Nový stavební zákon pro běžné stavebníky vstoupí v účinnost 1. července 2024. Jak bude probíhat povolovací proces a jaké jsou podmínky pro přístavby verandy, terasy nebo zasklení balkonu?
Podle nového stavebního zákona probíhá pouze jediné řízení o povolení záměru. Nahrazuje dosavadní dvojí řízení, tj. územní řízení a řízení o vydání stavebního povolení. Zákon rozlišuje stavby na:drobné,jednoduché,vyhrazenéostatní. Platí, že drobné stavby nevyžadují řízení o povolení záměru ani kolaudaci - jedná se typicky o skleníky nebo bazény a další stavby vymezené v příloze č. 1 k zákonu. Pokud jde o změny jiných než drobných staveb, anebo dojde-li při stavební úpravě k překročení zákonem stanovených limitů, je nutno absolvovat povolovací proces. Stavebníkům lze doporučit, aby využívali nového institutu předběžné informace. „Tento institut umožňuje stavebníkovi na žádost získat od stavebního úřadu informace o podmínkách využívání a změnách území, nezbytnosti povolení, způsobu posuzování případných žádostí o povolení nebo dotčených orgánech,“ vysvětluje právnička Hana Uřičařová z advokátní kanceláře Dentons.
Přístavba terasy nebo verandy
Aby při přístavbě terasy nebo verandy nebylo nutno žádat o povolení, stavební úpravy nesmí zasahovat do nosných konstrukcí stavby nebo měnit vzhled a způsob užívání stavby. „Pokud navíc stavební úpravy neovlivňují bezpečnost stavby a nejde o úpravy stavby, která je kulturní památkou, jedná se o tzv. drobnou stavbu“ připomíná advokát Jan Tomíšek z advokátní kanceláře Rowan Legal. Kdyby úprava spadala do režimu jednoduché stavby, bylo by nutné stavební povolení a v závislosti na konkrétní povaze úprav případně i kolaudace. „Bude záležet také na druhu stavby, k níž se terasa nebo veranda přistavuje. Pokud půjde například o přístavbu k malému domu na zahrádce v kategorii drobných staveb (a stavba nepřesáhne zákonem stanovený limit pro zastavěnou plochu drobné stavby), bude tento záměr patrně možné realizovat i bez povolení,“ míní Uřičařová s tím, že je třeba dbát i na zachování maximálního koeficientu zastavitelnosti podle místních předpisů. U přístavbě terasy k rodinnému domu bude zpravidla třeba o povolení žádat.
Zasklení balkonu
U zasklení balkonu půjde pravděpodobně o úpravu, která ovlivňuje požární bezpečnost stavby a zároveň změní její vzhled. Z tohoto důvodu by bylo nutno žádat o povolení stavebního záměru. „Tato otázka bývá v praxi problematická a záleží na posouzení konkrétního případu stavebním úřadem,“ uvádí Uřičařová.
Stavební úpravy oken nebo dveří
Výměna oken nebo dveří je změnou drobné stavby, pokud nedochází k zásahu do nosných stěn stavby nebo změně vzhledu. „To se týká i vybudování vnitřních dveří v nenosné stěně domu,“ upřesňuje Uřičařová. Osazení nových plastových oken nebo dveří do stávajících otvorů v budově nepodléhá povolovacímu procesu. Uvažujete-li o zasklení balkónu či lodžie v panelovém domě, budete nejspíše potřebovat získat stavební povolení. Obecně platí, že zasklení lodžie je stavební úprava, která mění vzhled stavby a může negativně ovlivnit požární bezpečnost. Proto je nutné stavební povolení. Výklady jednotlivých stavebních úřadů se liší, proto se mohou rozhodovat různě. Platí, že směrodatné je vždy posouzení příslušného stavebního úřadu. V případě použití bezrámového zasklení balkónu je možné, že stavební úřad rozhodne, že se nezmění vzhled stavby a požárně-bezpečnostní řešení je v pořádku. Poté může být stavební úprava provedena bez stavebního povolení. K povolení zasklení lodžie musíte podat žádost o stavební povolení na příslušný stavební úřad. Formulář většinou získáte na webových stránkách stavebního úřadu nebo na stránkách Ministerstva pro místní rozvoj. doklad, který dokazuje, že jste vlastníkem bytu (např. Bydlíte-li v panelovém domě, kde už má někdo jiný zasklený balkón, může se stát, že získal stavební povolení pro celý dům a vy ho tak nemusíte znovu vyřizovat. Můžete se informovat u svého souseda, ale stejně je nejjistější zajít si na stavební úřad. Někde se totiž vydává povolení pro celý dům, jinde zase jen pro každý konkrétní případ. Balkon je na rozdíl od lodžie, která je vsazená do domu, “vystrčený” před fasádou. I tak je možné instalovat zasklení i na balkon. Dodatečné zasklení balkonu či lodžie zvyšuje komfort bydlení. Zasklený balkon či lodžie fungují v zimě i jako účinná termoizolace (především pro pokoj, ze kterého se na balkon vchází). Dalším výrazným přínosem je snížení hlučnosti a prašnosti a také ochrana před povětrnostními vlivy a deštěm. Může se stát, že na zasklení balkonu či lodžie bude potřeba vyřídit si stavební povolení. Je to právě z toho důvodu, že se jedná o stavební úpravu, kterou se mění vzhled stavby a která může ovlivnit i bezpečnost stavby. Právě proto po Vás stavební úřad s velkou pravděpodobností bude povolení vyžadovat, nicméně nemusí tomu tak být vždy, a proto je nejlepší se obrátit na místně příslušný stavební úřad. Obecně lze říci, že bezrámové zasklení stavební povolení vyžadovat nemusí, protože nemá takový vliv na změnu vzhledu stavby. V dalším případě, že je na domě už zasklení instalováno, po Vás může stavební úřad požadovat, aby styl zasklení lodžie byl zachován. A to právě z důvodu zachování sjednocení vzhledu. V případě, že jste v bytovém domě, může se na Vás vztahovat ještě situace, že je lodžie součástí opláštění budovy, z čehož vyplývá, že zasklení podléhá souhlasu společenství vlastníků (SVJ). Pokud se zasklený balkonový prostor často nevětrá, může dojít k zapaření prostor, okna se začnou rosit a může vzniknout až plíseň. U bezrámových systémů je třeba dát pozor na doplňkové krycí lišty, které utěsní odvětrávací skuliny. Balkón je pro mnoho lidí příjemným místem pouze v létě. Díky zasklení se ale mohou stát balkóny i lodžie doslova místností navíc s celoročním využitím. Není divu, že stále stoupá popularita této úpravy. Obyvatelé díky ní získávají větší komfort, lepší ochranu před hlukem, prachem či nepřízní počasí a často také zvýšení užitné hodnoty bytu.
Regionální a právní aspekty a praktické tipy
Pro SVJ ale zasklení znamená zásah do společných částí domu, který je potřeba řešit právně, technicky a organizačně. Balkon nebo lodžie, včetně jejich konstrukčních prvků, jsou podle zákona obvykle považovány za společné části domu, i když se nacházejí ve výlučném užívání konkrétního vlastníka. To znamená, že jakákoliv přístavba, úprava nebo změna vzhledu musí být schválena shromážděním vlastníků. Zasklení se vždy posuzuje jako změna vzhledu domu, protože ovlivňuje fasádu a architekturu objektu. Zároveň jde o konstrukční zásah, který může mít vliv na statiku balkonu, jeho zatížení nebo odvodnění. Pro povolení zasklení je potřeba, aby shromáždění vlastníků přijalo rozhodnutí o tom, zda se zasklení umožní, a případně v jaké podobě. Důležité je, že shromáždění by nemělo povolovat každý případ zvlášť, ale mělo by schválit jednotný systém zasklívání, kterým se budou řídit všichni zájemci. Pokud by každý vlastník zasklíval balkon jiným typem konstrukce, vznikl by nevzhledný a nesourodý vzhled fasády, který by mohl vést k problémům při kolaudaci i při následné údržbě domu. Zasklení balkonu nebo lodžie obvykle spadá do režimu stavebního řízení. Podle současné legislativy může jít o úpravu vyžadující stavební ohlášení, případně stavební povolení, pokud zasahuje do nosných konstrukcí nebo mění charakter fasády způsobem, který úřad posoudí jako zásadní. Stavební úřady často posuzují i estetické hledisko, zejména v městských památkových zónách nebo u domů s architektonickou hodnotou. V takových případech je třeba předkládat konzultace s památkáři. Vlastník, který plánuje zasklení, musí tedy počítat s tím, že nestačí jen souhlas SVJ, ale i komunikace se stavebním úřadem.
Jednotný systém zasklení a odpovědnost
Jednotný systém zasklení přináší pro SVJ několik zásadních výhod. Zajišťuje harmonický vzhled domu, což má přímý dopad na jeho hodnotu. Pokud se dům zasklívá postupně, jednotná pravidla zajišťují, že i v budoucnu budou všechny nové instalace odpovídat stejnému designu. Zároveň se tím předchází technickým problémům, například v případech, kdy různá řešení různě odvodňují balkon, zatékají do konstrukce domu nebo brání přirozenému větrání fasády. V praxi bývá největší nejasností otázka, kdo nese odpovědnost za údržbu instalovaného zasklení. Konstrukce bývá připojena ke společným částem domu, ale je pořízena jednotlivým vlastníkem. Zpravidla se považuje za součást bytové jednotky, zejména pokud je užívána výhradně vlastníkem. SVJ by proto mělo v rozhodnutí o povolení zasklení výslovně uvést, že náklady na pořízení, údržbu i případné opravy nese výhradně vlastník. Stejně tak by mělo být stanoveno, že pokud zasklení způsobí závady na domě, nese za ně odpovědnost příslušný vlastník. Výbor SVJ může odmítnout žádost o zasklení, pokud by projekt znamenal zásah do nosných konstrukcí, ohrožení statiky, narušení vzhledu domu nebo technické problémy. Odmítnutí může být také oprávněné v památkově chráněných oblastech, kde je zasklení nepřípustné. Vlastník však nemůže zasklení provést svévolně. Pokud by zasklil balkon bez souhlasu SVJ a stavebního úřadu, může SVJ postupovat právní cestou a požadovat odstranění úpravy na náklady vlastníka.
Zasklené balkony zvyšují komfort obyvatel, chrání před povětrnostními podmínkami, prodlužují životnost konstrukce lodžie a umožňují celoroční využívání prostoru. Přinášejí také úspory energie, protože zasklený prostor funguje jako mezera tlumící únik tepla. Z hlediska akustiky dokáže zasklení výrazně omezit hluk z ulice, což ocení zejména obyvatelé rušných lokalit.
tags: #zaskleni #balkonu #legislativa