Svrab (Scabies z latinského scabere: drbat se) je infekční parazitární kožní onemocnění způsobené samičkou zákožky svrabové (Sarcoptes hominis). Nemoc se projevuje svěděním a vznikem oděrek, pupínků a skvrn na kůži. Nejčastěji se přenáší v kolektivech, kde žijí lidé v těsném kontaktu. Přenáší se kožním kontaktem i pohlavním stykem s nakaženým nebo kontaktem s kontaminovaným předmětem. Infekce se obvykle projeví za 4 až 6 týdnů, při opakované infekci se ale nemoc může projevit již po 24 hodinách.
Původcem je asi půl milimetru velký roztoč zákožka svrabová z čeledi Sarcoptidae. Jde o obligátního lidského parazita (napadá pouze člověka). Samička si v rohové vrstvě epidermis vrtá chodbičky, obvykle v místech, kde je pokožka velmi jemná. Ve slepých koncích chodbiček klade 40 až 50 vajíček, z nichž se později líhnou larvy. Po dvou až třech týdnech se z larev vyvinou dospělí jedinci, ale dospělosti se dožívá jen desetina z nakladených vajíček. Délka života jedné zákožky je až pět týdnů, během několika měsíců se v příznivých podmínkách může z jedné zákožky vyvinout až několik set jedinců. Zákožky tráví celý život na hostiteli, mimo pokožku přežívají přibližně tři dny.
Porovnání šíření a rizik: k přenosu dochází delším kontaktem s nakaženým člověkem. Méně často je to kontakt s kontaminovaným předmětem, například s ložním prádlem infikovaného. Šíření onemocnění napomáhá nízká úroveň hygieny (např. v ubytovnách, hotelích, ústavech sociální péče, mezi bezdomovci), ale nemoc se může vyskytnout kdekoliv, bez ohledu na věk, pohlaví, rasu a společenské postavení. Krátkým kontaktem, jako je například podání ruky, se nemoc nepřenáší.
Svrab se vyznačuje především svěděním a vznikem vyrážky na kůži. Svědění je nejúpornější v noci, kdy jsou zákožky nejaktivnější. Vyrážka se nejčastěji objevuje mezi prsty, v oblasti genitálií, na hýždích nebo prsou v oblasti areol, téměř nikdy ne na obličeji a hlavě. Má podobu narůžovělých či našedlých chodbiček a pupínků podobných kousnutí komára. Tyto symptomy se projevují 4 až 6 týdnů po nakažení. Při opakovaném nakažení se může nemoc projevit již za 24 hodin.
V oblasti poraněné škrábáním se objevují exkoriace, strupy. Scabies norvegica (svrab norský) - u starších lidí či lidí s oslabenou imunitou se může projevit zvláštní forma svrabu, typická vytvořením silné krusty na kůži, která nesvrbí, ale může obsahovat až několik tisíc zákožek. Scabies mytých - vyskytuje se u lidí se zvýšenou hygienou. Scabies nodularis - jedná se o červené noduly, které intenzivně svědí. Léčbu je vhodné zahájit co nejdříve.
Léčba: Svrab je dobře léčitelný a nemá klasické komplikace. Léčba spočívá v likvidaci parazitů, zhojení lézí, zavedení a dodržování hygienických opatření kvůli zamezení šíření tohoto parazita. Sirná mast je starší typ lokální terapie. Na trhu jsou rozdílné koncentrace, volíme dle věku pacienta. Nepříjemností sirné masti je přesušení a dráždění kůže při delší aplikaci. Je nutné nanést na celý povrch těla, u dětí vynecháváme pouze partie okolo očí a úst. Důležité je mít nakrátko ostříhané nehty a nezapomenout lokální terapii nanést i pod nehty, mezi prsty. Po nanesení masti si nemyjeme ruce!
Permetrin se nechá na kůži působit nejméně 8 hodin, tedy ideálně přes noc. Osobní prádlo používané v posledním týdnu, ložní prádlo a ručníky vyprat či vyvařit na alespoň 60°C, poté přežehlit. Ostatní věci z blízkého kontaktu (boty, bundy, ...). Jedinou prevencí je dodržování hygienických pravidel, mýt si pečlivě ruce, nepoužívat cizí hygienické potřeby a lůžkoviny, pravidelně si prát a žehlit ložní prádlo.
Svrab či infekce zákožkou svrabovou je svědivé, parazitární onemocnění, které se přenáší přímým kontaktem. Rizikovými jsou zařízení s větším počtem osob a špatnou úrovní hygieny. Původcem svrabu je samička zákožky svrabové (Sarcoptes scabiei). Zákožka je obligátním lidským parazitem (schopna napadnout pouze člověka). Zákožka vytváří chodbičky v poslední vrstvě kůže a v těchto chodbičkách potom kálí a klade vajíčka. Na člověku samička přežívá asi 4-6 týdnů a v průměru naklade 40-50 vajíček. Přenos rizikovým faktorem pro člověka je kontakt s již nakaženou osobou, nízká úroveň hygieny, pobyt v zařízení s větším počtem osob apod.
Příznaky a průběh: Inkubační doba je 4-6 týdnů. Prvním a nenápadným projevem nemoci je velmi intenzivní svědění (pruritus), které se dostavuje v noci. Léčba: Svrab je dobře léčitelný a nemá klasické komplikace. Léčba spočívá v likvidaci parazitů, zhojení lézí, zavedení a dodržování hygienických opatření kvůli zamezení šíření tohoto parazita.
Je důležité si uvědomit, že vyšetření chodbičky v mikroskopu po zakápnutí olejem a vyšetření vzorku kůže histopatologicky patří k diagnostice. Svrab diagnostikuje kožní lékař na základě klinického obrazu, eventuálně potvrzeného průkazem zákožky. Při stanovení diagnózy je třeba odlišit nemoci, které mohou svrabu připomínat.

Životní cyklus a klinické rysy
- Zákožka žije na hostiteli 4-6 týdnů, samička klade 40-50 vajíček a vyvíjejí se z larv do dospělých 2-3 týdny.
- Živí se lidskou kůží, vytváří chodbičky v epidermis a klade vajíčka do chodbiček.
- První příznaky jsou silné svědění, které bývá nejhorší v noci; vyrážka se obvykle objevuje mezi prsty, na genitáliích, hýždích a prsou.
Diagnostika a prevence
Diagnostiku tvoří klinický obraz a potvrdí ji vyšetření chodbičky pod mikroskopem (po zakápnutí olejem). Vzorek kůže lze odebírat histopatologicky po místním znecitlivění. Při stanovení diagnózy je třeba odlišit jiné kožní nemoci s podobnými projevy.
Prevence vychází z důsledné hygieny: pravidelné praní a žehlení ložního prádla a oděvů na alespoň 60°C, vymačování a dezinfekce kontaminovaných předmětů, vyvarování se sdílení osobních hygienických potřeb a lůžkovin. Dodržování hygienických pravidel je klíčové pro zamezení šíření svrabu v zařízeních s větším počtem osob.
SVAB, příčiny, příznaky a symptomy, diagnostika a léčba.
Rasy a formy svrabu
Scabies norvegica (svrab norský) se projevuje silnou krustou na kůži a bývá bez svědění; postihuje zejména starší lidi či osoby s oslabenou imunitou. Scabies mytých a Scabies nodularis představují varianty s odlišnými klinickými projevy a je nutné je zvažovat v diferenciální diagnostice.
Léčba a doporučené postupy
Nejčastější léčebná opatření zahrnují aplikaci permetrinu na celé tělo (alespoň 8 hodin), zhojení kožních lézí a důslednou hygienu. Sirná mast je tradiční lokální terapie, avšak může způsobovat dráždění a vysušení kůže; existují i jiné koncentrace podle věku pacienta. Po aplikaci je potřeba zabránit mytí rukou, provést očistnou koupel po ukončení léčby a vyprat lůžkoviny a oblečení na vysokou teplotu s následným železením. Důležité je pečlivě vyčistit i místa kontaktu a pod nehty.
Větší riziko infekce svrabu nastává v zařízeních s vyšším počtem lidí a v oblastech s nízkou hygienou. Uzlíky mohou přetrvávat na kůži i několik měsíců, svědění může trvat několik týdnů až měsíců i po zhojení lézí. Diagnóza svrabu je potvrzena podle klinického obrazu a případně průkazem zákožky.
Doplnění z odborné literatury
Štork, Jiří et al. Dermatovenerologie. Vosmík, František et al. Dermatovenerologie. GROSS, Gerd a Tyring, Stephen K. Sexually Transmitted Infections and Sexually Transmitted Diseases.
V případě potřeby lze dát do textu i shrnující tabulku s klíčovými čísly a fakty z uvedených údajů, aby byl článek co nejpřehlednější a nejvíce informačně bohatý.