Ke koupelně a WC jistě není třeba připomínat, jak daný prostor používáme a co od něj vyžadujeme. Nicméně si neodpustím zopakovat, že při navrhování dispozice a jednotlivých parametrů je potřeba vycházet z konkrétních požadavků osoby, která v budoucnu hodlá tento prostor využívat. Také právě v těchto místnostech je jednoznačně nutné uvažovat dlouhodobě dopředu a při building či rekonstrukci myslet na využitelnost prostoru při nejrůznějších příležitostech, např. pokud zde budu mít malé dítě, případně pokud se zhorší můj zdravotní stav a já se časem budu pohybovat s většími obtížemi než nyní. Dalším důležitým faktorem při návrhu dispozice a rozmístění jednotlivých zařizovacích předmětů je zohlednění možné asistence, tedy potřeba prostoru pro pomáhající osobu.
WC pro vozíčkáře a jeho hlavní principy
Dispozčně je vhodné umísťovat koupelnu i WC v blízkosti ložnice. Pro větší domácnosti je výhodou mít dvě místnosti WC. Naopak v menším bytě volíme WC spolu s koupelnou dohromady. Nejprve se budeme zabývat místností WC. Optimální rozměry vycházejí opět z minimálních požadavků na manipulaci. Je nutné rozlišit toaletu pro jednotlivce a toaletu s předpokladem asistence. Než si řekneme, jak má vypadat správně navržená dispozice místnosti WC, je nutné vědět, jak osoba na vozíku přesedá na záchodovou mízu. Obecně lze tato přesedání rozčlenit do tří variant.
Volnou plochu tedy musíme mít vedle samotné mísy a před ní, přičemž upřednostňujeme volnou plochu přímo proti dveřím. Tak docílíme dispozice, kdy vozíčkář bude muset vykonat minimum nutných pohybů v místnosti WC. To, zda je vhodnější mít volný prostor zprava či zleva záchodové mísy, je přímo úměrně spjato s fyzickými možnostmi jedince, který bude tento záchod používat. Někomu vyhovuje přesedání zprava, někomu zleva. Na veřejně přístupném záchodě by ideálně měla být vždy možnost výběru a volný prostor by tak měl být z obou stran. V domácnosti jsme však limitováni daným prostorem a zároveň jsme schopni si výhodu jedné vyhovující strany určit sami. Pokud ovšem uvažujeme používání záchodu s pomocí asistence druhé osoby, pak je posunutí samotné mísy od rohu místnosti skutečně velkým přínosem.
Záchodová mísa by měla být osazena směrem do prostoru v délce 70 cm, a to z důvodu snadnějšího přesednutí na vozík. Nejvíce se kratší délka projeví u mís, které jsou zavěšené. Na trhu jsou již záchodové mísy s touto oproti standardu prodlouženou délkou běžně k dostání. Je tedy třeba na tento detail myslet a s tímto požadavkem záchodovou mísu vybírat. Při umisťování umyvadla musíme myslet na jeho snadnou dostupnost. Pokud tedy osazujeme umyvadlo v samostatné místnosti WC, pak upřednostňujeme jeho instalaci mimo volný pruh oproti dveřím. Ten se snažíme zachovat volný, tedy pouze pro manipulaci. Umyvadlo pak je vhodné umístit v prostoru před mísou.
Abychom mohli přesednout na WC, potřebujeme madla. Máme-li záchodovou mísu umístěnou v rohu místnosti, pak madlo na stěně zvolíme pevné s horní hranou vysokou 0,8 metru nad podlahou a dlouhé tak, aby přesahovalo samotnou mísu o 20 cm. Do prostoru pak volíme madlo sklopné, opět s horní hranou ve výšce 0,8 metru a s přesahem mísy o 10 cm. Vzájemná osová vzdálenost obou madel je pak 0,6 metru. Velikost madla do prostoru může být vzhledem k individuálním požadavkům různá - v závislosti na fyzických možnostech osoby, která jej bude využívat. Pokud máme záchodovou mísu umístěnou v prostoru, tedy ne v rohu místnosti, pak volíme obě madla jako sklopná.
Není-li možné madla kotvit do stěny, lze použít madla kotvená pomocí vlastního sloupku do podlahy; na trhu je k sehnání i provedení v podobě madla sklopného. Pro některé osoby může být problém obsluhovat splachovací zařízení, které je umístěné za záchodovou mísou, a proto lze aplikovat druhotné splachovací tlačítko v některé jiné části záchodu. Ovládání bývá elektrické nebo pneumatické. Dveře záchodu bývají otvíravé směrem ven a s možností odjistit zámek z venkovní strany, což je při nevolnosti důležité. U dveří je dále podélné madlo ve výšce 0,8-0,9 m a je nutné ho mít i pro vozíčkáře.
Umyvadlo, zrcadlo a zrcadlo sklápěcí
Umyvadlo je vhodné vybírat ze speciální řady pro osoby na vozíku s nižší hloubkou a čelním tvarem usnadňujícím přístup k baterii. Horní hrana umyvadla by měla být ve výšce 80 cm nad podlahou. U myčky je důležité mít pákovou baterii; lze nahradit lékařskou pákou pro snadnější obsluhu. Pokud nad umyvadlem osazujeme zrcadlo, pak zvažujeme výšky všech osob. Pro osobu na vozíku jsou dvě možnosti: zrcadlo se sníženou spodní hranou, nebo sklápěcí zrcadlo. U sklápěcí varianty se nikoli nepřipravená páka nesmí vyčnívat do prostoru. Umístění umyvadla je vhodné tak, aby osa byla minimálně 40 cm od stěny.
Umyvadlo bývá často doplněno madlem; umístění a velikost jsou individuální. Doporučuji podomítkový sifon pro volnější prostor pod umyvadlem a usnadněné podjezdnosti. Vana či sprchový kout: volba bývá individuální a závislá na pohybových a technických možnostech. Vana vyžaduje dostatek prostoru před ní, minimálně kruh o průměru 1,5 m, a odstupe od zdi 10 cm. Baterie by měla být na podélné stěně, madlo na délku 120 cm a svislé 50 cm, umístěné max. 20 cm od baterie. Standardní výška hrany vany je 55-65 cm; pro osoby s omezením pohybu je vhodné snížení na 50 cm. Sprchový kout bývá vhodné řešení, minimální rozměr 90 x 90 cm; stavebně řešený kout je preferován kvůli kotvení madel a bezbariérovému vstupu. Minimální světlá šířka dveří 80 cm, dvířka s ohledem na vnitřní i vnější otevírání, případně sprchový kout s závěsem. Sedačka do sprchy bývá skládací nebo výškově nastavitelná; optimální výška sedátka pro přesedání z vozíku je 46-50 cm nad podlahou. Dále je vhodné mít odkládací místo pro vozík a madla ve sprše: vodorovná 80 cm výšky, délky 60 cm, s odstupem 30 cm od rohu; svislá alespoň 50 cm dlouhá a vzdálená 90 cm od rohu místnosti. Spád podlahy sprchového koutu max. 2 %, a výška sifonu je omezená rekonstrukcí, často nutné řešení s pevnou zástěnou a sprchovým koutem.
Pokud sprchový kout není možné zcela bezbariérově vybudovat, je důležité vzít v potaz výšku sifonu a možností jeho osazení, které bývá omezeno nosností podlahy. Doporučuji preferovat stavebně vybudovaný sprchový kout. Termostatická baterie zajišťuje stálou teplotu vody a usnadňuje obsluhu. Při rekonstrukci a dlažbě v koutě je důležité řešit i to, jak je zajištěn nájezd a bezbariérový vstup, aby voda neklouzala a manipulace byla bezpečná. Všechny tyto prvky dohromady definují ergonomii a bezpečnost prostoru pro osoby na vozíku a jejich asistenty.
