Rozlišovací schopnost objektivu je nejmenší vzdálenost dvou bodů (nebo dvou čar), které je daný objektiv schopen zobrazit jako dva od sebe oddělené obrazy bodů (resp. čar). Čím větší je numerická apertura (N.A.), tím větší jas obrazů dosahuje objektiv. Paprsky ze všech bodů předmětu se scházejí do nejužšího svazku v místě, kam pozorovatel intuitivně umisťuje zornici svého oka. Zorné pole (FOV, field of view) je rozsah objektu, který lze vidět příslušnou optickou sestavou.
(Volná) pracovní vzdálenost objektivu je hloubka prostoru mezi čelem optiky objektivu a zaostřenou předmětovou rovinou. Za horní mez užitečného zvětšení mikroskopu se považuje tisícinásobek N.A. jeho objektivu. Zvětšení bez nových detailů se nazývá „prázdné zvětšení“, obraz pak vypadá jako rozmazaný. Rozlišovací schopnost objektivu závisí na jeho numerické apertuře a ta zase na indexu lomu prostředí mezi objektem a čelní čočkou objektivu. Má-li prostředí vyšší index než vzduch, objektiv zachytí více světla a vytvoří jasnější a podrobnější obraz.
Vzduch má poměrně malý index lomu (n = 1) a když je prostor mezi objektem a objektivem vyplněn vzduchem, pracují objektivy s malou N.A. poměrně dobře. Avšak objektivy s velkou N.A. vyžadují mezi objektem a objektivem prostředí s větším indexem, například imerzní olej. Aby plně ukázaly své přednosti, je třeba spojit imerzní olejem nejen objekt resp. jeho krycí sklo s objektivem, nýbrž i podložní sklo preparátu. Olejové imerzní objektivy nesou na sobě označení „oil“ či „Oel“.
Objektivy pro pozorování v temném poli nesmějí mít větší N.A., než je N.A. speciálního kondenzoru použitého pro osvětlení preparátu, aby prázdné pole kolem svítících struktur zůstalo temné. Irisová clona v objektivu umožní snížit aperturu ad hoc a dosáhnout temnoty prázdného pole. Pro temné pole se obvykle používá středová clona do kondenzoru.
Značka „oil“ označuje, že prostor mezi preparátem a objektivem bývá vyplněn imerzním olejem. Předpisuje se tloušťka krycího skla 0,17 mm a vzdálenost od dorazové plochy vešroubovaného objektivu ke konci tubusu 160 mm. Paprsky vycházející z bodu v rovině předmětové se v obrazovém prostoru neprotínají v jednom bodu, nýbrž směřují k bodu nekonečně vzdálenému a zůstávají rovnoběžné; obraz je tedy pozorovatelný dalekohledem s tubusovou čočkou nad mikroskopem.
Označení LWD (long working distance) a ULVD (ultra long working distance) znamená, že tyto objektivy mají výrazně dlouhou volnou pracovní vzdálenost. Naopak některé objímky a čelní čočky bývají drženy ve své poloze pružinou, aby se při kolmém tlaku při ostření neopatrně nepoškodily. Po odtlačení pružiny se objímka vrací do správné polohy.
Modrý filtr pro denní světlo se používá pro vizuální pozorování, zvyšuje pohodlí a snižuje únavu očí. Lidské oko je nejcitlivější na zelené světlo, proto se zelený filtr používá k potlačení chromatické aberace u achromátů. Objektivy jsou korigovány na barevnou vadu a sklenutí pole. Rozdíl mezi achromáty a planachromáty spočívá v dokonalosti korekce sklenutí pole. Pokud je obraz zaostřený od optické osy až k kraji zorného pole, říkáme, že pole je planární; takový obraz poskytují planachromáty.
Žárovka - lampa s běžným žhaveným vláknem (6V, 12V, 24V, 20W-60W); barevná teplota bývá „teplá“ a světlo nažloutlé. Halogenová žárovka bývá na nízké napětí, světlo studenější, osvětlení intenzivnější. Fluorescenční výbojka má studenější světlo, více světla a delší životnost; to bývá nejprostší a nejčastěji používaný způsob mikroskopování ve škole, v průmyslu i na poli lékařském.
Pro praktické využití imerzních objektivů se často volí olejové imerzní systémy, které umožňují pozorovat velmi malé detaily a zvyšují citlivost na kontrast a jas obrazu.
Workshop (3 z 8) - statistika, pokračujte kde jste skončili, lekce na míru
V praxi to znamená pečlivé sladění indexů lomu, správnou tloušťku krycího skla, dostatečné osvětlení a vhodné filtrace, aby obraz byl co nejostřejší a nejvěrnější předloze.