Žáci se nejprve učí manipulovat s mikroskopem - tj. nastavení světla, clon, zasunutí preparátu, zaostření. Poté pozorují vytištěná písmena. práce s mikroskopemPozoruje preparát a ovládá ostření mikroskopu, nastaví vhodnou intenzitu světla.Reflektuje princip zvětšení a otočení obrazu.Rozliší biologický objekt pozorování od rušivých objektů (např. bubliny, praskliny apod.),příprava a pozorování preparátuDo kapky média (typicky vody) na podložním sklíčku vloží vhodný biologický objekt(např. pokožku cibule, list měříku, kousek dužniny šípku, šupinu, peří),Zakryje krycím sklíčkem a objekt pozoruje.Do protokolu zaznamená heslovitý postup, zvětšení a nákres pozorované struktury tužkou.
Rozlišení buněk a základní složení organismů: složení z buněkRozliší s pomocí zadaných kritérií jednobuněčný organismus a složitější struktury (pletivo, tkáň, mnohobuněčný organismus).Pozoruje, popíše a vyvodí, že u mnohobuněčných organismů jsou různé typy buněk, které se specializují na různé funkce.Vyvodí složení organismů z různých typů buněk jako základní společný rys všeho živého.
Struktury a funkce uvnitř buňky aviry jako nebuněčné organismyPomocí přirovnání a analogií popíše struktury uvnitř buňky a jejich funkce.Stručně popíše funkce základních částí buňky: membrána, jádro, cytoplazma s organelami v případě eukaryotické buňky: mitochondrie, chloroplast (znalost těchto pojmů se u žáků nepředpokládá), různé typy váčků a membránových útvarů.
Popis buněčných organel a praktické příklady: chloroplast, mitochondrie, vakuoly a jejich funkce v buňce, s důrazem na to, že chloroplast je u zelených rostlin zdrojem energie pro fotosyntézu; popíše virus jako parazitický organismus, který není schopen zmnožit svoji dědičnou informaci, a jaké má vazby na hostitelskou buňku.
Propojení funkcí, procesů a organel do komplexního celkuNa vybraném příkladu organely (např. mitochondrie) zjednodušeně popíše, co se v ní odehrává, co do daného děje vstupuje, jaké jsou produkty a jakou má tento děj význam pro buňku, např. v mitochondrii probíhá buněčné dýchání, tedy děj, při kterém se energie z živin přemění na energii vázanou tak, že ji buňka může rychle použít.
Příprava materiálu a praktická část: Do kapky média vloží žák vhodný biologický objekt a poté zakreslí náčrt pozorovaného organismu. Zadání pro žáky: Odeberte kapátkem nálev z mechu a připravte preparát Zakreslete náčrt pozorovaného organismu nebo pořiďte fotografii. Zaznamenejte zvětšení pozorovaného objektu a pokuste se organismy zařadit do skupin podle atlasu.
Aktivity s mechem a nálevníky: Příprava mechu do sklenice s trochou vody, voda z mechu lze mikroskopovat druhý den. Pozorovat lze nálevníky, rozsivky, měňavky atd. Žáci si připraví klasický nativní preparát a pozorují.
Poznámky k dalšímu poznávání: Aktivita umožní žákům pochopit uspořádání lidského těla od celých orgánových soustav až po nejmenší úroveň buněk v rámci vybraných tkání. Prostřednictvím digitálních technologií a virtuálního mikroskopu žáci rozvíjejí klíčové kompetence k řešení problémů a k podnikavosti. Získají praktickou zkušenost s pozorováním, zakreslováním a popisem buněk a tkání lidského těla. Žáci si mohou přirovnat buňku a její části k fungování organizace, např. firmy, a vyplnit žádost o práci v buňce pro jednotlivé organely.
Konec tématu: Žáci prezentují vlastní poznatky o funkci jejich buněčné organely, zaměřují se na hlavní přínos pro buňku a její fungování. Důraz na pochopení spolupráce organel a jejich význam pro celek buňky.
Souhrn klíčových poznatků o pletivech a mikroskopii
- Základní rozdělení pletiv na krycí, vodivá a základní pletiva.
- Krycí pletiva chrání povrch rostlin a snižují transpiraci; epidermis a její deriváty (trichomy, průduchy).
- Vodivá pletiva zahrnují xylém a floém s tracheidy, cévami a sítkovicími buňkami.
- Základní pletiva zahrnují asimilační (mesofyl), zásobní (amyloplasty a další zásobní látky), mechanická a provětrávací pletiva (aerenchym).
- Meristémy a vznik sekundárních pletiv umožňují tloustnutí a vytváření kůry; periderm chrání korek.
- Využití mikroskopie ve výuce zahrnuje přípravu preparátů z různých částí rostlin a porovnání buněk a tkání.
- Nové technologie mikroskopie, jako superrezoluce a FLIM, zvyšují kvalitu zobrazení a umožňují pokročilé analýzy v rostlinné biologii.
