Informace z výzkumu Trendy 1/2001 odhalují, co vadí lidem na současných politicích: privilegia, špatná morálka, nezájem o voliče. Privilegia a jejich dopad na důvěru ve veřejné instituce jsou v popisu klíčovými body, které veřejnost vnímá jako největší problém současné politiky. Respondenti byli vybráni metodou kvótního výběru a na otázky odpovědělo 1660 občanů České republiky starších 18 let.
Podle výzkumu STEM jsou představitelé „velké politiky“ kritizováni za nekonečné diskuse, nekompetentní rozhodování, a hlavně za to, že si užívají nepřiměřených výsad a privilegií a že jednají nepoctivě a nečestně. Mnoho lidí jim vyčítá úmysl sledovat vlastní zájmy a ignorovat mínění těch, kteří je do vysoké politiky svými hlasy dostali. Na otázku, zda vláda a vedoucí představitelé politiky ve svém rozhodování dostatečně dbají na názory lidí, odpovědělo kladně jen 17 %.
Grafy porovnávají stav současných politiků s funkcionáři bývalého režimu ve třech oblastech. V celé historii samostatného českého státu (od r. 1993) jsou současní politici nejlépe hodnoceni z hlediska odborných schopností, avšak morální kvality klesají a hodnocení výsad a privilegií je nejhorší. Trendy ukazují pozvolný pokles, urychlený zejména v roce 1997, který se po začátku roku 1998 zastavil, kromě hodnocení odborných schopností, které zůstávají výrazně pod 50 %.
Interpretace těchto výsledků není jednoznačná. Nelze automaticky konstatovat, že současní politici jsou horší než komunismus; jde o to, že rostoucí časový odstup obvykle „vylepšuje“ minulost, a že většina otázek měří pouze lepší hodnocení současní politiky. Důraz na morálku a výsady je často odůvodněn širší skepsí vůči politice a politikům obecně, která se projevuje ve veřejném postoji „politika byla a je špinavá věc“ a ochotě demonstrovat rezignaci na ty, kteří ji podle hesla „nedělejme politikům voly“ chtějí napravovat.
V době předvolební se věnuje pozornost dalším tématům mimo migraci; migrace bývá vybrána jako jeden z klíčových témat, které veřejnost spojuje s bezpečím a identitou. Otázky srdce - koho sem pustíme, koho ne; kdo jsou cizinci, a kdo nikoli - mají přednost před rozumem politiky. Volby tak bývají interpretovány jako zkouška míry sebereflexe společnosti, která dokáže hodnotit ostatní, ale na sebe samotnou často hledí s opatrností.
Převaha emocí nad racionálním uvažováním vede k preferenci vyhraněných, často populistických postojů. Jak uvádí The Economist, spíše než opoziční síly, vlády visegrádské čtyřky vytrubují extrémní názory a prosazují politiku, která hovoří k pocitům veřejnosti. Působí to zejména na lukrativní hesla o bezpečí a identitě, přičemž migrace bývá záměrně používána jako symbol hlubokých společenských změn.
Visegrádská čtyřka - Maďarsko, Polsko, Slovensko a Česká republika - zaznamenala v posledních letech posílení protivládní a protiunijní rétoriky. Orbánovo Fidesz prosazuje omezování pravomocí ústavních soudů a zavedení nových mediálních pravidel, což vede k oslabení nezávislosti veřejných médií. V Polsku (PiS) došlo k sesazení šéfů bezpečnostních a vyzvědných služeb, oslabení ústavního soudu a k přijetí nového mediálního zákona. Na Slovensku a v ČR politické vedení reaguje obdobně na migrační otázky, přičemž veřejnost reaguje podpůrně na populistické formy politické komunikace.
Veřejná mínění ve vztahu k uprchlíkům se vyvíjela: populistické tlaky získávají na síle, ale celkový obraz v EU se postupně mění. Názory politiků se v různých zemích liší; přesto je zřejmý trend celého regionu směrem k skeptickému postoje k migrační politice EU. Z hlediska voličů zůstává nejvíce stabilní všeobecná tendence vyhýbat se přebujelému populismu a hledat řešení v racionální politice, která se snaží řešit základní sociální nerovnosti a vzdělání, a tím zvyšovat důvěru ve veřejné instituce.
V souhrnu výzkum ukazuje, že největší problém současné politiky spočívá ve zvláštním druhu dysfunkce: lidé si přejí poctivost a spravedlnost, ale zároveň jim chybí důvěra ve schopnost politiků reagovat na jejich potřeby. Důvěra mladé generace v demokracii je nízká, ačkoli počáteční výsledky ukazují, že demokratické principy jsou pro mladé důležité a že je třeba aktivizovat prostředí, které podporuje jejich zapojení do rozhodování. Zvláštní důraz je kladen na výchovu prostředí, které motivuje mladé k participaci, a na podporu od nejbližšího sociálního okolí a školních prostředí.
Klíčové momenty a souvislosti
- V období 1993-2001 byla morálka a privilegia hlavními body kritiky vůči současným politikům.
- Odborné schopnosti politických představitelů byly vnímány jako relativně silné v porovnání s minulým režimem, morální kvality a vnímání výsad však klesala.
- Migrace a uprchlíci se staly významnou, ale politicky zneužívanou tématikou v rámci Visegrádské skupiny a EU.
- Ve volbách se projevuje trend zaměřit se na emoce a identitu, spíše než na racionální hodnocení politiky.
- Mladí lidé v ČR a SR vykazují nízkou důvěru ve politické instituce a v práci vlády, přesto uvádějí sociální důležité instituce (policii, soudy, NATO) jako důvěryhodné.
Podobně jako migrace, téma demokracie a občanské odpovědnosti zůstává v hledáčku veřejnosti. Výzkum ukazuje, že důvěra mladých v demokracii vyžaduje aktivní zapojení do rozhodovacích procesů a pozitivní zkušenosti s vlastní účastí ve společenských procesech. Totéž platí o podpoře ze strany nejbližšího okolí, které v případě mladých velmi často znamená prostředí škol.
V závěru lze říci, že volby budou nadále zkouškou míry sebereflexe české společnosti, která dokáže posoudit ostatní, ale často se zdráhá podívat na sebe. Morální cit vyžaduje přísný praktický rozum, aby neupadl na zem a nezdevastoval se. Politická realita v ČR a zemích V4 se vyznačuje trendem směrem k ultrapopulismu, který může vést k ještě větším sociálním rozdílům a k oslabení důvěry ve veřejné instituce.
Současná situace a perspektivy
Současné veřejné mínění stojí proti přijímání uprchlíků, zatímco vnitřní politická dynamika a ekonomické rozdíly zůstávají významnými tématy. Dlouhodobě se ukazuje, že migrace, volební klima a morální hodnocení politiky formují politickou kulturu zemí střední Evropy, a že k obnově důvěry je zapotřebí konstruktivní spolupráce mezi institucemi, veřejností a médii.
- Držte referenční data: STEM Trendy 1993-2001 a moderní průzkumy hodnot mladých pro kontext této problematiky.
- Trvejte na zdůraznění rozdílu mezi morálním hodnocením a odbornými schopnostmi politiků.
- Upozorněte na význam zapojení mládeže do politických procesů a tvorbu důvěry prostřednictvím škol a rodinného prostředí.