Vyhlídli jste si vysněné místo k bydlení, ke stavbě rodinného domu či rekreační chaty? Před koupí si dobře ověřte nejen právní stav pozemku, sítě v dosahu ale i přístupovou cestu. Z přístupové cesty budete zřizovat sjezd na pozemek.
Právní a technické podmínky pro sjezd z veřejné komunikace
Před zakoupením pozemku je důležité si říct, jak bude tento pozemek přístupný. Z hlediska vyhlášky č. 501/2006 Sb. je nutné dle §20 odst. 7 ke každé stavbě rodinného domu nebo stavbě pro rodinnou rekreaci zajistit přístup pomocí zpevněné pozemní komunikace, široké nejméně 2,5 m a končící nejdále 50 m od stavby.
Zde jen podotknu, že zpevněná slepá komunikace, která je delší než 50 m, musí mít dle kodexu norem požární ochrany na konci obratiště a její šířka je minimálně 3,0 m (viz ČSN 73 0802, ČSN 73 0833). Dále ve vyhlášce č. 246/2001 Sb. v platném znění je §11, 2c. Příloha č. 3 vyhlášky č. 23/2008 Sb., odst. 2 - musí být pro příjezd požární techniky navrženy vjezdy o minimální šířce 3,5 m a výšce 4,1 m.
Obecně lze říct, že minimální šířka prostoru zpevněné přístupové komunikace k pozemku, na kterém se stavba nachází, je 3,0 m + 2 x 0,25 m (nezpevněná krajnice) = 3,5 m. Tyto pozemní komunikace navrhuje výhradně autorizovaný projektant pro dopravní stavby, kde nejen tyto požadavky zohlední. Vyhláška č. 501/2006 Sb., uvádějící šířku 2,5 m, je tedy v rozporu s kodexem norem požární ochrany.
Pokud vlastníte nebo kupujete pozemek, který je územním plánem zahrnut v zastavěném či zastavitelném území obce či města, je většinou u tohoto pozemku zajištěná např. Bohužel se vyskytují i takové případy, kdy pozemek nebyl napojen na přístupovou komunikaci nebo je přístupný po účelové komunikaci, která není v majetku vlastníka. Tyto skutečnosti je nutné před koupí pozemku ověřit, jelikož zajištění takového přístupu bývá komplikované.
V nejnutnějších případech lze po vlastníkovi takové příjezdové komunikace žádat o spoluvlastnictví, případně pokud taková komunikace neexistuje, žádat po vlastníkovi sousedního pozemku, aby umožnil přístup na pozemek a užívat jej. Z místní komunikace lze stavbu napojit také účelovou komunikací (veřejná nebo neveřejná), která bývá zpravidla pro více nemovitostí a na tuto komunikaci se napojuje stavba samostatným sjezdem.
Podmínky pro šířku veřejných prostranství a parkovací sjezdy
Dle §22 vyhlášky č. 501/2006 Sb. je nejmenší šířka veřejného prostranství, jehož součástí je pozemní komunikace (např. účelová), zpřístupňující pozemek rodinného domu, 8 m. Při jednosměrném provozu lze tuto šířku snížit až na 6,5 m. Veřejným prostranstvím je míněna vzdálenost mezi ploty, případně stavbami, které ohraničují pozemní komunikaci.
Nyní se vracíme k samostatnému sjezdu na pozemek. Poloha takového sjezdu vůči pozemku je v prvé řadě ovlivněna komunikací, na kterou se sjezdem napojíme, účelem sjezdu a třídou dané pozemní komunikace, respektive návrhovou rychlostí. Dalšími důležitými faktory jsou překážky ve výhledu, bezpečnost a plynulost provozu, budoucí výstavba, stínící vegetace. Všechny tyto podmínky ovlivňují správný návrh a polohu sjezdu vůči komunikaci i vůči pozemku.
Je tedy velice důležité zajistit koordinaci mezi polohou sjezdu vůči pozemní komunikaci a polohou sjezdu vůči pozemku s návazností na stavbu, např. rodinného domu, garáže či parkovacího stání. Může se stát, že poloha navrženého sjezdu nebude schválena příslušným dopravním inspektorátem Policie ČR, který je dotčeným orgánem při územním řízení a vydává závazné stanovisko. Proto je důležité získat nejprve kladné stanovisko a až pak přemýšlet, kde bude stavba umístěna a vhodně navázána na sjezd, který získal kladné stanovisko.
O konkrétních technických parametrech sjezdu, rozhledových poměrech a návrhu rozhledových trojúhelníků si povíme v dalších článcích autora.
