Zakozka svrabóva mikroskop: přehled diagnozy, přenosu a lečby

Svrab (Scabies z latinského scabere: drbat se) je infekční parazitární kožní onemocnění způsobené samičkou zákožky svrabové (Sarcoptes hominis). Nemoc se projevuje svěděním a vznikem oděrek, pupínků a skvrn na kůži. Nejčastěji se přenáší v kolektivech, kde žijí lidé v těsném kontaktu. Přenáší se kožním kontaktem i pohlavním stykem s nakaženým nebo kontaktem s kontaminovaným předmětem. Infekce se obvykle projeví za 4 až 6 týdnů, při opakované infekci se ale nemoc může projevit již po 24 hodinách.

Původcem je asi půl milimetru velký roztoč zákožka svrabová z čeledi Sarcoptidae. Jde o obligátního lidského parazita (napadá pouze člověka). Samička si v rohové vrstvě epidermis vrtá chodbičky, obvykle v místech, kde je pokožka velmi jemná. Ve slepých koncích chodbiček klade 40 až 50 vajíček, z nichž se později líhnou larvy. Po dvou až třech týdnech se z larev vyvinou dospělí jedinci, ale dospělosti se dožívá jen desetina z nakladených vajíček. Délka života jedné zákožky je až pět týdnů, během několika měsíců se v příznivých podmínkách může z jedné zákožky vyvinout až několik set jedinců. Zákožky tráví celý život na hostiteli, mimo pokožku přežívají přibližně tři dny.

Porovnání šíření a rizik: k přenosu dochází delším kontaktem s nakaženým člověkem. Méně často je to kontakt s kontaminovaným předmětem, například s ložním prádlem infikovaného. Šíření onemocnění napomáhá nízká úroveň hygieny (např. v ubytovnách, hotelích, ústavech sociální péče, mezi bezdomovci), ale nemoc se může vyskytnout kdekoliv, bez ohledu na věk, pohlaví, rasu a společenské postavení. Krátkým kontaktem, jako je například podání ruky, se nemoc nepřenáší.

Svrab se vyznačuje především svěděním a vznikem vyrážky na kůži. Svědění je nejúpornější v noci, kdy jsou zákožky nejaktivnější. Vyrážka se nejčastěji objevuje mezi prsty, v oblasti genitálií, na hýždích nebo prsou v oblasti areol, téměř nikdy ne na obličeji a hlavě. Má podobu narůžovělých či našedlých chodbiček a pupínků podobných kousnutí komára. Tyto symptomy se projevují 4 až 6 týdnů po nakažení. Při opakovaném nakažení se může nemoc projevit již za 24 hodin.

V oblasti poraněné škrábáním se objevují exkoriace, strupy. Scabies norvegica (svrab norský) - u starších lidí či lidí s oslabenou imunitou se může projevit zvláštní forma svrabu, typická vytvořením silné krusty na kůži, která nesvrbí, ale může obsahovat až několik tisíc zákožek. Scabies mytých - vyskytuje se u lidí se zvýšenou hygienou. Scabies nodularis - jedná se o červené noduly, které intenzivně svědí. Léčbu je vhodné zahájit co nejdříve.

Léčba: Svrab je dobře léčitelný a nemá klasické komplikace. Léčba spočívá v likvidaci parazitů, zhojení lézí, zavedení a dodržování hygienických opatření kvůli zamezení šíření tohoto parazita. Sirná mast je starší typ lokální terapie. Na trhu jsou rozdílné koncentrace, volíme dle věku pacienta. Nepříjemností sirné masti je přesušení a dráždění kůže při delší aplikaci. Je nutné nanést na celý povrch těla, u dětí vynecháváme pouze partie okolo očí a úst. Důležité je mít nakrátko ostříhané nehty a nezapomenout lokální terapii nanést i pod nehty, mezi prsty. Po nanesení masti si nemyjeme ruce!

Permetrin se nechá na kůži působit nejméně 8 hodin, tedy ideálně přes noc. Osobní prádlo používané v posledním týdnu, ložní prádlo a ručníky vyprat či vyvařit na alespoň 60°C, poté přežehlit. Ostatní věci z blízkého kontaktu (boty, bundy, ...). Jedinou prevencí je dodržování hygienických pravidel, mýt si pečlivě ruce, nepoužívat cizí hygienické potřeby a lůžkoviny, pravidelně si prát a žehlit ložní prádlo.

Svrab či infekce zákožkou svrabovou je svědivé, parazitární onemocnění, které se přenáší přímým kontaktem. Rizikovými jsou zařízení s větším počtem osob a špatnou úrovní hygieny. Původcem svrabu je samička zákožky svrabové (Sarcoptes scabiei). Zákožka je obligátním lidským parazitem (schopna napadnout pouze člověka). Zákožka vytváří chodbičky v poslední vrstvě kůže a v těchto chodbičkách potom kálí a klade vajíčka. Na člověku samička přežívá asi 4-6 týdnů a v průměru naklade 40-50 vajíček. Přenos rizikovým faktorem pro člověka je kontakt s již nakaženou osobou, nízká úroveň hygieny, pobyt v zařízení s větším počtem osob apod.

Příznaky a průběh: Inkubační doba je 4-6 týdnů. Prvním a nenápadným projevem nemoci je velmi intenzivní svědění (pruritus), které se dostavuje v noci. Léčba: Svrab je dobře léčitelný a nemá klasické komplikace. Léčba spočívá v likvidaci parazitů, zhojení lézí, zavedení a dodržování hygienických opatření kvůli zamezení šíření tohoto parazita.

Je důležité si uvědomit, že vyšetření chodbičky v mikroskopu po zakápnutí olejem a vyšetření vzorku kůže histopatologicky patří k diagnostice. Svrab diagnostikuje kožní lékař na základě klinického obrazu, eventuálně potvrzeného průkazem zákožky. Při stanovení diagnózy je třeba odlišit nemoci, které mohou svrabu připomínat.

Infografika znázorňující životní cyklus zákožky svrabové

Životní cyklus a klinické rysy

  • Zákožka žije na hostiteli 4-6 týdnů, samička klade 40-50 vajíček a vyvíjejí se z larv do dospělých 2-3 týdny.
  • Živí se lidskou kůží, vytváří chodbičky v epidermis a klade vajíčka do chodbiček.
  • První příznaky jsou silné svědění, které bývá nejhorší v noci; vyrážka se obvykle objevuje mezi prsty, na genitáliích, hýždích a prsou.

Diagnostika a prevence

Diagnostiku tvoří klinický obraz a potvrdí ji vyšetření chodbičky pod mikroskopem (po zakápnutí olejem). Vzorek kůže lze odebírat histopatologicky po místním znecitlivění. Při stanovení diagnózy je třeba odlišit jiné kožní nemoci s podobnými projevy.

Prevence vychází z důsledné hygieny: pravidelné praní a žehlení ložního prádla a oděvů na alespoň 60°C, vymačování a dezinfekce kontaminovaných předmětů, vyvarování se sdílení osobních hygienických potřeb a lůžkovin. Dodržování hygienických pravidel je klíčové pro zamezení šíření svrabu v zařízeních s větším počtem osob.

SVAB, příčiny, příznaky a symptomy, diagnostika a léčba.

Rasy a formy svrabu

Scabies norvegica (svrab norský) se projevuje silnou krustou na kůži a bývá bez svědění; postihuje zejména starší lidi či osoby s oslabenou imunitou. Scabies mytých a Scabies nodularis představují varianty s odlišnými klinickými projevy a je nutné je zvažovat v diferenciální diagnostice.

Léčba a doporučené postupy

Nejčastější léčebná opatření zahrnují aplikaci permetrinu na celé tělo (alespoň 8 hodin), zhojení kožních lézí a důslednou hygienu. Sirná mast je tradiční lokální terapie, avšak může způsobovat dráždění a vysušení kůže; existují i jiné koncentrace podle věku pacienta. Po aplikaci je potřeba zabránit mytí rukou, provést očistnou koupel po ukončení léčby a vyprat lůžkoviny a oblečení na vysokou teplotu s následným železením. Důležité je pečlivě vyčistit i místa kontaktu a pod nehty.

Větší riziko infekce svrabu nastává v zařízeních s vyšším počtem lidí a v oblastech s nízkou hygienou. Uzlíky mohou přetrvávat na kůži i několik měsíců, svědění může trvat několik týdnů až měsíců i po zhojení lézí. Diagnóza svrabu je potvrzena podle klinického obrazu a případně průkazem zákožky.

Doplnění z odborné literatury

Štork, Jiří et al. Dermatovenerologie. Vosmík, František et al. Dermatovenerologie. GROSS, Gerd a Tyring, Stephen K. Sexually Transmitted Infections and Sexually Transmitted Diseases.

V případě potřeby lze dát do textu i shrnující tabulku s klíčovými čísly a fakty z uvedených údajů, aby byl článek co nejpřehlednější a nejvíce informačně bohatý.

tags: #zakozka #svrabova #mikroskop