Víte, že nová auta mají oči? Jsou bdělé, ostražité a neustále vnímají okolí, aby řidiči ulehčily práci za volantem. Zjistěte více o senzorech, díky nimž auta některé úkony dělají automaticky. Senzory třeba řídí přepínání mezi denním svícením a potkávacími světly, což se hodí při vjezdu do tunelu nebo když se setmí. Ve vozech Škoda všechny tyto funkce plní jeden modul sdružující více senzorů. Je ukrytý na čelním skle za plastovým obložením zpětného zrcátka, z vnějšku prostor maskuje keramický potisk. Na povrchu senzoru je kontaktní vrstva gelu, který zajišťuje dokonalý kontakt se sklem a zároveň senzor utěsňuje, aby na jeho snímací plochu nepronikaly částečky prachu. Správně by se modulu mělo říkat dešťový-světelný-vlhkostní-sluneční - jeho diody a senzory totiž snímají okolní i vnitřní parametry, jako jsou světelné podmínky před a nad autem, detekují vodu na čelním skle, jeho teplotu, intenzitu slunečního záření a relativní vnitřní vlhkost a rosný bod, který řídicí jednotka dokáže vypočítat. Senzor se označuje zkratkou RLFS, která pochází z německých slov Regen-Licht-Feuchte-Sonne (déšť - světlo - vlhko - slunce). Všechny výše uvedené parametry zpracovává a vyhodnocuje centrální řídicí jednotka vozu.
Automatické světlomety a jejich řízení
Jak fungují automatické světlomety? Vyhodnocuje množství vody na čelním skle. Aby mohl fungovat, je třeba nastavit ovladač světel do polohy AUTO a páčku ovládání stěračů do polohy cyklovače INT. Pak už se řidič nemusí o nic starat - informace o množství vody putuje do centrální řídicí jednotky, která vysílá pokyn k aktivaci motoru stěračů. Jediné, co lze ovlivnit, je citlivost senzoru - na horní straně ovládací páčky je malý potenciometr se čtyřmi stupni citlivosti. Diody uvnitř senzoru snímají světelné podmínky před vozem, nad ním a ve směru kolmém na čelní sklo. Senzor informace posílá opět do centrální řídicí jednotky, která je využívá k ovládání dalších funkcí automobilu. Senzor vyhodnocuje vnitřní vlhkost v kabině vozu, intenzitu dopadajících slunečních paprsků a teplotu vnitřní strany čelního skla. Centrální jednotka údaje zpracuje a pošle je do řídicí jednoty klimatizace, která upraví její nastavení na základě hodnot požadovaných řidičem a tak, aby zamezila zamlžení čelního skla. Kromě tří uvedených hlavních funkcí toho chytrý senzor RLFS zvládne víc. Pokud začne pršet, vůz automaticky přepne z denního osvětlení na potkávací. Funkce Coming/Leaving Home, která osvětlí vůz, když k němu přicházíte nebo jej naopak opouštíte, je díky sledování úrovně okolního světla aktivní pouze za tmy. Díky tunelovému režimu automobil pozná, že vjel do tunelu, a opět z denního přepne na potkávací osvětlení - vypočítává to na základě rychlosti změny světelných podmínek a ujeté vzdálenosti.
Testování, údržba a praktické poznámky
Senzory se zkoušejí nejprve v laboratorních podmínkách, kde se ověřuje základní funkčnost a komunikace s automobilem. Testují se všechny alternativy deště, od slabého mrholení po průtrž mračen včetně náhlého a intenzivního zalití skla větším množstvím vody - typicky když protijedoucí náklaďák vjede do kaluže. Následně se testuje tisíc hodin v reálném provozu, kdy se ověřují reakce senzoru na okolní podmínky. Aby senzor dobře fungoval musí „vidět“, sklo nad ním tedy musí být dokonale čisté. U dešťového senzoru, který vyhodnocuje množství vody na horní části čelního skla, si může navíc řidič pomocí potenciometru na horní straně ovládací páčky nastavovat citlivost. Na výběr má rovnou čtyři stupně - jejich zvýšení se projevuje zkrácením intervalu stírání neboli rychlejší reakcí stěračů. „Je ovšem třeba si uvědomit, že citlivostí senzoru primárně měníme vstupní data pro algoritmus výpočtu v řídicí jednotce. Takže změna citlivosti není prostředkem k okamžitému ovládnutí frekvence stírání. Senzor dostane změněnou vstupní informaci a čeká na další průběh dopadu vody na snímanou plochu a na základě nových propočtů upraví následně frekvenci stírání.
Historie a šíření dešťových senzorů
Příběh senzorů citlivých na okolní podmínky se začal psát koncem padesátých let minulého století ve Spojených státech. Prvním dešťovým senzorem byl vybaven koncept vozu Buick LeSabre z roku 1951. V roce 1958 inženýři Cadillacu experimentovali se senzorem citlivým na vodu, který dokázal spustit elektromotory ovládající střechu a okna kabrioletu a auto tak uzavřít, když začalo pršet. V roce 1956 se dešťový senzor objevoval jako příplatková výbava Chevroletu Bel Air. Jak šel čas, dešťové senzory se stávaly stále častější - byť po dlouhou dobu veskrze luxusní - výbavou automobilů. Postupně se v autech ale zabydlely nadobro a dnes jsou nedílnou součástí i těch běžně vybavených modelů.
Samostmívací zpětné zrcátko
Samostmívací či jinak řečeno elektrochromatické vnitřní zpětné zrcátko umí zjednodušit noční řízení a zvýšit vaši bezpečnost. Řidičův zrak je nejdůležitějším bezpečnostním prvkem, který existuje. Nároky na naše reakce se pochopitelně zvyšují po setmění, kdy pomohou silné a vyspělé světlomety. S novými technologiemi, které používají čím dál vyšší hodnoty záření, se však i zvyšuje riziko oslnění. To je nepříjemné při míjení aut, ale obtíže se násobí, pokud takto oslňující auto jede dlouhé minuty, ba hodiny, za vámi. Zejména přes vnitřní zpětné zrcátko je bleskové oslnění nasnadě.
Princip a možnosti tlumení
Říká se tomu Troxlerův efekt a zkráceně řečeno se jedná o prudké oslnění, kdy se vám před očima míhá jen barevné spektrum, a to po dobu klidně dvou sekund. Není třeba připomínat, kolik metrů dokážete coby slepci s autem za tu dobu ujet. V čem pomáhá, může i škodit? Řešení proti oslnění je dvojí. V případě toho mechanického se jedná o prosté posunutí zrcátka do noční polohy pomocí páčky. Tehdy se nehne sklo, ale zrcadlo za ním. Obraz tak máte pořád stejný, ale oslňující paprsky míří mimo váš pohled, díky čemuž obraz ztmavne.
Ovšem to se ne vždy hodí. Většina lépe vybavených běžných vozů do deseti let stáří již elektrochromatické zrcátko má, a tak jste se s ním pravděpodobně již setkali. Pro řidiče má specifický efekt. Jeho funkci lze vypnout, ale při zapnuté by teoreticky neměl obtěžovat. Ovšem záleží na naladění. Někdy i přes velmi malý světelný zdroj za vámi celý obraz ztmavne, zmodrá, a to až příliš. Naopak výhody jsou zřejmé, správně naladěný systém by měl reagovat okamžitě, zcela bez nutného zásahu. Moderní zrcátka také nabídnou široké spektrum tmavnutí, a tak by měly zachovat stále uspokojivou viditelnost.
Vždyť správný šofér by měl situaci za sebou průběžně sledovat neustále, a to prostřednictvím všech tří zrcátek. A nyní už k samotnému principu fungování. Paprsky světla, které by vás odrazem mohlo oslnit, zkoumá fotosenzitivní senzor, tedy dioda či jinak řečeno polovodič měnící odpor v závislosti na světle. Dnes už jsou často dva pro větší přesnost. Umístěny jsou na rámu zpětného zrcátka či například za sklem s částí bez zrcadla.
Celé zrcátko v jedné vrstvě mezi skly obsahuje také elektrochromatický gel. Ten na pokyn diody, která prostřednictvím vodičů zvýší odpor, reaguje. Vlivem průchodu elektronů gelem se v gelu odehraje takzvaný „oxidačně-redukční jev“. Tehdy gel, který je za normálního stavu čirý, ztmavne a nepropustí světlo na zrcadlovou vrstvu skla, kterou ve zmíněném manuálním režimu odkláníme.
Je standardem a kdy ho potkáte
Ačkoli se v dnešní vyspělé době automobilismu může zdát zrcátko se senzory a vrstvou gelu navíc jako maličkost, stále se jedná o prvek mírně nadstandardní výbavy. A to přesto, jak moc dokáže zpříjemnit noční cestování. Například v segmentu A, tedy tom nejmenším a nejlevnějším, se tento prvek objevuje jen velmi vzácně. O třídu výš už na automatické stmívání narazíte, ovšem například v případě Škody Fabia standardně až v podstatě nejvyšší výbavě Style. Renault Clio v nejvyšší výbavě Intens stmívá jen za příplatek 8000 korun v rámci komfortního paketu. Pokud zůstaneme u Renaultu a půjdeme o třídu výš k Méganu, i zde je tento prvek brán jako luxus.
Dokonce ani ve střední třídě není samostmívací zrcátko úplným standardem.
Následná doporučení a zkušenosti uživatelů
Jako praktické poznámky z praxe uvádíme: interiérové zrcátko stmívá jen pokud je správně naladěné a čisté sklo nad ním. Do zrcátka se dá dostat pomocí platební karty, jde to ale docela blbě. Stačí mi interiérové… Interiérové mam. Kúpiš sklíčka, dva BMW konektory k nim, pár metru kábla a nakáblovať, a nové stredné zrkadlo. Vnitřní zpětné zrcátko nastavte tak, aby zobrazovalo střed zadního okna. Vnitřní zpětné zrcátko nenastavujte za jízd.
Pro čištění zrcátka použijte papírovou utěrku nebo podobný materiál navlhčený přípravkem na čištění skla. Pro vypnutí automatické funkce tlumení světla stiskněte tlačítko ON/OFF. Pro zapnutí automatické funkce tlumení světla stiskněte tlačítko ON/OFF.
