Pohádky zdaleka nejsou jen báchorkami pro děti, které se jim vypráví před spaním. Skrývá se v nich totiž mnoho moudrosti i poselství. Vzrušení. To může přijít, když se ponoříme do interpretace zdánlivě banálních báchorek, které čteme dětem před spaním. Jak uvidíte, skrývá se v nich moudrost přenášená generacemi a platná i v dnešní době.
O kolika věcech to můžeme říct? Než se podíváme na konkrétní pohádky, musíme vás seznámit ještě s jedním jménem. Ruský jazykovědec Vladimir Jakovlevič Propp totiž pro naše chápání pohádek udělal víc než kdokoli jiný. Koncem 20. let minulého století publikoval dodnes zajímavou knihu s názvem Morfologie pohádky, v níž analyzoval spoustu tehdy známých ruských pohádek. Netřeba dodávat, že slovanské pohádky se od sebe zase tolik neliší, a tak jeho přínos rozhodně platil i pro díla českých zemí.
Když se koncem 50. let podařilo knihu přeložit do angličtiny, získala zasloužený ohlas i v západním světě. Ve zkoumaných pohádkách Propp identifikoval 31 prvků, jež se vyskytují téměř v každé z nich. V zásadě zahrnují následující kostru: představení hrdiny, který má nějaký nedostatek či problém; zkoušky, jež ho na cestě čekají; odměna, která následuje poté, co hrdina problém vyřeší. Zní to sice velmi jednoduše, při hlubším zamyšlení je však zřejmé, že na těchto principech stojí drtivá většina pohádek.
Co tedy z tradičních příběhů určených původně pro děti můžeme vyčíst? Dospívající Popelka. Snad nejčastěji zkoumanou pohádkou je Popelka. Můžeme to přičíst jednak množství motivů, které v ní lze najít, a také její oblibě. Vždyť variace na Popelku lze najít téměř v každé evropské zemi. Celosvětově nejznámější je verze od bratří Grimmů, která nešetří pověstnou brutalitou. Zato u nás hraje prim filmová vánoční klasika, jež je o poznání milejší a v klasickém slova smyslu „pohádkovější“. Tři oříšky pro Popelku se vyhýbají mrzačení, na nichž si Grimmové tolik zakládali, základní motivy slavného pohádkového příběhu však najdeme i zde.
Motivy a symbolika Popelky
Smrt i macecha. U Popelky se můžeme zaměřit na její jméno, smrt matky, nástup macechy a nevlastních sester a trojici setkání s princem - a to jsou pouze ty nejzákladnější motivy! Ze jména můžeme vyčíst určitou podřazenost, s níž Popelka celý příběh zápolí; ti, kdo se starali o ohniště a vynášeli z něj popel, nebyli vysoce postavení. Na druhou stranu ohniště či krb byl středem domácnosti, jde tedy o podstatný úkol pro chod hospodářství. Právě takový rozpor je pro pohádky typický. S matkou měla Popelka krásný vztah, a tak její smrt značí konec šťastného a bezstarostného dětství.
Nejde však jen o přípravu na život, ale v symbolické rovině také o uvědomění, že i matka je jenom člověk, který má pozitivní i negativní stránky. Malé dítě považuje matku za dokonalou bytost, která přináší bezpečí a jistotu. Postupem času si ale i dítě začne uvědomovat, že tato představa pozitivní matky není reálná. Aby mohl být vztah mezi lidmi otevřený a upřímný, je třeba poznat všechny stránky osobnosti, ne jen ty pěkné. A tak dochází ke smrti idealizované matky a nástupu matky realistické, náročné, náladové - v tomto příběhu macechy.
Třem oříškům pro Popelku dodala kouzlo perla Saska. Střevíček a erotika. Obdobně paradoxně „pro Popelku“ pracují i její nevlastní sestry. I ony jí totiž ukazují řadu negativních vlastností, tentokrát však ne z pozice podřízenosti (jako vůči matce/maceše), nýbrž ze stejné úrovně, na níž se nachází Popelka. Nevlastní sestry jsou totiž neprůbojné, závistivé, sobecké, slepě poslušné matce, a dávají tak Popelce výborný příklad, jak se nechovat. Při setkáních s princem je zásadní číslo tři, ostatně stejně jako v názvu tuzemské filmové adaptace. Dívka se během dospívání a objevování sebe sama musí setkat se svým mužským protějškem třikrát, než dojde ke čtvrté, finální události, kterou je nasazení střevíčku.Střevíček například podle psychoanalytika Sigmunda Freuda může symbolizovat ženské pohlavní ústrojí. Každopádně hlavní myšlenka nasazení střevíčku není prvoplánově erotická - princ ukáže svou vyspělost tím, že Popelce ztracený střevíček vrátí, a je to také on, kdo jí ho nasadí. A ona se mu poddá, už před ním neutíká, neboť během svých dobrodružství dospěla v ženu. Po tomto rituálu se tak mohou společně vydat na cestu životem.
Historie a koprodukce
Přesně před rokem vstoupila do českých kin restaurovaná vánoční klasika, pohádka Václava Vorlíčka Tři oříšky pro Popelku. Před nedávnem tuto verzi vydala na DVD a především Blu-ray disku společnost Bohemia MP. NFA snímky restauruje s ohledem na důležitou zásadu: Filmy se sice převádí do 4K rozlišení, ale výsledný obraz by měl být totožný s technickou a vizuální kvalitou z doby uvedení. V tomto případě diváci uvidí verzi tak, jak ji v premiérovém roce 1973 viděli diváci v kinech. Ponechány jsou ale prvky, které vznikly při natáčení nebo laboratorním zpracováním. Na rozdíl od toho verze České televize má plnější barvy, zatímco Blu-ray verze NFA působí přirozeněji.
Vedoucí postavami Popelky byla Libuše Šafránková a princ Pavel Trávníček. Režisér Vorlíček si jednoduše vzpomněl, že ji viděl v dvoudílném televizním snímku Babička (1971) od Antonína Moskalyka. Herečka si ve filmu zahrála babiččinu vnučku Barunku, a protože Vorlíčkovi přišla roztomilá, nabídl jí Popelku. Žádná větší alchymie v tom opravdu není. O tři roky mladší Libuše Šafránková byla oproti kolegovi opravdu v mnoha ohledech napřed. Prince ukořistil třiatřicetiletý rodák z Konice u Prostějova, Pavel Trávníček, jelikož měl dle představ režiséra ty správné fyzické parametry. Přijetím role odstartoval Trávníček dlouholetý, byť poněkud jednotvárný herecký maraton.
Studiové podmínky a poměrně vysoký rozpočet nesly výhod mnoho. Bohatá výprava umožnila odít výslednou formu do renesanční stylizace, kde si na své přišel hlavně kostýmní návrhář a pozdější držitel Oscara Theodor Pištěk ml. Legendární Pištěk navrhl kostýmy pro Popelku, prince, královského šaška, královský pár, macechu a její dceru Doru. Přidružený pomocník František Zapletal navrhl zbytek kostýmů, ale musel vycházet z vize Pištěka, jinak by vznikl nesourodý mišmaš. Prakticky žádný z kostýmů není původní. Pištěk a Zapletal prohrabali německé sklady, ateliéry Studia Barrandov a nalezené artefakty nechali přešít, upravit a obohatit o nové prvky.
Natáčení pohádkového filmu skončilo 29. 3. 1973. Bohatě zdobený taneční sál je dílem architektů studia Babelsberg a Moritzburg, kde probíhaly velké exteriérové scény. Druhá část natáčecího plánu byla realizována na našem území, například ve statku, který je ve skutečnosti jen částí gotického vodního hradu Švihov. Lvice, koně a zvířecí parťáci hráli klíčovou roli; okolo tohoto tématu pluje legenda o Menšíkovi, který dirigoval koně kvůli Trávníčkovi.
Song „Kdepak ty ptáčku hnízdo máš“ vznikl pro Popelku a jeho interpretaci zajišťoval Karel Gott, který tehdy patřil k nejvýznamnějším českým hudebníkům. Ústřední píseň složil Ladislav Štaidl se svým orchestrem a slova napsal Jiří Štaidl, instrumentální partitury sestavil Karel Svoboda s Filmovým symfonickým orchestrem pod vedením Štěpána Koníčka. Dialogy a motivy doprovází exotická i romantická hudba, která často překračuje hranice samotného filmu a žije si vlastním životem.
V porovnání verzí a restaurování se objevují rozdíly: pro některé diváky působí ČT verze živěji s plnějším barevným podáním, zatímco NFA Blu-ray působí přirozeněji a bez výrazného zvýšení kontrastu. Obě verze nabízejí bohatý zvuk a doplňky, přičemž Blu-ray obsahuje i zajímavý booklet a bonusy.
Vliv na kulturu a současnost
Tři oříšky pro Popelku je evergreen mezi českými vánočními pohádkami a jeho vliv sahá i do zahraničí; film má fanoušky v Německu, Rakousku, Norsku a ve Spojených arabských emirátech a na Filipínách. Dnes se na něj díváme i s ohledem na kontext době vzniku, na to, jak adaptace a koprodukce formovaly svět české kinematografie a jak režisér Vorlíček dokázal pracovat s hollywoodským a německým průmyslem.
Faktem je, že moderní verze klasických pohádek bývají často kritizovány; Tři oříšky pro Popelku však toto prokletí zvládají s citem, mají nádherné exteriéry a funkční postavy. To je důvod, proč je film tak ikonický a proč jeho kouzlo přetrvává napříč generacemi.
Dr. František Pavlíček byl významný scenárista; jeho úloha a krytí byly důležité pro prosazení Popelky v tehdejší politické a kulturní atmosféře. Vorlíček se pevně držel vize i přes tlak koprodukce a změny na Barrandově; jeho spolupráce s Menzel a dalšími lidmi z filmového světa tvořila klíčové zázemí pro vznik jedné z nejmilovanějších pohádek české kinematografie.
POPELKA 2010 Rodinný / Pohádka / Fantasy CZ Dabing
V závěru lze říci, že Tři oříšky pro Popelku zůstávají více než jen filmem; jsou součástí národní identity, zhmotněnou tradicí a studnicí inspirace pro generace tvůrců a diváků. Ať už sledujeme původní záběry z Moritzburgu a Švihova, nebo moderní restaurované verze, kouzlo Perly Saxa a tři oříšky zůstávají v srdcích diváků dodnes.