením. Výsledek nevypadá úplně zle.

Režim M-book je určený pro majitele MacBooků. Barvy by v něm měly odpovídat displeji na notebooku. Mají posunutou gamu až na 2.6 a opravdu pak vedle nich nesvítí MacBook tolik jinak. Funkce Brightness Intelligence Plus (B.I.+) detekuje okolní jas a teplotu světla, podle toho upravuje jas obrazovky i teplotu barev. Detekuje také obsah obrazovky a vyvažuje zobrazené barvy tak, aby jasné scény nebyly přeexponovány, ale zároveň aby si tmavá místa udržela zřetelnost detailů. Tuhle funkci má v celém testu pouze BenQ a hodnotím ji kladně.

Změna barev za chodu pod rukama může vadit například při úpravě grafiky, ale není problém ji vypnout. Naopak automatické stažení jasu večer je velmi příjemné. Ovládání menu probíhá přes několik tlačítek pod displejem. Pouze to zapínací se liší tvarově, u ostatních typicky nevíte, co dělají, dokud některé nezmáčknete. Ovládání joystickem je zkrátka pohodlnější.

V příslušenství najdete kabely pro připojení přes DisplayPort (na straně grafiky miniDP), HDMI i USB-C. EX3501R se hodně povedl nejen kvalitním provedením i pěkným obrazem.

uváděný min. Asus MX34VQ umožňuje bezdrátové dobíjení smartphonů přes технологii Qi. Monitor nejde výškově polohovat, ani neumožňuje vyměnit stojan za držák VESA. Zvládá jen mírné vertikální naklápění. Konektorová výbava čítá trojici HDMI 2.0 a DisplayPort 1.2. Přes USB-C jej nepřipojíte a nemá ani rozbočovač. Pro napájení je potřeba velký 120W adaptér.

Pro ovládání menu slouží joystick se dvěma tlačítky pod displejem uprostřed. Asus má poměrně hodně různých režimů. Ten standardní je lehce do modra a na rozdíl od dalších mu jde měnit svítivost. Rozsah jasu je 36 až 280 cd/m² při úrovni černí 0,06 nitů a kontrastu 2014:1.

Další režimy pak mění různě teplotu barev, jas či pleťové tóny. Je jich opravdu hodně: Krajina, Divadlo, Hra, Noční záběr, Čtení, Tmavá místnost. Herní režim nemá na snížení odezvy příliš vliv a při rychlých změnách jsou patrné kmity, tenhle monitor je opravdu spíše designový než herní. Pokud standardní režim upravíte změnou intenzity barevných složek snížením zelené na 90 % a modré na 86 % (a zvýšením jasu ze 32 na 42 %), získáte výborně vyváženou bílou spolu s mírně širším gamutem. MX34VQ je designový monitor bez možností polohování a bez USB-C/Thunderboltu.

Funkce pro bezdrátové nabíjení smartphonů je sice šikovná, ale spíše pomalá. Asus nabízí utilitu na rozdělení obrazovky nazvanou MultiFrame Management. uváděný min.

Z nabídky HP se do testu hodí tři modely: Envy 34, EliteDisplay S340c a EliteOne 1000. Všechny jsou velmi podobné a stojí prakticky stejně. První dva jsou dokonce úplně stejné, liší se jen absencí Freesyncu u testovaného modelu, který je určen více do kanceláří.

Jinak jsou to ale stejná zařízení. Odhlédneme-li od designovo-kancelářského zaměření většiny těchto produktů HP, tak výraznými prvky monitoru jsou mřížka se čtveřicí reproduktorů a skrytá webkamera. Pod celým displejem se táhne mřížka kryjící 7W repráčky z dílny Bang & Olufsen, které hrají opravdu docela pěkně včetně basů. Designové provedení se bohužel neslučuje s možnostmi polohování, které nejsou prakticky žádné. Na stole zabírá dost místa široký stojan a monitor lze naklápět pouze dopředu a dozadu. Přičemž ani kloub není bezchybný a směrem dopředu je jeho chod už docela volný.

Webová kamera je v samostatném modulu ukrytém v monitoru. Když na něj zatlačíte, tak vyjede a opětovným stlačením jej do těla zase zacvaknete. Podporuje přihlašování přes Windows Hello. Zadní porty zahrnují DisplayPort 1.2, HDMI 2.0 a USB-C. Rozbočovač a jeho dva porty USB 3.0 lze vzít nejen z USB-C, ale i ze staršího USB-B.

V OSD menu je hned na prvním místě režim sRGB s celkem dobrým vyvážením bílé i šedé, jen s lehce potlačenou červenou složkou. Rozsah jasu je 48 až 284 cd/m², kontrast 2220:1 a gamut odpovídá téměř přesně prostoru sRGB. I křivka gama je zcela rovná. Režim Nativ má o něco širší barevný prostor a vyvážení bílé posunuto do modra. Režim HP Enhanced+ má napevno daný jas téměř na maximum, také širší gamut a barvy posunuté do modra. HP nemíří na hráče, ale do domácích kanceláří, nebo do skutečných officů.

Shrnutí: BenQ PD3420Q má skvělou reprodukci barev, jednoduchou kompatibilitu z hlediska připojení, intuitivní ovládání a opravdu širokou pracovní plochu pro postprodukci i kolorování. Je ideální pro kreativce, kteří potřebují velkou plochu a přesné barvy. A pokud hledáte cenově dostupný ultrawide pro profesionální práci, BenQ PD3420Q stojí za zvážení.

1. BenQ XR3501 a EX3501R: z hlediska velikosti plocha a 35" úhlopříčka versus 34" u standardních verzí.
2. Asus MX34VQ: bezdrátové nabíjení a designový charakter, omezené možnosti polohování.
3. HP Envy 34 a EliteDisplay S340c: primárně kancelářské, s důrazem na zvuk a webovou konferenci.

Pokud zvažujete Ultrawide pro práci i tvorbu, je potřeba si uvědomit, že volba monitoru se odvíjí od zaměření na barvy, jas a možnosti konektivity. Z funkčního hlediska jsou širokoúhlé modely s frekvencí 100 Hz a 34" úhlopříčkou vhodné pro plynulou práci v několika oknech a pro tvorbu s profesionální kalibrací barev.

tags: #sirokouhly #monitor #benq