Když přemýšlíte o nákupu nových dioptrických brýlí, možná jste narazili na termín „ztenčená skla“. Co to vlastně znamená a proč byste měli zvážit nákup brýlí s těmito speciálními skly v oční optice? V tomto článku se podíváme na výhody ztenčených skel a na to, proč by měly být na vašem seznamu při nákupu nových brýlí.
Měření zraku a potřeba dioptrických brýlí
Prvním krokem k pochopení výhod ztenčených skel je měření zraku. Každý z nás má unikátní požadavky na dioptrické brýle, a proto je důležité podstoupit odborné měření zraku u očního optika. Během tohoto procesu bude určeno, jaká dioptrie je potřebná pro korigování vaší viditelnosti.
Ztenčená skla pro pohodlnost a estetiku
Jednou z hlavních výhod ztenčených skel je jejich tenkost a lehkost. Tradiční dioptrická skla mohou být poměrně tlustá, zejména pokud je potřeba silnější dioptrie. Ztenčená skla jsou vyrobená speciální technologií, která umožňuje jejich ztenčení, aniž by to ovlivnilo jejich optické vlastnosti.
Díky ztenčeným sklům můžete nosit dioptrické brýle, které jsou elegantní a stylové, aniž by vypadaly hmotně. To znamená, že nemusíte volit velké a těžké rámy, abyste skryli tlustá skla. Místo toho si můžete vybrat jemné a moderní obroučky na brýle, které vám budou skvěle sedět.
Ztenčená skla: Investice do vašeho pohodlí
Vzhledem k výše uvedeným výhodám jsou ztenčená skla nejen investicí do vaší viditelnosti, ale také do vašeho pohodlí a sebevědomí.
Samozabarvovací brýlová skla: Vyjdete ven, brýlová skla sama ztmavnou a vy nemusíte hledat sluneční brýle. Vrátíte se dovnitř, skla se zase odbarví a pokračujete dál. Jedny brýle na celý den, žádné přehazování a žádné druhé pouzdro zapomenuté doma právě ve chvíli, kdy se do očí opře slunce. Zní to skoro dokonale.
Samozabarvovací technologie ale nemusí být u všech skel vytvořena stejným způsobem. U modernějších systémů může být fotochromatická složka umístěna v rovnoměrné aktivní vrstvě nebo speciálním filmu. U technologií typu Transitions tak množství aktivní složky nezávisí přímo na tom, jak silné je výsledné zabroušené sklo.
U části levnějších nebo základních samozabarvovacích skel může být fotochromatická složka naopak rozptýlena přímo v celé hmotě materiálu. U nízkých a podobných dioptrií si pravděpodobně ničeho zvláštního nevšimnete. Důležité to ale může být ve chvíli, kdy máte na každém oku výrazně jinou dioptrii, a tedy také jinak silné sklo.
Silnější sklo obsahuje více materiálu, a tím také větší množství fotochromatické složky. Jedno sklo se proto může zabarvit intenzivněji a při postupném tmavnutí může dvojice působit také tak, jako by každé sklo reagovalo jinou rychlostí. U plusových dioptrií se může více projevit silnější střed skla, zatímco u minusových dioptrií jsou nejsilnější jeho okraje. U technologie rozptýlené v celé hmotě tak nemusí být zabarvení po celé ploše ani mezi pravým a levým sklem úplně stejné. Závislost intenzity zabarvení na tloušťce je známá především u fotochromatických materiálů, v nichž je aktivní složka rozptýlena v celém objemu skla.
Pokud tedy máte mezi pravým a levým okem větší rozdíl dioptrií, není dobré vybírat samozabarvovací skla pouze podle nejnižší ceny. Zeptejte se optika také na to, jakým způsobem je technologie ve skle vytvořena a zda může rozdílná tloušťka ovlivnit výsledné zabarvení. Tohle je přesně jeden z rozdílů, který v ceníku na první pohled neuvidíte. Dvě skla se mohou obě jmenovat samozabarvovací, ale jejich konstrukce a výsledné chování nemusejí být stejné.
O různých typech skel jsme psali v článku Brýlová skla? Milion možností?
Fungují hlavně díky UV záření
Nejsou to už staré heliovary. Možná si samozabarvovací skla pamatujete z doby, kdy se jim běžně říkalo heliovary. Člověk přišel z venku do místnosti, skla zůstala ještě nějakou dobu tmavá a jejich nositel vypadal, jako by právě dorazil z alpské sjezdovky. I když ve skutečnosti pouze přešel přes parkoviště. Starší skleněné varianty byly proti dnešním technologiím těžší, reagovaly pomaleji a jejich zabarvení mohlo výrazněji záviset na tloušťce skla. Především u silnějších dioptrií tak nemuselo být zabarvení po celé ploše úplně stejné.
Moderní plastová samozabarvovací skla jsou lehčí, rychlejší a existují v mnoha materiálech i barevných odstínech. Pořád ale nejde o tlačítko, kterým během sekundy přepnete režim „čiré“ na režim „sluneční“. Samozabarvovací technologie se běžně kombinuje také s antireflexní úpravou. Ta omezuje odlesky na povrchu skel a může zpříjemnit pohled přes brýle hlavně večer, při řízení nebo pod umělým osvětlením.
Jak rychle se skla zabarví?
Zabarvení začne většinou krátce po příchodu ven. Během první chvíle si všimnete, že skla tmavnou, a následně mohou ještě postupně dosahovat své výsledné intenzity. Přesnou dobu nelze určit jedním číslem platným pro všechny výrobky a všechny situace. Záleží na konkrétní technologii, barvě, materiálu skla, intenzitě UV záření i okolní teplotě. Fotochromatický výkon se může měnit právě podle teploty, množství UV záření a použitého materiálu.
Obecně bývá zabarvení rychlejší než následné odbarvení. Když vejdete zpátky dovnitř, skla začnou světlat, ale úplně čirá nemusejí být okamžitě. Nejvýraznější tmavost obvykle zmizí poměrně rychle, jemný zbytkový odstín se však může vytrácet ještě několik dalších minut. To je důležité hlavně tehdy, pokud často přecházíte mezi venkovním a vnitřním prostředím.
Proč samozabarvovací skla v autě většinou neztmavnou?
Běžná samozabarvovací skla reagují především na UV záření. Čelní sklo automobilu ale velkou část tohoto záření odfiltruje. Na brýlová skla se proto nedostane dostatečně silný podnět a jejich zabarvení může být velmi slabé nebo téměř žádné. Venku na parkovišti jsou brýle tmavé. Sednete do auta, rozjedete se proti nízkému slunci a čekáte, že budou fungovat stejně. Jenže ony postupně zesvětlují.
Existují speciální samozabarvovací varianty, které kromě UV záření reagují také na část viditelného světla, a proto se mohou aktivovat i za čelním sklem. Patří mezi ně například Transitions XTRActive nebo HOYA Sensity Dark. U těchto skel je ale potřeba počítat také s tím, že mohou mít lehký základní odstín v interiéru.
Pozor je potřeba dát také při vjezdu do tunelu, podzemní garáže nebo jiného výrazně tmavšího prostředí. Samozabarvovací skla se totiž neodbarví okamžitě. Pokud jsou v danou chvíli více ztmavená, může nějakou dobu trvat, než začnou propouštět větší množství světla a oči se současně přizpůsobí novým podmínkám. Týká se to především variant, které se zabarvují také za čelním sklem, případně situace, kdy do auta usednete s již tmavými brýlemi.
Při vjezdu do tunelu je proto potřeba dbát zvýšené opatrnosti, včas zpomalit a zvětšit odstup od vozidla před vámi. Některé dopravní autority právě kvůli pomalejšímu přechodu do čirého stavu před používáním silně zabarvených fotochromatických skel při řízení varují.
Pokud trávíte za volantem hodně času a oslňuje vás přímé slunce nebo odrazy od mokré silnice, klasické dioptrické sluneční brýle mohou být stále lepším řešením. Zvlášť pokud mají polarizační filtr, který omezuje nepříjemné odlesky od vodorovných ploch. Samozabarvovací skla mohou být skvělá při cestě k autu. Ne každá varianta je ale automaticky skvělými brýlemi na řízení.
Zimní vs. letní odstín a interiér
Možná to zní trochu obráceně. Když je venku větší horko a ostré slunce, očekávali bychom nejtmavší možná skla. Průběh fotochromatické reakce ale ovlivňuje také teplota. V chladném počasí mohou samozabarvovací skla dosáhnout tmavšího odstínu. Současně se mohou po návratu dovnitř pomaleji odbarvovat. Ve vysokých letních teplotách naopak nemusí být výsledné zabarvení tak intenzivní jako během chladného slunečného dne. Moderní technologie se s vlivem teploty vyrovnávají lépe než starší generace, úplně odstranit ho ale nejde.
Jsou uvnitř opravdu čirá?
U běžných moderních samozabarvovacích skel se očekává, že budou uvnitř čirá nebo velmi blízko čirému vzhledu. Přesto se může objevit jemný zbytkový odstín, zvlášť krátce po příchodu z venku. Záleží také na konkrétní variantě. Skla určená pro výraznější venkovní ztmavení a lepší aktivaci v autě mohou mít uvnitř lehký základní odstín. Pro člověka citlivého na světlo to může být příjemné. Pro někoho, kdo chce naprosto bezbarvá skla, už méně. Transitions XTRActive například výrobce popisuje jako skla čirá s lehkým ochranným odstínem v interiéru.
Proto není ideální přijít do optiky pouze s větou: „Chci samozabarvovací skla.“ Mnohem užitečnější je popsat, co od nich očekáváte. Jestli potřebujete hlavně pohodlné přecházení mezi budovou a venkem, zda často řídíte, jak moc jste citliví na světlo a jestli vám vadí lehký odstín uvnitř.
Viíte, že existují i zabarvovací obruby?
Ukázka Transitions barev, ze kterých můžete vybírat. Rubínová se po aktivaci posouvá do červeného až vínového tónu a může hezky fungovat s černou, červenou nebo transparentní obrubou. Safírová je výraznější modrá, která dokáže i jednoduchým brýlím dodat úplně jiný charakter. Ametystová přechází do fialova, smaragdová do sytější zelené a jantarová vytváří teplý zlatooranžový odstín. Nahradí samozabarvovací skla sluneční brýle?
Nahradí samozabarvovací skla sluneční brýle?
Pro mnoho lidí ano. Ale ne ve všech situacích. Pokud hledáte pohodlné brýle na běžný den, cestu do práce, procházky, nákupy nebo pobyt na zahradě, mohou samozabarvovací skla klasické sluneční brýle z velké části nahradit. Sami sběží však samostatné sluneční brýle mohou být lepší při řízení, u vody, na horách, při sportu nebo během dlouhého pobytu na opravdu ostrém slunci. Mohou mít stálou a přesně zvolenou intenzitu zabarvení, polarizační filtr, větší krytí očí a sportovnější tvar. Někomu mohou pro celodenní nošení být pohodlnější výměnné sluneční klipy. Samozabarvovací skla jsou tedy něco jako velmi schopný univerzál. Zvládnou velkou část každodenních situací a člověku výrazně zjednoduší život. Specializované sluneční brýle ale mohou být v některých podmínkách stále lepší.
Stejně jako můžete jezdit celý rok na kvalitních celoročních pneumatikách. Jen na zasněžený horský průsmyk možná budete chtít něco konkrétnějšího. Ať už zvolíte samozabarvovací, nebo klasické sluneční brýle, důležitá je skutečná ochrana očí, nikoliv jen tmavá barva skel. Více se tomu věnujeme v článku Sluneční brýle ze SHEIN - ochrání mi zrak?
Pro koho jsou samozabarvovací skla vhodná?
Největší smysl dávají lidem, kteří nosí brýle celý den a často se pohybují mezi vnitřním a venkovním prostředím. Praktická mohou být pro člověka, který nechce nosit další pouzdro se slunečními brýlemi, pro děti, které by druhý pár pravděpodobně nechaly na prvním dostupném hřišti, i pro lidi citlivější na změny světla. Příjemná mohou být také pro ty, kdo se slunečním brýlím vyhýbají jen proto, že potřebují dioptrie a nechtějí investovat do druhého kompletního páru. Naopak méně nadšený může být člověk, který vyžaduje okamžitou změnu z tmavého do dokonale čirého stavu, často řídí nebo chce mít venku vždy stejnou a velmi tmavou barvu bez ohledu na teplotu a světelné podmínky.
Samozabarvovací skla nejsou vhodná nebo nevhodná podle věku. Rozhoduje hlavně životní styl a očekávání.
Jsou dražší samozabarvovací skla lepší?
Rozdíl mezi jednotlivými technologiemi může být poměrně výrazný. Nejde pouze o to, zda se sklo nějak zabarví. Lišit se může rychlost ztmavnutí a následného odbarvení, intenzita venkovního odstínu, čirost uvnitř, stabilita barvy při různých teplotách, nabídka odstínů, aktivace v autě i způsob, jakým je fotochromatická technologie do skla vložena. Právě způsob výroby může být důležitý u vyšších nebo výrazně rozdílných dioptrií. U technologie rozptýlené v celé hmotě může tloušťka ovlivnit výslednou intenzitu a rovnoměrnost zabarvení. U rovnoměrné aktivní vrstvy nebo filmu se tento vliv výrazně omezuje.
Dražší varianta proto může být rychlejší, rovnoměrnější nebo příjemnější při každodenním používání. Automaticky to ale neznamená, že je nejlepší právě pro vás. Někomu bude více vyhovovat sklo, které se uvnitř co nejrychleji vrátí do čirého stavu. Jiný dá přednost tmavšímu zabarvení a smíří se s lehkým odstínem v místnosti.
Není tedy důležité vybrat nejdražší možnost. Důležité je vybrat správnou variantu podle dioptrií, zvolené obruby a toho, jak brýle skutečně používáte. Samotné brýlové sklo je ale jen část výsledku. Stejně důležitá je vhodná obruba, správná velikost a přesné zaměření, kterým se věnujeme v článku Na co si dát pozor při výběru brýlí?
Pohodlí, nebo kompromis?
Obojí. Samozabarvovací brýlová skla přinášejí velké pohodlí. Člověk nemusí neustále myslet na druhé brýle, oči nejsou při každém vyjití ven vystavené ostrému světlu a jeden pár zvládne velkou část běžného dne. Současně jde ale o technologii, která reaguje na okolní podmínky. Nebude vždy stejně tmavá, nezprůhlední okamžitě a běžná varianta nemusí dobře fungovat za čelním sklem auta.
Rozdíly navíc nejsou jen mezi jednotlivými značkami. Záleží také na způsobu výroby, materiálu, barvě, teplotě a vašich dioptriích. Především při větším rozdílu mezi pravým a levým okem je dobré hlídat, aby se obě skla zabarvovala co nejrovnoměrněji. Když s těmito vlastnostmi počítáte, mohou být samozabarvovací skla jednou z nejoblíbenějších součástí vašich brýlí. Když od nich čekáte dokonalé sluneční brýle, které se během půl sekundy promění v naprosto čiré sklo, může přijít zklamání. Nejlepší je proto nevybírat je pouze podle názvu technologie nebo nejnižší ceny. Řekněte optikovi, kde brýle nosíte, jak často řídíte, zda vám vadí světlo a jestli máte na každém oku výrazně jinou dioptrii. Podle toho vám může doporučit vhodnou variantu nebo rovnou říct, že pro vás budou lepší samostatné dioptrické sluneční brýle. A přesně od toho tam optik je. Nejen aby vám ukázal ceník, a...
