V šesti kapitolách nás autor provede od nejbližšího okolí Země až do vzdálených hlubin vesmíru. Kniha je vlastně důkazem toho, že neexistuje žádná důležitá součást moderní astronomie, v níž by kosmický dalekohled nebyl použit, a kde by neposunul naše poznání kupředu. Autor se rovněž zmiňuje o úspěšné opravě Hubbleova dalekohledu v roce 1993. Text je pochopitelně doplněn zvláštními, zajímavými a nečekaně krásnými snímky Země, planet a galaxií.
Co se v článku dočtete: Potvrzení existence supermasivních černých děr, Objevení Pilířů stvoření, Spatření neznámých měsíců Pluta, První snímky exoplanety, Pohled na počátek vesmíru, Aktuální objevy, Kdo byl Edwin Hubble, Uvedení Hubbleova teleskopu do provozu v roce 1990. Text shrnuje významné milníky a poznatky, které Hubbleův vesmírný dalekohled přinesl během své čtrnáctileté i delší existence.
Od vstupu na oběžnou dráhu k dlouhé službě zkoumání vesmíru
Více než 1,6 milionu průzkumů provedl Hubbleův vesmírný dalekohled za 35 let existence. Když jej v dubnu 1990 NASA spolu s ESA po dvaceti letech plánování nechaly vynést na oběžnou dráhu Země prostřednictvím raketoplánu Discovery, očekávala, že mise aktivně potrvá do roku 2013. V průběhu tří dekád ale uskutečnila několik servisních operací, které zajistily delší provozuschopnost. Ačkoliv nyní již nejsou v plánu další opravy a vylepšení - jelikož nově se agentury starají o výkonnější Vesmírný dalekohled Jamese Webba - vědci předpokládají, že Hubbleův teleskop zanikne nejdříve v příštím desetiletí.
Royal Museums Greenwich uvedlo, že projekt stál původně zhruba dvě miliardy amerických dolarů. Vlivem dalších servisních úkonů se však celková hodnota mise vyšplhala na více než deset miliard. Zařízení stále pomáhá s objevováním vesmíru i odhalováním mnoha tajemství. Spousta dalších kvůli němu ale také přibývá. „Hubbleův teleskop přinesl tolik otázek, kolik jich zodpověděl - odhalil nové záhady a zároveň rozšířil naše znalosti o vesmíru způsobem, který jsme si nikdy nedokázali představit,“ sdělili zástupci NASA.
Experti doplnili, že teleskop je vybavený vědeckými přístroji schopnými sbírat světlo různých vlnových délek, tedy viditelné, ultrafialové i infračervené. Díky tomu v průběhu let ukázal nespočet snímků zajímavých kosmických úkazů, a to vzdálených od Země i více než 13,4 miliardy světelných let.
Příběhy z obrazu: klíčové objevy Hubbleova dalekohledu
Potvrzení existence supermasivních černých děr: Před Hubbleovým teleskopem astronomové předpokládali existenci supermasivních černých děr, ale neměli pro ni přesvědčivé důkazy. Až v roce 1994 tyto teorie potvrdil objev prostřednictvím teleskopu, který jednu takovou spatřil uprostřed obří eliptické galaxie M87. Také zjistil, že je 2,6 miliardkrát hmotnější než Slunce. Pozorováním vědci odhalili vír horkého ionizovaného plynu obíhajícího kolem srdce galaxie rychlostí 550 kilometrů za sekundu, načež usoudili, že pouze supermasivní černá díra dokáže mít takovou gravitační sílu schopnou vytvořit vír o podobně ohromné rychlosti.
Hubbleův teleskop významně pomohl se znalostmi o černých dírách: V rámci dalších výzkumů supermasivních černých děr prostřednictvím Hubbleova teleskopu odborníci zjistili, že čím větší galaxie je, tím větší má centrální černou díru.
Objevení Pilířů stvoření: Zhruba o rok později si Hubbleův teleskop připsal další významný objev, když pořídil slavnou fotografii Orlí mlhoviny (také známé jako Messier 16), na níž byly vidět takzvané Sloupy (či pilíře) stvoření. Jednalo se o útvary z hustého plynu a prachu, které vznikly působením hvězdných větrů obřích hvězd v ústřední hvězdokupě.
Spatření neznámých měsíců Pluta: V roce 2005 Hubbleův teleskop spatřil do té doby neznámé měsíce trpasličí planety Pluto, které později dostaly název Nix a Hydra. Vědci o nich dlouho nevěděli, jelikož jejich svítivost byla 5000krát slabší než Pluta, zároveň jsou od něj asi dvakrát až třikrát dál než Plutova největší přirozená družice Charon.
První snímky exoplanety: Díky špičkovým technologiím Hubbleova teleskopu mohli astronomové v roce 2008 poprvé spatřit i exoplanetu, kterou pojmenovali Fomalhaut b. Jednalo se také o první potvrzení vzdálené planety mimo Sluneční soustavu, která obíhá kolem jiné hvězdy. Tento systém se nachází 25 světelných let od Země.
Pohled na počátek vesmíru: Pomocí Hubbleova vesmírného dalekohledu astronomové v roce 2012 odhalili sedm primitivních galaxií, které vznikly před více než třinácti miliardami let. Snímky tedy ukázaly objekty v podobě, v jaké byly během období, kdy vesmír byl starý méně než čtyři procenta svého současného stáří. Ve stejném roce Hubbleův teleskop pak objevil černou díru vzniklou pouhých 470 milionů let po velkém třesku. Hubbleův teleskop objevil i primitivní galaxie z počátku vesmíru.
Aktuální objevy a význam pro budoucnost astronomie
Jelikož je Hubbleův teleskop nadále v provozu, mohou vědci s jeho pomocí stále objevovat úžasné vesmírné jevy. Mezi poslední patří například vytvoření podoby galaxie Andromedy, kterou zařízení snímalo deset let. Dále pomohl se spatřením dvou zářících očí, které jsou ve skutečnosti dvě galaxie, jež v budoucnosti splynou v jednu. Experti rovněž skrz snímky nalezli v centru kulové hvězdokupy Omega Centauri černou díru střední velikosti, která je nejblíže k Zemi.
Kdo byl Edwin Hubble? Edwin Hubble, po němž teleskop nese jméno, byl klíčovým americkým astronomem. Zjistil, že mnoho objektů považovaných za mlhoviny jsou ve skutečnosti galaxie za Mléčnou dráhou, a došel k tomu, že vesmír se rozpíná, což zásadně změnilo tehdejší vědecké teorie.
Uvedení Hubbleova teleskopu do provozu a jeho zrcadlo času
Po tisíciletí lidstvo vyhledávalo odpovědi na otázky o vesmíru a jeho složení. Před čtyřmi stoletími, v roce 1609, Galileo Galilei vyšel do polí poblíž svého domu, namířil dalekohled, který si sám sestrojil, na Měsíc, planety a hvězdy, a otevřel novou kapitolu v poznání vesmíru. Ačkoliv dnes mnoho z těchto průlomů vnímáme jako základ moderní astronomie, Hubbleův teleskop svou epochálnost ukázal jako soustavný krok vpřed díky zdroji světla a světelnému času.
