Ohnisková vzdálenost objektivu, řečeno zcela jednoduše, ovlivňuje, kolik se vám toho na snímek vejde. Čím menší ohnisková vzdálenost objektivu je, tím větší kus scény do fotky vměstnáte. Ohnisková vzdálenost se uvádí v milimetrech. Fyzicky se jedná o vzdálenost mezi středem optické soustavy čoček v objektivu a rovinou snímacího média - digitálního snímače nebo fotografického filmu. Objektivu fotografové slangově říkají „sklo“. Nejmenší ohniskovou vzdálenost, přibližně od 8 do 35 mm mívají objektivy typu rybí oko, ultraširokoúhlé a širokoúhlé objektivy. Takové objektivy jsou kratší, zabírají velký úhel scény - proto se nazývají širokoúhlé, neboli „širokáče”.
Širokoúhlé objektivy objekty na scéně vizuálně zmenšují, ty vzdálenější od sebe ještě více oddalují, prohlubují a deformují perspektivu. Střední ohniskovou vzdálenost, okolo 50 mm, mívají základní čí základové objektivy, neboli „záklaďáky“. Jejich délka a velikost je tak nějak střední. Na základní objektivy ohniskovou vzdáleností navazují portrétní objektivy. Mají ohniskovou vzdálenost kolem 85 mm. Při fotografování portrétů podávají nejpřirozenější výsledky. Další v řadě jsou teleobjektivy neboli teláče, přibližně od 150 mm ohniskové vzdálenosti výše. Teleobjektivy bývají mnohem delší než širokoúhlé objektivy, a také těžší. Jejich zorný snímací úhel je malý, objekty na scéně přibližují, zvětšují. Ještě nad nimi jsou pak super teleobjektivy, s ohniskovou vzdáleností třeba i více než 500 mm. To jsou takové ty těžké dlouhé „kýble“, které zřejmě vídáváte u některých fotografů sportovních akcí. Fotografové je používají na focení sportu, zvířat, ptáků, někdy s nimi pracují i paparazzi šmírující celebrity.
Aby výrobci dosáhli menší hmotnosti, kratší konstrukce a nižší ceny tele objektivů s dlouhou ohniskovou vzdáleností zhruba nad 300 mm, existují na trhu i zrcadlové verze objektivů, podobně jako astronomické zrcadlové dalekohledy. Hojně oblíbené a někdy i profíky používané jsou objektivy s proměnnou ohniskovou vzdáleností, neboli zoomovací objektivy - zoomy. Objektivy, jejichž rozsah je obří, se nazývají ultrazoomy, například 18-270 mm. To je ideální produkt pro neznalé foto začátečníky, ovšem jen z pohledu prodejců. Pamatujte: Čím větší rozsah zoomu objektiv má, tím horší bývá jeho kvalita výstupu. Pokud pořídíte objektiv s rozumným rozsahem ohniskové vzdálenosti, například 18-50 mm nebo 70-200 mm a s dobrou světelností, bude to v pohodě. 18-300 mm už je ale opravdu moc.
Máte snímač APS-C nebo menší? V tomto článku najdete přehledně vysvětlené klíčové parametry optických přístrojů, jako je zvětšení, průměr objektivu, světelnost nebo odolnost vůči vodě a prachu. Na našem e-shopu můžete podle těchto parametrů jednoduše filtrovat nabídku dalekohledů, puškohledů, mikroskopů i další optiky. Díky tomu rychle najdete model, který odpovídá vašim požadavům a způsobu použití.
Parametry a jejich vliv na použití
1. Parametr zvětšení či přiblížení reprezentuje první číslice v označení dalekohledu. Zvětšení je buď pevné (např. 10x) nebo u zoomových dalekohedů variabilní (např. 8-20x). Číslice stanoví, kolikrát se pozorovaný objekt přiblíží či zvětší. Velké zvětšení zužuje zorné pole, unavuje oči a je těžké je udržet v ruce.
2. Průměr objektivu (předních čoček objektivu) udávaný v mm zjistíme z druhé číslice v označení dalekohledu (např. 10x50 či 8x21). Borosilikátové sklo BK7 se používá především u základních a cenově dostupnějších modelů dalekohledů. Pro běžné denní pozorování je plně dostačující a mnoho uživatelů při krátkém používání dalekohledu nemusí rozdíl oproti vyšší třídě optiky okamžitě poznat. Vyšší kvalitu představuje optické sklo BaK4, které je vyrobeno z kvalitního baryového korunového skla. Oproti BK7 nabízí lepší propustnost světla, jasnější obraz, vyšší kontrast a ostřejší detaily v celém zorném poli. Rozdíl je znatelný zejména při pozorování za šera, v lese, při horším počasí nebo při delším používání dalekohledu. Právě proto je BaK4 považováno za lepší a dlouhodobě výhodnější volbu.
Nejen průměr předních čoček objektivu, ale také povrch skla určuje množství světla, které pronikne do optiky dalekohledu. Sklo čočky dalekohledu nepropustí všechny světelné paprsky, část se jich odrazí. Většímu průniku světla sklem čočky pomůže antireflexní vrstva, což je tenký povlak sloučenin kovů. Voděodolnost dalekohledu značí jeho dočasnou odolnost odstřikující vodě. Dalekohled je odolný namočení či ponoření do vody, v popisku výrobci mohou uvést dobu a hloubku ponoru. Hmotnost dalekohledu je ve filtru uvedena intervalově jako pomocný parametr. Při výběru turistického dalekohledu vybíráme mezi lehčími dalekohledy.
2. Vzdálenost mezi zakřivenou čočkou nebo zrcadlem a jeho ohniskem. Pomocí ohniskové vzdálenosti vypočteme zvětšení dalekohledu, a to jako podíl ohniskové vzdálenosti objektivu a použitého okuláru. Zrcadlový dalekohled (reflektor) má objektiv tvořen zrcadlem. Výhody této konstrukce hvězdářského dalekohledu jsou kratší délka tubusu, větší světelnost, žádné barevné vady a nižší hmotnost. Hlavně větší průměr umožní sledovat vzdálenější Deep Sky objekty. Čočkový dalekohled (refraktor) má objektiv tvořen čočkou. Výhodou je ostřejší a kontrastnější obraz, nevýhodou delší tubus, menší průměr a více barevných vad okolo pozorovaných objektů. Platí zásada čím větší průměr tím více vidíme. Kombinace zrcadlo/čočka (katadioptrický). Výhodou kombinované konstrukce (zrcadlový dalekohled a korekční čočka) je schopnost zaostřit na blízko, některé typy nabízí i možnost pozemního pozorování. U větších průměrů objektivů dobrá světelnost.
3. Lomený nebo šikmý výstup je vhodný pro většinu pozorování. Lze s ním pozorovat snadno vysoko nad horizontem. V případě velkých zvětšení, které jsou pro monokulární dalekohledy typické, je zapotřebí dalekohled fixovat na stativ.
4. Parametr zvětšení či přiblížení reprerezentuje první číslice v označení puškohledu. Zvětšení může být pevné (např. 3x) a u variáblů proměnné (např. 3-9x). Číslice stanoví kolikrát se pozorovaný objekt přiblíží či zvětší. Průměr objektivu (předních čoček objektivu) udávaný v mm zjistíme z druhé číslice v označení dalekohledu (např. 3-9x40). Světelný bod pomůže střelci přesněji zamířit cíl, výhodu světelného bodu oceníme při střelbě v noci.
5. Parametr zvětšení stanoví, kolikrát se pozorovaný objekt přiblíží či zvětší. Při pozorování se zvětšením 5x vnímáme objekt 200 m vzdálený jako bychom jej pozorovali z metrů čtyřiceti. Na dalekohledy-puskohledy.cz nabízíme noční vidění s maximálně osminásobným zvětšením. Parametr zvětšení bývá většinou uveden na prvním místě v označení nočního vidění. Průměr objektivu (předních čoček objektivu) udávaný v mm zjistíme z druhé číslice v označení dalekohledu. Množství světla vstupujícího do optiky je limitováno průměrem objektivu, standardní je průměr alespoň 40 mm. Odolnost vodě je důležitá vlastnost při používání nočního vidění. Výrobci většinou uvádějí odolnost dle normy.
6. Parametr zvětšení stanoví, kolikrát se pozorovaný objekt přiblíží či zvětší. Údaj vypovídá o tom, do jaké maximální vzdálenosti dálkoměr měří. 7. Zvětšení mikroskopu je součin zvětšení objektivu a okuláru mikroskopu. Laboratorní a profesionální mikroskopy určené pro pozorování preparátů mají zvětšení až 2000x, školní mikroskopy vystačí se zvětšením do 600x.
Parametrické filtry a údaje v nich uvedené slouží k základnímu výběru. Příspěvky: 12 Registrován: 11. 11. od JardaF » 09. 12. Není mi jasné, jak tento parametr charakterizuje dalekohled. Světelnost znám z fotoobjektivů - tedy jako veličinu charakterizující relativní otvor objektivu - tam platí, že čím je číslo nižší, tím více světla objektivem projde. Zobrazené diskuse potvrzují, že praxe ukazuje, že světelnost a ohnisková vzdálenost spolu souvisejí s kvalitními výsledky i omezeními u různých konstrukcí.
Jak ohnisková vzdálenost ovlivňuje obraz a výběr pro praxi
Ohnisková vzdálenost ovlivňuje perspektivu: Širokoúhlé objektivy zdůrazňují vzdálenost mezi objekty a mohou vytvářet dramatické efekty, zatímco teleobjektivy komprimují perspektivu a objekty mohou působit blíže k sobě. Hloubka ostrosti: Kratší ohniskové vzdálenosti poskytují větší hloubku ostrosti, delší ohniskové vzdálenosti umožňují izolovat subjekt od pozadí pomocí mělké hloubky ostrosti. Krajina a architektura: Pro krajinu jsou ideální širokoúhlé objektivy, pro architekturu a interiéry také mohou být užitečné tilt-shift objektivy pro kontrolu perspektivy. Portréty: Pro portrétní fotografii jsou nejvhodnější objektivy kolem 50 mm až 85 mm. Sport a divoká příroda: Teleobjektivy nad 200 mm jsou nezbytné pro vzdálené objekty a detaily. Street a každodenní použití: Standardní objekty 35-50 mm poskytují přirozené zobrazení a nenápadnost.
Co je to ekvivalentní ohnisková vzdálenost a jak se počítá tzv. crop faktor? Crop faktor vyjadřuje rozdíl v úhlu záběru mezi snímačem a 35mm filmovým formátem. Pro full-frame diagonála je 43.3 mm. Pro APS-C diagonála cca 28.8 mm, crop faktor přibližně 1.5. Micro Four Thirds diagonála cca 21.6 mm, crop faktor cca 2.0. Crop faktor se používá pro výpočet ekvivalentní ohniskové vzdálenosti: násobení ohniskové vzdálenosti objektivu tímto faktorem umožní porovnat zorné pole na různých snímačích.
Jak se crop faktor používá v praxi pro výběr objektivu? Světelnost objektivu a ohnisková vzdálenost spolu souvisejí s použitím na méně či více citlivém snímači; ekvivalentní ohnisková vzdálenost tedy popisuje, jak by vypadalo zobrazení na full-frame.
Co dalšího by vás mělo při výběru objektivu zajímat? Světelnost, hmotnost a velikost, kvalita obrazu. Světelnost: vyšší světelnost (nižší f číslo) umožňuje lepší výkon při slabém osvětlení a menší hloubku ostrosti. Hmotnost a velikost: teleobjektivy bývají těžší a objemnější; při výběru zohledněte mobilitu. Kvalita obrazu: některé objektivy poskytují lepší ostrost a korekci vad; profesionální objektivy bývají dražší.
Do univerzální fotovýbavy bývá vhodný jeden základní zoom, jeden pevný wide a jeden zoom pro sport či přírodu. Kontinuální světelnost f/2,8 a moderní optický design zjednoduší ostření; pro astrofotografii a teleskopickou praxi lze uplatnit Barlowovy čočky k prodloužení ohniskové vzdálenosti.
Barlowova čočka a další možnosti prodloužení či zkrácení ohniska
Amatérský astronom často řeší, jak jednoduchým vložením dalšího optického členu do systému prodloužit nebo zkrátit ohniskovou vzdálenost. Barlowova čočka dovoluje prodloužit ohniskovou vzdálenost objektivu refraktoru nebo reflektoru na dvoj- či vícenásobek původní hodnoty. Je to rozptylná soustava, kterou umisťujeme do kužele paprsků vycházejících z objektivu nedaleko před ohniskem. Svazek paprsků se za čočkou rozbíhá a vznikne nové ohnisko dále od původního.
Oba obrazy a výpočty ukazují, že pro dosažení větších zvětšení lze použít Barlowovu čočku s odpovídajícími parametry. Při vyšší hodnotě f2 a vhodné poloze s1 lze získat prodloužení ohniskové vzdálenosti a tedy i zvětšení. Je nutné volit Barlowovy čočky s rozumnou hodnotou A < 2, aby bylo možné pracovat pohodlně a bez ztráty kvality.
V praxi se používají i jiné rozptylné členy nebo zmenšovací členy, které mohou sloužit pro specifické optické soustavy. Rozptylné čočky mohou být užitečné pro zajištění vhodného poměru zvětšení a světelnosti v různých pozorovacích podmínkách.
Efekt Barlowovy čočky lze ilustrovat na příkladu Měsíce: při f1 = 1000 mm je průměr obrazu na filmu malý; prodloužení ohniskové vzdálenosti na dvojnásobek vede k značnému zvětšení, což je zvláště užitečné pro detailní snímky. Při fotografování planet je nutné použít větší ohniskové vzdálenosti a často i delší expozice.
Pro zajištění správného zaostření a stability se používají i pointéry pro vedení astronomických fotokamer. Přesnost vedení narůstá s ohniskovou vzdáleností objektivu a s vybraným zvětšením. Obecně platí, že pointér by měl mít ohniskovou vzdálenost nejméně tak velkou, jaká je ohnisková vzdálenost fotokamery, případně 2-4x větší při kratších ohniscích.
Ať už stavíte dalekohled, nebo jen zkoumáte fungování čoček, měření ohniskové vzdálenosti a práce s ekvivalentními ohnisky je cenná dovednost. Jako základní pravidlo obrazu platí: kratší ohnisková vzdálenost dává širší záběr, delší ohnisková vzdálenost dává větší předmět na snímku a kompresi perspektivy.