Výbrus je opatřen cedulkou, která obsahuje znalecký posudek a razítko RNDr. Jiřího Kouřimského, CSc. a dokazuje tak, že kámen pochází z Českého středohoří. To by ostatně nebylo až tak zajímavé, kdyby broušený kámen se svými rozměry 8,9 x 6,4 x 4,2 mm a hmotností 1,711 ct. nepatřil k největším broušeným českým granátům vůbec. Příběh tohoto výjimečného českého granátu představí geolog Jan Bubal, správce sbírky geologie a mineralogie turnovského muzea:„Dárcem kamene je rodák z Turnova, kterému granát zakoupil jeho otec, když mu bylo 16-18 let (tedy v letech 1964-1966) z pozůstalosti sběratele pocházejícího z Lomnice nad Popelkou (jeho jméno je bohužel již zapomenuto). Paní jim ukázala část tehdy ještě velké sbírky, z nichž nejvíce je zaujalo velké množství broušených českých granátů, které vysypala na stůl. Kvůli omezeným finančním zdrojům jich vybrali pět nebo šest, z nichž tento byl největší. Na vysoké škole objevil pan dárce v pražském antikvariátu Katalog sbírky broušených drahých kamenů Národního muzea v Praze a zjistil, že české granáty v jejich sbírkách nedosahují velikosti tohoto výjimečného kusu. Odnesl ho do muzea panu RNDr. Kouřimskému, CSc., aby se ujistil, že se skutečně jedná o český granát. Pan Kouřimský ochotně a nepříliš draze napsal posudek, že se jedná o kámen z klasické oblasti Českého středohoří. Tento posudek je u kamene dosud přiložen.
Doktor Kouřimský však ještě v té době nemohl disponovat žádným přístrojovým vybavením, se kterým by mohl s jistotou určit, že se jedná o český granát. Ani dnes není jednoduché původ pyropů určit, natož před padesáti lety. V roce 2018 jsem vzal kámen do laboratoře k RNDr. Jaroslavu Hyršlovi, našemu přednímu a světově známému gemologovi, který např. prováděl gemologický výzkum korunovačních klenotů a mimochodem vyvinul systém metod, kterými jde s téměř stoprocentní jistotou určit, zda se jedná o český granát či nikoliv. Na základě metod určení indexu lomu, viditelného a Ramanova spektra, studii inkluzí a porovnáním s celosvětovou databází jsme mohli konstatovat, že se skutečně jedná o český granát. Určit, z jaké lokality granát pochází, je mnohem těžší, ale dle pozorovaného uspořádání některých inkluzí kámen pochází nejspíš z ložiska v severovýchodních Čechách (konkrétní lokalitu je určit složité; Vestřev?); méně pravděpodobná se nabízí varianta, že pochází z Českého středohoří. Výsledek výzkumu byl překvapivý, zároveň z něho dělá opravdu výjimečný kámen, který se stal ozdobou naši sbírky broušených kamenů.
Většina velkých českých granátů totiž pochází z Českého středohoří, protože tam již od středověku probíhá těžba. Dosud největší český granát, který jsem měl možnost spatřit na vlastní oči, bylo surové zrno o průměru 12 mm; broušený kámen ve tvaru kulatého briliantu o velikosti 10 mm. Oba kameny pochází z Českého středohoří a nachází se v soukromých sbírkách. Aktualizováno: 20. Český granát je drahokamová odrůda granátu ze skupiny pyropů (Mg₃Al₂(SiO₄)₃), proslulá sytou ohnivě červenou až krvavě červenou barvou, kterou způsobuje stopová příměs chromu. Těží se především v Českém středohoří a je považován za národní kámen České republiky. Označení „český granát" a „český granátový šperk" jsou chráněná označení původu podle zákona č. 452/2001 Sb.
Se tvrdostí 7-7,5 na Mohsově stupnici je český granát odolný drahokam vhodný pro každodenní nošení - a patří mezi vzácné kameny, které se v drtivé většině neupravují. Český granát vs. Historie českého granátu - od 11.
Český granát je drahokamová odrůda minerálu pyropu ze skupiny granátů, charakteristická tmavou ohnivě červenou barvou s hnědavým nebo fialovým nádechem. Chemicky jde o hořečnato-hlinitý křemičitan (Mg₃Al₂(SiO₄)₃) s příměsí chromu, který dává kameni jeho ikonickou červenou barvu (GIA, Mindat). Granát není jeden minerál, ale skupina příbuzných minerálů se společnou krystalovou strukturou. Šest hlavních druhů zahrnuje pyrop (červený - český granát), almandin (červenofialový až černý), spessartin (oranžový až mandarinkově žlutý), grossulár (světle zelený, bílý, žlutý), andradit (zelený demantoid, černý melanit) a uvarovit (smaragdově zelený). Mezi známé šperkové odrůdy mimo pyropovou skupinu patří tsavorit (zelený grossulár) a rhodolit (směs pyropu a almandinu). (Gem-A) Každý druh granátu má své kouzlo a své místo ve šperkařství. Český granát vyniká tvrdostí 7-7,5 a kompaktní vnitřní strukturou - nemá štěpnost ani přirozené linie, podél kterých by mohl při nárazu prasknout (na rozdíl od řady jiných drahokamů).
Pyrop vzniká ve velkých hloubkách zemského pláště (přibližně 50-200 km pod povrchem) při vysokých teplotách a tlacích v horninách typu eklogit nebo peridotit. Na povrch se dostal díky sopečné činnosti - kámen „cestoval" k povrchu spolu s magmou. Po miliony let trvající erozi sopečných hornin se pyropy uvolňovaly a usazovaly v sedimentech tvořících pyroponosné štěrky - právě z nich se dnes těží. Český granát je tradičně považován za národní kámen Česka.
Charakteristická je sytá tmavá ohnivě červená barva, kterou způsobuje stopová příměs chromu v krystalové struktuře. Sytost barvy závisí na přesném obsahu chromu - vyšší příměs přináší hnědavé až fialovější tóny, nižší obsah dává světlejší odstíny. Nejcennější jsou kameny s barvou tradičně přirovnávanou k „holubičí krvi" - sytá tmavočervená se ohnivým vnitřním leskem.
„Kvalitní české granáty poznáte tak, že se při světle jakoby rozsvítí zevnitř. Český granát má vysoký index lomu (1,714-1,756), díky kterému vykazuje silnou vnitřní záři a brilantnost. Při správném brusu (nejčastěji kruhový briliant) kámen „hoří zevnitř".
Věděli jste? Surový český granát se na rozdíl od většiny drahokamů oceňuje za gram - prodává se totiž jako nesortovaná surovina po váze, ne jako jednotlivě oceněné kameny (1 gram = 5 karátů). Cena suroviny začíná na stovkách korun za gram u drobných kamenů běžné kvality, zatímco kvalitní kameny větších rozměrů mohou přesáhnout i 10 000 Kč za gram. Následující tabulka uvádí orientační cenová rozpětí podle velikosti a kvality kamene, která vychází z naší zkušenosti s nákupem suroviny a aktuální situace na trhu.
Nejběžnější surová zrna českého granátu mají velikost do 3,5 mm, broušené šperkové kameny se běžně pohybují kolem 3-5 mm. V současné šperkařské surovině jsou kameny nad 6 mm vzácné a nad 7 mm mimořádně raritní. Důvodem je, že pyropy vznikají v extrémních hloubkách zemského pláště za vysokých tlaků, které omezují růst krystalů. Český granát krystalizuje v kubické (izometrické) soustavě a vytváří charakteristické dodekaedrické a ikositetraedrické krystaly. Surový kámen má typický zaoblený tvar připomínající semínko granátového jablka - právě odtud pochází původ slova „granát" (z latinského granum = zrnko).
Povrch krystalů je často matný a hladký. Historicky se české granáty brousily do kabošonů (nejstarší brus, vyklenutý oblý tvar, používal se do 18. století). Následovaly routy (historický čtvercový brus ze 17.-18. století) a rosety / rozetky (charakteristický brus pro biedermeierské šperky). U českých granátů z Českého středohoří se gemologicky hodnotí čistota většinou jako VS až SI (drobné inkluze), které ale nebývají viditelné pouhým okem. Kameny z Kolínska mají často rutilové jehličky, které se cení jako znak pravosti a původu. Podkrkonošské kameny se vyznačují drobnými jehlanovitými výběžky na povrchu, což je další gemologický znak umožňující identifikaci původu.
Český granát patří mezi drahokamy, které se v drtivé většině neupravují - přirozená barva a čistota jsou již při těžbě na takové úrovni, že žádné tepelné, chemické ani povrchové úpravy zpravidla nejsou potřeba. U větších kusů se výjimečně můžeme setkat s určitou formou úpravy, ale odhadem 95 % českých granátů se prodává bez jakýchkoli zásahů. Přirozená sytost barvy je dána stabilní příměsí chromu v krystalu. Kameny mají přirozeně vysokou čistotu bez vnitřních prasklin, které by vyžadovaly olejování, a barva je stabilní při všech teplotách.
Český granát vs. Mezi další známé červené drahokamy patří především rubín, červený spinel, rhodolit, almandin a červený turmalín. Rubín nabízí vyšší tvrdost (9 vs. 7,5) a je klasickým „královským" kamenem, ale v top kvalitě dosahuje výrazně vyšší ceny. Pro 40. Český granát se ve špercích běžně pohybuje kolem 3-5 mm - kameny nad 7 mm jsou extrémně vzácné, a pokud narazíte na větší červený granát bez certifikátu, pravděpodobně jde o jinou odrůdu (almandin). Dále hledejte sytou tmavou ohnivě červenou barvu s vnitřní září („hoří zevnitř" při světle), bez přechodu do hnědé nebo fialové.
Almandin - plnohodnotný drahokam z rodiny granátů, který se od pyropu liší tmavším, fialovějším odstínem a větší velikostí. Ve špercích vypadá krásně, ale nejedná se o český granát. Rhodolit - purpurový granát (směs pyropu a almandinu), občas bývá prezentován jako český granát. Červené sklo - skutečná imitace rozpoznatelná podle bublinek a odlišného indexu lomu. Syntetický korund (rubín) - zřídkavá záměna, odlišitelná tvrdostí (9 vs. 7,5).
Orientační vodítka: velikost nad 7 mm v současné surovině prakticky vylučuje pravý český granát. Test lupou s 10× zvětšením odhalí typické rutilové jehličky u kolínských pyropů jako diagnostický znak. Sklo může obsahovat kulaté bublinky. TIP: Ke každému šperku s českým granátem z Eppi dostanete certifikát od České gemologické laboratoře (ČGL), který potvrzuje, že jde o přírodní pyrop z ČR s obchodním názvem „bohemian garnet".
Díky tvrdosti 7-7,5 a odolné vnitřní struktuře je český granát dostatečně odolný pro každodenní nošení ve všech druzích šperků. Barva kovu je vždy otázkou individuálního vkusu: žluté zlato zvýrazňuje teplé tóny červené, bílé zlato dodává moderní kontrast a růžové zlato ohnivou barvu granátu změkčuje a vytváří jemnou barevnou harmonii.
Český granát se těží především v Českém středohoří, které je historicky nejbohatším a nejznámějším nalezištěm. Další významné lokality zahrnují Kutnohorsko, Kolínsko, Železné Hory, Lužické hory, jižní Čechy a Podkrkonoší. Nejznámější obce spojené s těžbou jsou Třebenice, Měřunice, Třebívlice, Podsedice, Linhorka a Staré. Českého středohoří vzniklo sopečnou činností v období třetihor (přibližně před 30 miliony let) a pyropy se dostávaly na povrch v bazaltické magmě. Kameny z této oblasti jsou prakticky bez inkluzí a dosahují nejvyšší kvality.
Mimo Středohoří se český granát nachází i na Kutnohorsku (menší kameny, dobrá barva), Kolínsku (typické rutilové jehličky v mřížkovém uspořádání) a v Podkrkonoší (kameny s drobnými jehlanovitými výběžky na povrchu). Menší ložiska jsou evidována také v Železných horách, Lužických horách a jižních Čechách. Český granát se těží v sedimentárních vrstvách, nikoli přímo v sopečné hornině. Po miliony let eroze se pyropy uvolňovaly z hornin a usazovaly v pyroponosných štěrkách. Těžba probíhá mechanickým proplavováním a tříděním štěrků.
Historie českého granátu - od 11. století sahá do raně středověkých bronzových šperků nalezených u Třebenic. Ve středověku se český granát nazýval karbunkul (z latinského carbunculus = malý žhnoucí uhlík) a byl oblíbeným drahokamem na dvoře Karla IV. ve 14. století. První písemné zmínky pocházejí ze začátku 17. století od Anselma Boetia de Boodt, lékaře císaře Rudolfa II. Pojem vědecky etabloval v 19. století. Latinský termín pro český granát, který poprvé použil v roce 1609 Anselmus Boetius de Boodt v díle Gemmarum et Lapidum historia. Dodnes se používá v gemologické literatuře jako historické označení.
Turnov je historickým centrem českého granátového šperkařství s tradicí sahající do 17. století. Těžba a zpracování mají nepřetržitou tradici od 16. století. Největší známý český granát o rozměrech 35 × 18 mm a hmotnosti 9,6 g se nachází ve sbírce Grünes Gewölbe v Drážďanech; u tohoto kusu však některé zdroje upozorňují, že nemusí jít o čistý pyrop, nýbrž o směs pyropu s almandinem. Ve špercích bývá český granát tradičně považován za národní kámen Česka a označení „český granÁT“ a „český granátový šperk" je chráněné označení původu.
Doživotní servis - jednou ročně váš granátový šperk vyčistíme, zkontrolujeme osazení kamenů a provedeme běžnou údržbu. Chcete vidět, jak český granát vypadá zasazený do šperku? Prohlédněte si kolekci Bohemian Treasures s certifikovanými českými granáty, nebo celou nabídku granátových šperků. Hledáte jiný drahokam? Jde o drahokamovou odrůdu minerálu pyropu (Mg₃Al₂(SiO₄)₃) s tmavou, ohnivě červenou barvou. Těží se především v Českém středohoří a tradičně je považován za národní kámen Česka.