Vyhodnocení vzorku slin pomoci mikroskopu

Mikroskop je nástroj pro pohled do mikrosvěta a umožňuje zkoumat velmi tenké vzorky, včetně slin, s různým typem kontrastu a rozlišení. Kapka slin pod mikroskopem odhaluje, že tělesná tekutina je spíše suspenzí buněk než čirou kapalinou a obsahuje ploché dlaždicové buňky, hlenová vlákna, bakterie a zbytky potravy. Sliny vypadají jako voda, ale 99 % tvoří voda a zbývající 1 % plní elektrolyty, muciny, lysozym a α-amyláza, které chrání ústa před kyselinami a podporují trávení. Tenká preparátová hmota umožňuje pozorovat buňky bez barvení, avšak pro lepší kontrast je často využívá Lugolův roztok.

Co z mikroskopu získáme z vzorku slin

Vzorek slin obsahuje buňky živého organismu (dlaždicové epiteliální buňky z výstelky úst) a částice neživého materiálu (hlenová vlákna, zbytky potravy, bakterie a zbytky mikrobiálního materiálu). Lugolův roztok působí jako kontrastní barvivo: jód se váže na glykogen a na některé bílkoviny, takže jádro bývá tmavěji zbarveno než cytoplazma. U nebarveného preparátu je obsah buněk a struktur obtížněji viditelný kvůli malému kontrastu; barvení zvyšuje viditelnost buněk a jejich jader. Pro srovnání se používají dva preparáty: nebarvený a Lugolovo barvený vzorek, a pozorování probíhá při zvětšeních 40×, 100× a 400×.

Praktický postup obsahuje dvě sklíčka: první s kapkou slin, druhé se slinami a Lugolovým roztokem. Správná příprava zahrnuje nakapání kapky na podložní sklíčko, pokrytí krycím sklíčkem, odstranění přebytečné tekutiny a zajištění tenkého, rovnoměrného pokrytí. Při pozorování se provádí postup od nízkého zvětšení k vyššímu a u každého zvětšení se snaží zachytit co nejvíce detailů.

Postup a důležité poznámky

Celkové zvětšení M je součinem zvětšení objektivu Mcíl a okuláru Mokulár, tedy M = Mcíl × Mokulár. Při použití 10× okuláru a objektivů s různými zvětšeními (4×, 10×, 40× a 100×) se dosáhne 40×, 100×, 400× a 1000×, s tím že 1000× vyžaduje olejovou imerzi a je tedy v běžné laboratorní praxi vyhrazen pro specializované případy. Abbeovo kritérium d = λ / (2 NA) uvádí nejmenší rozlišení pro danouNA, kde λ≈550 nm. Pro objektivy s NA 0,10, 0,25 a 0,65 tedy d ≈ 2,8 µm, 1,1 µm a 0,42 µm, což určuje, jak jemné detaily lze při daném zvětšení skutečně rozlišit. V kapce slin lze tedy při různých zvětšeních pozorovat buňky o velikosti 8-12 µm jádra a další mikrostruktury.

Když je Lugolův roztok aplikován na vzorek, jádro buňky bývá výrazněji zbarveno do hnědožluta až olivově, zatímco cytoplazma zůstává světlejší. Lugolův roztok tedy umožňuje lepší rozlišení jader ve vzorku a usnadňuje identifikaci struktur. Je důležité poznamenat, že Lugolův roztok buňky nekultivuje; buňky jsou po barvení mrtvé a jejich identifikace vyžaduje komparaci s referenčními obrazy epiteliálních buněk z tváře. V laboratorních podmínkách je často používána methylénová modř pro jasnější modré jádro, ale Lugolovo barvení zvyšuje kontrast v buňkách slin.

Vysvětlení technických pojmů a kontrastu

Vysvětlení zřetelného kontrastu v kapkách slin vychází z obecných principů světelné mikroskopie: živé buňky jsou transparentní, a proto je nutné zajistit kontrast. Barviva zvyšují viditelnost struktur, ale jejich použití znamená usmrtí buněk. Příprava dvou vzorků - jeden bez barviv a druhý s Lugolovým roztokem - umožňuje pochopit, jak barviva mění zřetelnost struktur a co je možné identifikovat při jednotlivých zvětšeních. Pozorování je doplněno tím, že v kapce slin jsou bakterie a hlenová vlákna, která vyžadují vhodné zvětšení a kontrast pro jejich rozpoznání.

Tabulky v materiálech laboratorní cvičení uvádějí, že pro jednotlivé objektivy a preparáty se uvádí typické velikosti objektů (dlaždicové epiteliální buňky, hlenová vlákna, bakterie, zbytky potravy, vzduchové bubliny) a jejich rozlišitelnost. Tabulka 1 ukazuje rozlišení pro Plan 4/0,10 (40×), Plan 10/0,25 (100×), Plan 40/0,65 (400×) a planární 100/1,25 (olej) s poznámkou, že olejový objektiv není v simulaci použitný. Tabulka 2 specifikuje obsah slinného nativního preparátu a velikosti jednotlivých objektů, čímž pomáhá rozhodnout, který objektiv je potřeba k zobrazení konkrétní struktury.

Praktické ukázky a příklady

Deklarovaná cvičení popisují, že při pozorování dvou preparátů (sliny vs. sliny s Lugolovým roztokem) studenti nejdříve sledují kapku slin při 40×, poté 100× a 400×. Při 400× je možné s Lugolovým roztokem identifikovat jádro buňky jako tmavě hnědé tělísko a pozorovat ploché dlaždicové buňky. 3D a víceúrovňové zobrazení se ukazuje v dalších ilustracích mikrostruktury a vzorků Al-Mg-Sc slitiny v TEM a dalších eksperimentech uvedených ve vyobrazeních. Přehledný popis demonstruje, že mikroskopie slin je vhodná pro praktické pochopení kontrastu, zvětšení a rozlišení.

V závěrečné části textu jsou uvedeny motivace pro využití mikroskopie v edukaci: mikroskop otevírá dveře do světa, který je běžnému oku skrytý, a nabízí široké spektrum aplikací - od biologických vzorků až po materiály a geologii. Zároveň se uvádí, že pro skutečné rozlišení bakterií je potřeba vyššího výkonu a vhodné barvení.

mikroskop s preparátem slin

Terminologie mikroskopů a mikroskop s světlým polem - Mikrobiologie pro premedikamentózní studium / ošetřovatelství |​⁠ @leveluprn

Terminologie mikroskopů a mikroskop s světlým polem - Mikrobiologie pro premedikamentózní studium / ošetřovatelství |​⁠ @leveluprn

tags: #vyhodnoceni #vzorku #slin #pomoci #mikroskopu