Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity zahajuje formální spolupráci s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) na vědecké podpoře projektu družice QUVIK, který byl schválen Českou republikou a ESA jako ambiciózní národní vědecká mise. 14. 7. Vizualizace dvou neutronových hvězd v momentě, kdy splynou a explodují jako kilonova. Mise QUVIK má za cíl pozorovat podobné kilonovy, které jsou společně se supernovami zodpovědné za tvorbu většiny chemických prvků, které tvoří svět kolem nás. Přírodovědecká fakulta (PřF) díky podpisu smlouvy s ESA povede klíčovou vědeckou podporu připravované české ultrafialové kosmické observatoře QUVIK. Aktivity QUVIK Mission Science Support (QUMASS) bude fakulta realizovat podle kontraktu s ESA až do roku 2032.
„Tato spolupráce představuje významný krok pro české astrofyziky a posiluje mezinárodní roli Přírodovědecké fakulty v astrofyzice a kosmických projektech. QUVIK bude sloužit jako ultrafialová (UV) astrofyzikální observatoř prospěšná pro širokou astronomickou komunitu. Hlavním úkolem fakulty v rámci této aktivity bude zajistit, aby byly vědecké cíle mise jasně definovány, konzistentní a plně integrovány do celkového návrhu a realizace projektu. „Vědeckých cílů mise je navíc hned několik; bude zkoumat hvězdné exploze jako jsou výbuchy supernov nebo srážky neutronových hvězd, které jsou společně zodpovědné za tvorbu většiny chemických prvků, které tvoří svět okolo nás. QUVIK bude také zkoumat, zda mohou být planety okolo červených trpaslíků vhodné pro vznik a vývoj života. „QUVIK nám umožní budovat schopnosti a sbírat zkušenosti. Už teď QUVIK, podobně jako družice BrnoSat, představuje skvělé kariérní možnosti pro studenty i absolventy PřF nejenom v akademickém prostředí, ale i v průmyslu. Projektová manažerka mise ve VZLU AEROSPACE Lýdia Štofanová. Stejně tak je i podle doktorandek Marianny Dafčíkové, Moniky Viskotové a Michaely Ďuríškové z Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky práce na vesmírné misi už během doktorandského studia unikátní příležitost. Doktorské studentky, zleva Monika Viskotová, Marianna Dafčíková a Michaela Ďuríšková.
Nový text z textového korpusu pokračuje: Webbův vesmírný dalekohled (JWST - James Webb Space Telescope) je tím největším, nejsofistikovanějším a nejmodernějším vesmírným dalekohledem, který kdy lidé vyrobili, a způsobí revoluci v pozorování vesmíru. Teleskop bude sloužit k pozorování hned několika fenoménů. Tři hlavní cíle jsou pozorování nejstarších hvězd a galaxií vzniklých hned po velkém třesku, které jsou díky rudému posuvu a svému stáří viditelné pouze v infračervené oblasti a např. pro Hubbleův vesmírný dalekohled (HST) už jsou neviditelné, dále pátrání po stopách života v atmosférách exoplanet pomocí spektrografů a studium formování hvězdných soustav, které se zřetelně projevují právě v infračervené oblasti.
JWST bude také pozorovat Sluneční soustavu a bude provádět mezinárodní soutěž o návrhy, které budou mít přístup k observačnímu času. Akademie věd ČR a PřF MU jsou do projektu ANDES, spektrografu pro ELT, zapojeny jako významný krok české spolupráce na velkém mezinárodním astronomickém projektu. Po dlouhé době členství ČR v ESO se poprvé zcela otevřel prostor pro zapojení českých institucí do vývoje vědeckých přístrojů pro dalekohledy ESO.
ELT (Extremely Large Telescope) bude největším optickým dalekohledem na světě a bude stát na hoře Cerro Armazones v Chile. Hlavní zrcadlo bude mít průměr 39 metrů a dalekohlad bude vybaven nejmodernějšími přístroji pro výzkum vesmíru. Mezi klíčové přístroje dalekohledu bude patřit spektrograf ANDES, navržený pro extrémně přesná měření vlnových délek od infračervené po ultrafialovou oblast spektra. „Přesná spektroskopie exoplanet bude umožňovat zkoumání složení atmosfér exoplanet a hledání známek života,“ říká Petr Kabáth z Astronomického ústavu AV ČR, vedoucí české části ANDES.
Na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity jsme velmi hrdí, že jsme součástí této iniciativy od samého začátku. "Projekt ANDES je významným krokem ke strategické spolupráci Akademie věd ČR a Přírodovědecké Fakulty Masarykovy univerzity na velkém mezinárodním astronomickém projektu." Kontaktní osoba doc. Dipl.-Phys. Petr Kabáth, Dr. rer. Kontaktní osoba Tereza Jeřábková, Dr. rer.
Přes UNIFORMLY vybranými projekty se dostáváme k analogii s projekty ČR v oblasti kosmického výzkumu. Do vesmíru by v následujících dnech měl odstartovat první český satelit navržený a postavený výhradně studenty. Družice Kostka z brněnského VUT čeká ve Spojených státech na start rakety SpaceX. Na oběžné dráze otestuje technologie, které mají otevřít cestu dalším českým studentským vesmírným misím.
Brněnští vědci objasnili způsob, jak dokážou viry zničit zlatého stafylokoka. Mechanismus, kterým některé viry napadají bakterie s mimořádně silnou buněčnou stěnou, objasnil tým vědců z institutu CEITEC Masarykovy univerzity v Brně. Virus se dokáže na povrch bakterie pevně přichytit a následně ho prorazit bičikem jako nataženou pružinou. Bakterie infikují už miliardy let. Výsledky výzkumu tak mohou posloužit jako jeden z možných způsobů léčby infekcí způsobených bakteriemi odolnými vůči antibiotikům. Bakteriofágy jsou nejpočetněější biologické entity na zemi. Na studii spolupracovaly také vědci z PřF MU.
Technický pokrok a poznávání se nedá zastavit. Zvláště v 21. 20. 04. 2026. Český astronomický výzkum získává významnou příležitost díky zapojení do vývoje špičkového spektrografu ANDES, který bude instalován na evropském dalekohledu ELT (Extremely Large Telescope) ESO v Chile. Akademie věd a Masarykova univerzita oznámily během návštěvy prezidenta Petra Pavla na observatoři ESO Paranal, že se budou podílet na konstrukci spektrografu pro ELT. Po dvaceti letech členství ČR v ESO je to poprvé, kdy se české výzkumné instituce zapojují do vývoje vědeckého přístroje pro dalekohled ESO.
Předseda Akademie věd ČR Radomír Pánek vyzdvihl význam spektrografu ANDES pro další rozšíření poznatků o vesmíru a zdůraznil, že průlomových výsledků a objevů je možné dosáhnout pouze s využitím špičkových přístrojů. „My jsme za těch 20 let měli možnost účastnit se využívání všech těch zařízení, která tu jsou, ale neměli jsme možnost se přímo účastnit jejich dalšího vývoje, ale taky třeba zaměření, jakým směrem by měly být používány.“ Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj řekl novinářům v Chile, že o zapojení průmyslu chce společně se zástupci akademiků jednat s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem. Spektrograf ANDES je mezinárodní projekt vývoje špičkového přístroje, který umožní českým astronomkám a astronomům být součástí napínavého příběhu honu za druhou Zemí, ale také zkoumání rozpínání vesmíru nebo tvorby hvězd.
ELT bude největším optickým dalekohledem na světě, jehož hlavní zrcadlo bude mít průměr 39 metrů. Mezi klíčové přístroje patří ANDES, navržený pro extrémně přesná měření vlnových délek od infračervené po ultrafialovou oblast spektra. „Přesná spektroskopie exoplanet bude umožňovat zkoumání složení atmosfér exoplanet a hledání známek života,“ dodává Petr Kabáth. Na Přírodovědecké fakultě MU jsme hrdí, že jsme součástí iniciativy od samého začátku.
JWST a jeho složení je stěžejní pro pochopení evoluce vesmíru, ačkoliv jeho detalní technické mechanismy jsou složité. Sektor: sluneční štít a chlazení teleskopu hrají klíčovou roli v tom, aby infračervené pozorování bylo možné a extrémně citlivé. Teplotní management a exakté rozložení slunečního štítu jsou nutností pro stabilní provoz. Je nezbytné, aby se tepelný štít, jehož rozměry jsou po rozložení 21 × 14 metrů, správně rozložil.
- Podrobný popis konstrukce JWST: primární zrcadlo z 18 hex segmentů, materiály a rozložení.
- Chladicí systémy a provoz při 7 Kelvinů pro MIRI a další přístroje.
- Role slunečního štítu a jeho vliv na teplotní stabilitu.
- Postup odstartování a sestavení primárního zrcadla a následné kalibrace.
Mezi další detaily patří: MIRI, NIRCam, NIRSpec a NIRISS/FGS - různé režimy a spektra, jejichž kombinace umožňuje širokou paletu pozorovacích programů od exoplanet až po raný vesmír. NIRCam slouží jako infračervená kamera a wavefront sensor, NIRSpec jako multiobjektový spektrograf, NIRISS/FGS zahrnuje kanadský infračervený spektrograf a navigační systém.
Největší evropské rakety a jejich role v misích JWST a ELT jsou důležité pro logistiku startů. Ariane 5 je využívána pro start Webbova teleskopu, ačkoliv projekt vyžaduje úpravy nosného prostoru kvůli složené podobě; část technických řešení zahrnuje úpravy ventilů a řízení aerodynamiky během startu. Brněnská firma L. K. Engineering pravidelně přispívá k modelování chování aerodynamického krytu při startu. Aerotech Czech dodává úlohy pro klatovskou aerotechnickou část a Frentech Aerospace přispívá komponenty pro turbo čerpadla.
