Štefánikova hvězdárna na Petříně připravila na letošní rok výstavu ku příležitosti návratu renovovaného hlavního dalekohledu a nazvala ji „Návrat krále“, jelikož dalekohled je mezi astronomy známý jako "König". Pro veřejná pozorování bude dalekohled k dispozici od 4. května 2024, výstava potrvá až do konce roku.
Hvězdárna vlastní unikátní dvojitý Zeissův astrograf, jehož historie sahá až do roku 1905. Jako hlavní dalekohled hvězdárny slouží tento přístroj od roku 1930. V roce 2022 byla zahájena jeho kompletní renovace firmou -4H-JENA engineering GmbH. Dalekohled se tak po více než 115 letech vrátil na místo svého vzniku. Tam byl kompletně rozebrán a renovován po mechanické i optické stránce.
Od té doby, co byl v roce 1928 zakoupen z pozůstalosti po vídeňském selenografovi Königovi, se dalekohled, pracovníky hvězdárny familiárně nazývaný König, dotkl osudů mnoha českých astronomů. Stal se symbolem úsilí České astronomické společnosti a společenství nadšenců pro vesmír napříč generacemi. Světoznámý selenograf Karel Anděl si dokonce v pilíři dalekohledu hvězdárny přál být pohřben. Königa k pozorování používaly kapacity jako první ředitel ondřejovské hvězdárny, univerzitní profesor František Nušl, Josef Klepešta, který se proslavil astrofotografií i jeho přítel Vladimír Guth, který se později stal ředitelem astronomické observatoře na Skalnatém plese.
Ve výčtu ředitelů by neměl chybět ani první vedoucí pražského planetária Antonín Rükl a současný ředitel Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy Mgr. Dalekohlad byl za pomoci těžké techniky navrácen do kopule hvězdárny již 10. dubna. Pro veřejná pozorování bude dalekohled zpřístupněn symbolicky dne 4. května 2024, tedy v den 105. výročí tragického úmrtí zakladatele československého státu Milana Rastislava Štefánika a zároveň 95. výročí otevření Štefánikovy hvězdárny pro veřejnost. Od tohoto data bude rovněž přístupná tematická výstava „Návrat krále“, která podrobně mapuje historii tohoto unikátního dalekohledu i Štefánikovy hvězdárny.
Historie a technika Königova dalekohledu
Nejstarší "východní kopule" z roku 1928 dnes slouží pro odborná pozorování, je zde systém MARK - reflektor MEADE LX200 (schmidt-cassegrain 406/4060) se CCD kamerou, jehož robotizace byla dokončena roku 2006. Posledním stanovištěm hvězdárny je tzv. pozorovací domeček s odsuvnou střechou dobudovaný roku 1975. Interiér hvězdárny, podstatně rekonstruovaný v letech 2004 až 2006, nabízí návštěvníkům moderně vybavený kinosál a nově instalovanou astronomickou výstavu (její součástí jsou některé historické přístroje a publikace).
Hlavní dalekohled v západní kopuli je Maksutov-Cassegrain (D1) na německé paralaktické montáži. Na tubusu jsou dále instalovány pointer/sluneční refraktor (D2) a hledáček (refraktor) (D3). Ovládání hodinového úhlu a deklinace se nachází na prostředních dvou rotačních prvcích; dělené kruhy hodinového úhlu t a deklinace δ mají nad ukazateli polohy osvětlení (M7), ovládané páčkovým spínačem (M8). Při spuštěném hodinovém stroji se automaticky mění hodnota hodinového úhlu t. Dělené kruhy nezobrazují aktuální rektascenzi RA/α v rovníkových souřadnicích druhého druhu a přenáší otáčení opládaní jemných pohybů přímo do mechanizmu dělených kruhů. Je třeba tyto pojezdy kontrolovat a případně vycentrovat.
Největším přístrojem hvězdárny (1967) je v západní kopuli 5 m reflektor typu maksutov-cassegrain 350/370/3300, doplněný pointačním refraktorem 130/1950. V roce 1976 byl v západní kopuli instalován zrcadlový dalekohled Zeiss, a dnes je používán zejména pro noční pozorování objektů hlubokého vesmíru. Ve dne lze pozorovat např. planetu Venuši, Měsíc nebo velmi jasné hvězdy. Zrcadlovým dalekohledem je zakázáno pozorovat Slunce; pro Slunce slouží pouze sekundární dalekohled s filtrem nebo Herschelovo hranolem.
Současní a dřívější nositelé významu
Ve pilíři tohoto dalekohledu jsou urny dvou českých astronomů Jaroslava Štycha a Karla Anděla. Anděl byl významným selenografem, autorem Mappa Selenographica (1926); jeho mapu pocestěně uznala Mezinárodní astronomická unie a pojmenovala kráter na Měsíci Andělovým jménem. Nejstarší "východní kopule" slouží pro odborná pozorování s astronomickým systémem MARK a CCD kamerou, robotizace byla dokončena roku 2006. Nikoliv jen jména, ale i osudy jdou ruku v ruce s dalekohledem König a jeho vliv na českou astronimii.
Pro veřejnost je připravena výstava o historii tohoto unikátního dalekohledu, která doprovází samotné obnovení. Vernisáž výstavy pro novináře se uskuteční ve čtvrtek 2. 5. 35. vesmírný týden 2026. Přípravy výstavy zahrnují promítání a historické exponáty, které ilustrují cestu Königova astrografu od roku 1905 až po současnost.
Veřejná pozorování a doprovodný program
Štefánikova hvězdárna na Petříně nabízí po celý rok veřejná pozorování denní a noční oblohy. Pozorování vesmírných objektů jsou doprovázena odborným výkladem zaměstnanců a demonstrátorů hvězdárny. VIP prohlídka je speciální program určený zejména těm, kdo touží po mimořádném zážitku. Největší lákadlo pro návštěvníky zůstává hlavní kopule s dalekohledy, kde je možné sledovat Slunce bezpečně pomocí projekce nebo helioskopickým okulárem s filtrem.
Štefánikova hvězdárna je nejstarším z 3 center Pražské Hvězdárny a planetária. Původně byla vybudována na místě obecního domku 205 a otevřena pro členy České astronomické společnosti 24. června 1928, pro veřejnost 4. května 1929. Hlavní a západní kopule byly přistavěny v roce 1930 a rekonstrukce v polovině 70. let dala hvězdárně současný vzhled a otevření pro veřejnost v roce 1976. Od roku 1979 je Štefánikova hvězdárna součástí Hvězdárny a planetária hlavního města Prahy.
Vedle hlavního dalekohledu nabízí hvězdárna i další optické přístroje a expozice. Prvním přístrojem zakoupeným pro hvězdárnu roku 1921 byl hledač komet od Zeiss; roku 1928 přišla nabídka dvojitého Zeissova astrografu, který se stal hlavním dalekohledem v roce 1930. Oba přístroje se používají dodnes. Do současnosti se hvězdárna rozvíjela i díky spolupráci se školami a plánované programy zaměřené na popularizaci astronomie a kosmonautiky. Hvězdárna pořádá každoročně dvouletý kurz astronomie a astrofyziky ve spolupráci s Planetáriem Praha a nabízí Astrobus jako letní akci.
Speciální a veřejné akce
Výstava „Návrat krále“ zahrnuje nejmodernější demonstrační prvky včetně PeVScope, elektronického dalekohledu umístěného v západní kopuli a promítání na velkoplošných obrazovkách. Zatmění Slunce 12. srpna bude možné pozorovat podle aktuálních informací a maximální fáze je 0,89. Pořad reflektuje i další popularizační pořady jako Cesta za kometou - Rosetta a Philae, Lety ke hvězdám či Do blízkého a vzdáleného vesmíru, které se konají dle programu v průběhu roku.
A nakonec nejžádanější zkušenost: setkání se samotnou historií hvězdárny - poznání prací demonstrátorů a ukázek manipulace s velkými dalekohledy. Adopté změny, nová výstava a historické exponáty podtrhují spojení popularizace astronomie s praktickým pozorováním oblohy.
Otočná mapa hvězdné oblohy - návod
Tabulka údajů o klíčových zařízeních
| Přístroj | Rozměr / typ | Rok uvedení | Poznámka |
|---|---|---|---|
| Hlavní dalekohled | Maksutov-Cassegrain D1 | 1930 | Na pilíři 15 m, 8 m průměr kopule |
| Astrograf König | Dvojitý Zeissův astrograf | 1905 | Hlavní dalekohled |
| Reflektor západní kopule | Maksutov-Cassegrain 350/370/3300 | 1967 | Hlavní kopule |
| Hledač komet | Zeiss 200/1370 | 1975 | Interiér pozorovacího domečku |
Ke slovu: Štefánikova hvězdárna byla zprovozněna v roce 1928 a je místem, kde se popularizace astronomie propojuje s praktickým pozorováním oblohy. Jak při prohlídce vysvětluje vedoucí hvězdárny Tomáš Prosecký, největším lákadlem pro návštěvníky zůstává hlavní kopule s dalekohledy. „Pro nás je toto nejdůležitější místo, návštěník si tady samozřejmě může projít výstavku nebo shlédnout některý z astronomických pořadů, ale to gró je pro nás pozorování těmi dalekohledy,“ říká.
tags: #stefanikova #hvezdarna #historicky #dalekohle